Privatizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Privatizace označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví. Opačným procesem je výkup soukromého majetku státem nebo jeho znárodnění.

Nejznámější příklady privatizace jsou

transformace ekonomik postkomunistických zemí
privatizace ve Velké Británii za vlády Margaret Thatcherové

[editovat] Důvody provedení privatizace

Efektivita správy – soukromý vlastník může snížit náklady na správu
Rozvoj – vlastník je motivován ke zhodnocování svého majetku
Získání prostředků – pokud je privatizace provedena prodejem, stát získává peníze

[editovat] Privatizace v postkomunistických zemích

V postkomunistických zemích je tento pojem používán pro překotné změny ve vlastnictví majetku po rozpadu Sovětského svazu a jeho satelitů na přelomu 80. a 90. let minulého století – přerozdělování „socialistického vlastnictví“ do soukromých rukou.

Tyto změny probíhaly bez dostatečných právních podkladů a získání majetků v rámci privatizace tudíž bylo možné na základě mocenského postavení a/nebo využití právního vakua.

V Československu začala privatizace krátce před pádem komunistického režimu v roce 1989. Z té doby pocházejí pojmy malá privatizace a velká privatizace. Poté byl uskutečněn ve dvou vlnách experiment s názvem kuponová privatizace. V jeho rámci si mohl každý občan za 1000 Kčs koupit takzvanou kuponovou knížku, jejíž pomocí si mohl v několika kolech objednávat akcie privatizovaných firem. Za jednoho z autorů kuponové privatizace je považován Václav Klaus. Při kuponové privatizaci se proslavil Viktor Kožený „jistotou desetinásobku“. Kdo investoval své body z kuponové knížky do jeho Harvardských investičních fondů, měl přislíbeno, že za ně obdrží 10 000 Kč. Tím zřetelně zvýšil účast občanů, značná část si totiž kuponovou knížku vůbec nepořídila. Mnozí z těch, kteří si ji pořídili, investovala tak, že od té doby nedostala žádné nebo jen zanedbatelné dividendy a jejich akcie pozbyly ceny. O hodnocení kuponové privatizace se dodnes vedou spory, některé postkomunistické země (například Gruzie) se jí však inspirovaly.