Vatikán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Status Civitatis Vaticanae
Stato della Città del Vaticano
Městský stát Vatikán

vlajka

znak

Hymna: Inno e Marcia Pontificale

geografie

Hlavní město:

Vatikán

Rozloha:

0,44 km² (193. na světě)
z toho 0 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

bezejmenné místo (75 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

921 (193. na světě, 2004)

Hustota zalidnění:

2093 ob. / km² (7. na světě)

Jazyk:

úředně latina, běžně se užívá italština, jazykem Švýcarské gardy je němčina

státní útvar

církevní stát

8. století (na základě tzv. Pipinovy donace)

Papež:

Benedikt XVI.

Státní sekretář:

Tarcisio kardinál Bertone

Měna:

Euro (EUR)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

336 VAT VA

MPZ:

SCV

Telefonní předvolba:

+39

Národní TLD:

.va

Mapa Vatikánu

Vatikán (oficiálně Stát Vatikánské město) je nejmenším nezávislým státem světa (0,44 km², 921 obyvatel) tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele tohoto státu stojí římský biskup neboli papež.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří patriarchální baziliky sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Obsah

1 Jméno
2 Historie
3 Související články
- 3.1 Literatura
- 3.2 Externí odkazy
4 Reference

[editovat] Jméno

Jméno získal Vatikán podle stejnojmenného pahorku, na kterém se nachází. Ten se jmenuje Vaticanus Mons, jméno je odvozeno ze starolat. vates (věštec, věštba) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Oblast byla také nazývána Campus Vaticanus (vatikánská pole) a ještě v dobách ranného císařství se nacházela vně hradeb Císařského města.^[1]

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Papežský stát.

Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11. února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.