Ázerbájdžán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ázerbájdžánská republika Azərbaycan Respublikası
vlajka znak
Hymna: Azərbaycan marşı
Motto: Odlar Yurdu (Země věčného ohně)
geografie
Hlavní město:	Baku
Rozloha:	86 600 km² (111. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Bazardüzü dağı (4 485 m n. m.)
Časové pásmo:	+4
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	8 621 000 (91. na světě, 2008)
Hustota zalidnění:	97 ob. / km² (100. na světě)
Jazyk:	ázerbájdžánština (úřední), ruština
Národnostní složení:	Ázerbájdžánci 86 %, Rusové 4 %, Arméni 2 %, ostatní 8 %
Náboženství:	islám 90 % (šíité 32 %, sunnité 58 %), pravoslaví 4 %, arménští gregoriáni 2 %, ostatní 4 %
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	30. srpna 1991 (nezávislost na SSSR)
Prezident:	Ilham Alijev
Předseda vlády:	Artur Rasizada
Měna:	manat (100 gepiků) (AZN)
HDP/obyv. (PPP):	6 476 USD (96. na světě, 2006)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	031 AZE AZ
MPZ:	AZ
Telefonní předvolba:	+994
Národní TLD:	.az

Historická Panenská věž v Baku je symbolem Ázerbájdžánu

Ázerbájdžán, oficiální název Ázerbájdžánská republika (ázerbájdžánsky Azərbaycan Respublikası, anglicky the Republic of Azerbaijan) je největší a nejvíce zalidněná země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.

Je situován částečně ve východní Evropě a částečně v západní Asii. Na východě je ohraničena Kaspickým mořem, na severu sousedí s Gruzií (322 km) a Ruskem (284  km), na jihu s Íránem (611 km), na západě potom s Arménií (787 km) a exklávou Nachičevan s Tureckem (9 km). Nemá přístup k otevřenému moři, pouze ke Kaspickému moři.

Náhorní Karabach spolu se sedmi oblastmi na jihozápadě Ázerbájdžánu je ovládán Arménií od konce Náhorno-Karabašské války v roce 1994. Následkem této války ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad 16% svého území a podporu 578 545 přemístěných osob a 8 606 uprchlíků. Ze čtyř zasedání Rady bezpečnosti OSN vzešla usnesení (822, 853, 874, a 884) žádající stažení vojsk z okupovaných oblastí Ázerbájdžánu.

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Historie Ázerbájdžánu

Nezávislost Ázerbájdžánské republiky byla poprvé vyhlášena 28. května 1918, 23. srpna 1991 byl přijat zákon o svrchovanosti republiky a 30. srpna 1991 byla vyhlášena její samostatnost.

[editovat] Starověk a středověk

Nejstarší dokumenty o osídlení území Ázerbájdžánu pocházejí z doby kamenné, první státní útvary zde vznikaly ve starověku. V 9. až 6. stol. př. Kr. se zde nacházela říše Urartu, v prvním polovině prvního tisíciletí př. Kr. říše Mana. Na severu území od 1. stol. př. Kr. do 10. stol. n. l. existoval státní útvar pod názvem Kavkazská Albánie. O ázerbájdžánské území usilovali Řekové, Římané i Peršané. V 4. stol. se zde rozšířilo křesťanství a stalo se státním náboženstvím, ale v 7. stol. území dobyli Arabové a následovala násilná islamizace. V průběhu 9.-16. stol. vznikala řada drobných knížectví, od ll. stol. do 14. stol. byla země zasažena vpády seldžuckých Turků a Mongolů. Vláda perské dynastie Safíjovců v 16. stol. znamenala období rozkvětu, protože byla země zapojena do obchodních vztahů Perské říše. Na počátku 17. stol. byl Ázerbájdžán podmaněn Osmanskou říší. V 18. stol. do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, které se pokusilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku.

[editovat] Novověk

Roku 1828 byla k Rusku připojena i severní část Ázerbájdžánu, zatímco jeho jižní část zůstala po rusko-perské válce součástí Íránu. Na počátku 20. století se vyostřily spory s Arménii, které roku 1905 vyvrcholily ozbrojenými srážkami, docházelo k rolnickým povstáním i k ozbrojenému boji proti ruské nadvládě. Roku 1911 byla založena Muslimská demokratická strana Musavat, která se r. 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů - musavatistů.

