Rumunsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rumunsko România |
|||
---|---|---|---|
|
|||
Hymna: Deşteaptă-te, române! | |||
geografie | |||
Hlavní město: | Bukurešť | ||
Rozloha: | 238 391 km² (78. na světě) z toho 3 % vodní plochy |
||
Nejvyšší bod: | Moldoveanu (2 554 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | +2 | ||
obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 21 698 181 (49. na světě, 2002) | ||
Hustota zalidnění: | 93 ob. / km² (101. na světě) | ||
Jazyk: | rumunština, regionálně maďarština a němčina | ||
Národnostní složení: | Rumuni (89.5%), Maďaři (6.6%), Romové (2.5%), Němci (0,3%), Ukrajinci (0,3%) | ||
Náboženství: | křesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické | ||
státní útvar | |||
Státní zřízení: | republika | ||
Vznik: | 9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše) | ||
Prezident: | Traian Băsescu | ||
Předseda vlády: | Călin Popescu-Tăriceanu | ||
Měna: | rumunský leu (RON) | ||
HDP/obyv. (PPP): | 5 633 USD (65. na světě, 2006) | ||
mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1: | 642 ROU RO | ||
MPZ: | RO | ||
Telefonní předvolba: | +40 | ||
Národní TLD: | .ro |
Rumunsko (rumunsky: România, maďarsky: Románia, srbsky: Румунија/Rumunija, ukrajinsky: Румунія/Rumunija, bulharsky: Румъния/Rumnija) leží z části na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře. 1. 1. 2007 se Rumunsko stalo členem EU.
Obsah |
[editovat] Dějiny
- Hlavní článek: Dějiny Rumunska
Původní obyvatelé Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti.
Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislá na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám.
Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1858 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Roku 1916 vstoupilo Rumunsko do První světové války na straně Dohody. Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii. Po anexi Besarábie byla uzavřena obranná aliance s Polskem proti Rusům. V meziválečném období bylo Rumunsko součástí Malé dohody.
Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše. Rumuni přišli za druhé vídeňské arbitráže o severní Sedmihradsko. Roku 1940 okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl největší vliv maršál Ion Antonescu. Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět. Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu. Po válce byl v roce 1947 nucen král abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo součástí komunistického východního bloku. Diktátor Nicolae Ceauşescu byl svržen v roce 1989 a zastřelen i se svou manželkou.
[editovat] Politika
- Hlavní článek: Politický systém Rumunska
Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu, takzvanou Camera Deputaţilor. Senát má 140 členů, Poslanecká sněmovna 345. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky.
Prezident, nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo a to jednou za pět let (do roku 2004 jednou za 4 roky). Prezident jmenuje Ministerského předsedu. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje.
Od roku 1991 se Rumunsko soudí s Čadem o podobu státní vlajky.
[editovat] Geografie
- Hlavní článek: Geografie Rumunska
Dunaj, největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s Moldavskem tvoří rovněž řeka – Prut. Ten se vlévá do Dunaje.
Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Velká uherská nížina na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.
Na západě se také rozkládá pohoří Munţii Apuseni.
Mezi nejdůležitější sídla patří Bukurešť, Brašov, Temešvár, Kluž, Konstance, Krajova a Jasy .
[editovat] Hospodářství
málo využívá přírodní bohatství
Průmysl : strojírenství na které navazuje hutnictví, rozvíjí se také chemie
Zemědělství : dobře se rozvíjí v úrodné Rumunské nížině. Pěstování - pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, zelenina, ovoce. Chov - vepřů, ovcí, skotu. významný chov koní
[editovat] Obyvatelstvo
- Hlavní článek: Obyvatelstvo Rumunska
Národnostní skupiny (údaje z roku 2002):
V oblasti Banát, na západě země žije i početná česká komunita.
Náboženství (údaje z roku 2002):
- Pravoslavní křesťané 87%
- Evangeličtí (protestanští) křesťané 6,8%
- Římskokatoličtí a řeckokatoličtí křesťané 5,6%
- Muslimové a ostatní 0,4%
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- Dějiny Rumunska - Kurt W. Treptow (překlad M. Tejchman) - nakladatelství Lidové noviny - ISBN 80-7106-348-7
[editovat] Externí odkazy
|
|
---|---|
ŽUPY (JUDEŢE) (a jejich správní centrum) :Hlavní město Bukurešť | Alba (Alba Iulia) | Arad (Arad) | Argeş (Piteşti) | Bacău (Bacău) | Bihor (Oradea) | Bistriţa-Năsăud (Bistriţa) | Botoşani (Botoşani) | Braşov (Braşov) | Brăila (Brăila) | Buzău (Buzău) | Caraş-Severin (Reşiţa) | Călăraşi (Călăraşi) | Cluj (Cluj-Napoca) | Constanţa (Constanţa) | Covasna (Sfântu Gheorghe) | Dâmboviţa (Târgovişte) | Dolj (Craiova) | Galaţi (Galaţi) | Gorj (Târgu Jiu) | Giurgiu (Giurgiu) | Harghita (Miercurea Ciuc) | Hunedoara (Deva) | Ialomiţa (Slobozia) | Iaşi (Iaşi) | Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) | Maramureş (Baia Mare) | Mehedinţi (Drobeta-Turnu Severin) | Mureş (Târgu Mureş) | Neamţ (Piatra Neamţ) | Olt (Slatina) | Prahova (Ploieşti) | Satu Mare (Satu Mare) | Sălaj (Zalău) | Sibiu (Sibiu) | Suceava (Suceava) | Teleorman (Alexandria) | Timiş (Timişoara) | Tulcea (Tulcea) | Vaslui (Vaslui) | Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) | Vrancea (Focşani) |
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Čečensko • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² •Podněstří • Severní Kypr
Mapy: 44°-48° S, 20°-30° V