[editovat] Moderní dějiny

Sovětská moc byla v Ázerbájdžánu nastolena 13. listopadu 1917. Na konci března 1918 vypuklo v Baku protisovětské povstání, které bolševici potlačili. V dubnu 1918 schválil zakavkazský sněm vznik Zakavkazské demokratické federativní republiky, kterou tvořily Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. V důsledku odlišné zahraničně-politické orientace se ale republika rozpadla. 28. května 1918 vyhlásila Muslimská rada nezávislou Ázerbájdžánskou republiku v čele s vládou musavatistů se sídlem v Gjandži. Po rozpadu bakuské komuny byla v srpnu ustavena tzv. středokaspická diktatura, vláda bez komunistů, na jejíž žádost vstoupila do města britská armáda. V září 1918 se tato vláda stáhla do Íránu a Baku, které obsadila turecká armáda, se stalo sídlem musavatistícké vlády. 15. ledna 1919 dohoda uznala nezávislost Ázerbájdžánské republiky, o dva měsíce později vypukl arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach. V dubnu 1920 obsadila Baku sovětská armáda a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. V květnu 1921 byla přijata nová ústava a v březnu 1922 vznikl Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska (FSSSR), který se v prosinci 1922 podílel na vytvoření Sovětského svazu.

V květnu 1990 Nejvyšší sovět (v listopadu přejmenovaný na Nejvyšší medžlis) zvolil prezidentem Ajaza Mutalibova. V únoru došlo ke změně názvu státu na Ázerbájdžánskou republiku. V prosinci 1991 se v Alma-Atě republika stala zakládajícím členem SNS. Demonstrace a nátlak opozice vedly k odstoupení Ajaza Mutalibova a prezidentské funkce se ujal J. Mamedov.

V květnu 1992 se stoupenci Mutalibova pokusili převzít moc. A. Elčibej, později zvolený, od června 1993 funkci nevykonával. V prezidentských volbách 3. 10. 1993 zvítězil do té doby úřadující prezident Hejdar Alijev. Roku 2003 v důsledku těžké a dlouhodobé nemoci zemřel a na jeho místo nastoupil jeho syn Ilham Alijev.

[editovat] Ekonomika

Kaspické moře je v Ázerbájdžánu zdrojem ropy

Hlavní článek: Ekonomika Ázerbájdžánu

Ázerbájdžánský hrubý domácí produkt (HDP) rostl v prvním čtvrtletí 2007 o neuvěřitelných 41.7% , což je nejvyšší růst HDP na světě. To samozřejmě nemůže být trvalé, v roce 2005 to bylo 26.4% (druhý nejvyšší růst HDP na světě) a v roce 2006 - 36.6% (1. na světě).^[1]

Nejdůležitějším odvětvím národního hospodářství je těžba ropy. Ropný průmysl byl v nedávné době privatizován. Důležitá byla stavba ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, což je ropovod, který vede 1,768 kilometrů z ropných polí "Azeri-Širag-Gunešli" v Kaspickém moři do Středozemního moře. Ropovod spojuje Baku - hlavní město Ázerbájdžánu, Tbilisi - hlavní město Gruzie a Ceyhan - přístav na jihovýchodním břehu Středozemního moře v Turecku, odtud vznikl jeho název. Je druhým nejdelším ropovodem na světě po ropovodu Družba.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Ázerbájdžánu

Mapa Ázerbájdžánu

[editovat] Vodstvo

V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška - 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolgarčaj) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Šamchorčaj, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingačevirská hydroelektrárna a Mingačevirská přehrada (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.

V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžigabul (15,5 km²) a Bejukšor (10,3 km²). Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se vhorách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.

Palác Šekichána v Šeki

Noční pohled na záliv v hl. městě Baku

[editovat] Velká města

1. Baku - 2 074 300
2. Gəncə - 500 000
3. Sumqayıt - 357 900
4. Mingačevir - 95 200
5. Garadžuchur - 72 200 (předměstí Baku)
6. Širvan - 70 125
7. Bakichanov - 66 300 (předměstí Baku)
8. Nachičevan - 64 500
9. Šeki - 62 100

[editovat] Politika

[editovat] Členství v mezinárodních společenstvích

Země je spoluzakladatelem GUAM (Organizace pro demokratický a ekonomický rozvoj) a OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní). Od září 1993 je členem SNS (Společenství nezávislých států), má stálé mise v Evropské unii, hostí zvláštní vyslance Evropské komise a je člen OSN (Organizace spojených národů), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), RE (Rady Evropy) a partner NATO pro mírový program (PfP).

[editovat] Administrativní dělení

Mešita v druhém největším městě Gəncə

Hlavní článek: Administrativní dělení Ázerbájdžánu

Ázerbájdžán se dělí na 59 rajónů (okresů) (rayonlar, j. č. rayon), 11 statutárních měst (şəhərlər, j. č. şəhər) a 1 autonomní republiku (muxtar respublika) Nachičevan, která se dále dělí na 7 rajónů (okresů) a měst a 1 autonomní oblast Náhorní Karabach.

Prezident Ázerbájdžánu jmenuje guvernéry rajónů a měst, zatímco vláda Nachičevanu, je vybrána a odsouhlasena parlamentem Nachičevanské autonomní republiky.

Oblast Náhorního Karabachu je pod Arménskou okupací, zastupitelé měst pod touto okupací, jako je např. Chankendi nebo Šuša stále působí v emigraci.

[editovat] Jazyky

99.7 % Ázerbájdžánců mluví ázerbájdžánsky - úředním jazykem této země.

[editovat] Náboženství

Většina Ázerbájdžánců se hlásí k šíitské větvi Islámu.

[editovat] Kultura

Šašlik, opékaný na skládacím mangalu

Hlavní článek: Ázerbájdžánská kultura

[editovat] Ázerbájdžánská kuchyně

Hlavní článek: Ázerbájdžánská kuchyně

Ázerbájdžán je odedávna proslulý svou národní kuchyní. Hojnost ovoce, zeleniny, aromatických bylin a koření inspirovala ázerbájdžánské mistry kuchaře, kteří vytvořili velké množství nejrůznějších národních jídel. I ti nejzkušenější gurmáni, přijíždějící do Ázerbájdžánu ze všech konců světa, jsou nadšeni rafinovaností chutí a jemným aromatem těchto pokrmů. Ne náhodou je Ázerbájdžán krajem lidí, dožívajících se vysokého stáří. Vědci vysvětlují tento jev v prvé řadě příznivým klimatem, dále způsobem života a v neposlední řadě zdravou a pravidelnou stravou. Ázerbájdžánci jsou velice hrdi na svou kuchyni. Nejznámějšími pokrmy z Ázerbájdžánské kuchyně, které jsou ceněny na celém světě jsou plov (pilaf), šašlik, kebab, dolma a sladké dezerty jako pachlava a šakerbura.

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Ázerbájdžán

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Ázerbájdžán.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Ázerbájdžán

• (cs) Obsáhlé informace o Ázerbájdžánu
• (cs) Recepty ázerbájdžánské kuchyně
• (cs) Ázerbájdžán na Hedvábné stezce
• (az) (en) (ru) Oficiální portál Ázerbájdžánu
• (az) (en) (ru) Turistické informace o Ázerbájdžánu

• (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Азербайджанская советская социалистическая республика (Внутренние воды)“.

	Administrativní dělení Ázerbájdžánu
Rajóny
Apšeron · Agdam · Agdaš · Agdžabadi · Agstafa · Agsu · Astara · Babek · Balakan · Barda · Bejlagan · Bilasuvar · Daškasan · Davači · Füzuli · Gadabaj · Goranboj · Gojčaj · Göygöl · Hadžigabul · Imišli · Ismailli · Džabrail · Džalilabad · Džulfa · Kalbadžar · Kangarli · Chačmaz · Chizi · Chodžali · Chočavend · Kurdamir · Lačin · Lankaran · Lerik · Masally · Neftčala · Oguz · Ordubad · Gabala · Gach · Gazach · Guba · Gubadli · Gusar · Saatly · Sabirabad · Sadarak · Salyan · Samuch · Šahbuz · Šeki · Šamachi · Šamkir · Šarur · Šuša · Siazan · Tartar · Tovuz · Udžar · Jardymli · Jevlach · Zangilan · Zagatala · Zardab
Samosprávná města
Baku · Gandža · Gobustan · Jevlach · Chankendi · Lankaran · Mingačevir · Naftalan · Nachičevan · Sumgait · Šeki · Širvan · Šuša
STÁT: Ázerbájdžán | AUTONOMNÍ OBLASTI: Nachičevanská autonomní republika · Náhorní Karabach
Jména označena kurzívou jsou součástí Nachičevanské autonomní republiky

Státy a území v Asii

Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor⁴
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach¹ • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Spratlyovy ostrovy • Tchaj-wan (Čínská republika) • Tibet • Ujguristán (Východní Turkestán)

Poznámky: ¹ Státy a území ležící částí svého území v Evropě • ² Státy a území historicky a kulturně zařazované do Evropy • ³ Státy ležící částí svého území v Africe • ⁴ Stát ležící částí svého území v Austrálii a Oceánii

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Čečensko • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² •Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii

Společenství nezávislých států

Arménie • Ázerbájdžán • Bělorusko • Gruzie • Kazachstán • Kyrgyzstán • Moldavsko • Rusko • Tádžikistán • Turkmenistán • Ukrajina • Uzbekistán

	Mezinárodní zařazení Ázerbájdžánu
Geograficky:	Evropa | Eurasie (Kavkaz) | Asie (Západní Asie)
Mezinárodní organizace:	AsDB, BSEC, CCC, EAPC, EBRD, ECE, ECO, ESCAP, FAO, GUAM, IAEA, IBRD, ICAO, ICFTU, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMO, Interpol, IOC, IOM, ISO (korespondent), ITU, MMF, NAM (přísedící), OIC, OPCW, OBSE, PFP, RE, SNS, OSN, UNCTAD, UNESCO, UNHRC, UNIDO, UPU, UNWTO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WToO (přísedící)