Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Logo Wikipedie

Úvodní strana Wikipedie www.wikipedia.org

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia; kombinace slov wiki a encyklopedie) je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 250 jazykových verzích různého rozsahu, z nichž zhruba třetina je spíše symbolická.

Wikipedie je jedním z projektů Nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Ke koordinaci projektů slouží projekt Meta-Wiki.

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a takřka libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či vandalismu. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu^[1] – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost^[2] údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Obsah

1 Historie a rozsah
2 Jazykové verze
- 2.1 Poměr k počtu uživatelů jazyka
3 Licencování obsahu
4 Software a technika
- 4.1 Pomůcky k užívání Wikipedie
5 Hodnocení a kritika Wikipedie
6 Sesterské projekty
7 Reference
8 Související články
9 Externí odkazy

[editovat] Historie a rozsah

Wikipedie vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales (Jimbo), internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státu Florida (USA) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v roce 2006 založil vlastní projekt Citizendium, který tento nedostatek má napravovat.

Popularita Wikipedie vytrvale roste^[3]. Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu^[4], každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. Německá verze Wikipedie byla vydána na CD. Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence GFDL.

V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků.

[editovat] Jazykové verze

V květnu 2008 existovala Wikipedie ve 255 jazykových verzích. Anglická verze měla přes 2 miliony článků, 19 verzí obsahovalo více než 100 000 článků, celkem 77 verzí více než 10 000 článků, celkem 153 verzí více než 1000 článků, celkem 218 verzí více než 100 článků a 37 méně než 100 článků.

Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická (26 % celkového počtu článků Wikipedie), německá (9 %), francouzská (7 %), polská (5 %), japonská (5 %), italská a nizozemská.

Logo české Wikipedie

Česká Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002, v září 2007 dosáhla 76 000 článků jako 21. v pořadí. České články představují necelých 0,9 % z počtu článků na Wikipedii. Slovenská Wikipedie má přibližně stejné množství článků, ale obsahuje velké množství velmi krátkých článků automaticky vygenerovaných z veřejných databází sídel, planetek atp.; v dalších ukazatelích včetně počtu uživatelů je menší než česká.

Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Seznam jazykových verzí s podrobnějšími údaji (anglicky)

[editovat] Poměr k počtu uživatelů jazyka

V porovnání k počtu uživatelů jazyka (údaje ze září 2006) tabulku s náskokem vedou umělé jazyky ido a interlingua, u nichž tabulka uvádí poměr řádově několika článků na jednoho mluvčího. Z přirozených národních jazyků jsou na čelních místech kornština a aragonština (stovky článků na tisíc mluvčích), s více než 50 články na tisíc mluvčích pak například normanština, skotská gaelština, severní laponština. V následující islandské, irské, lucemburské a norské verzi připadá na tisíc mluvčích více než 30 článků. V české, německé a makedonské verzi (kolem 40. místa v pořadí) na tisíc mluvčích připadají přibližně čtyři články; u angličtiny cca 1,4. Podle závěru tabulky v hindském, gudžarátském nebo sinhálském jazyce připadá méně než 10 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.

[editovat] Licencování obsahu

Encyklopedický obsah Wikipedie je zveřejňován pod svobodnými licencemi^[5], což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně kopírovat a upravovat. Texty ve Wikipedii jsou zveřejňovány pod svobodnou licencí GNU FDL. Většina dalšího obsahu, například obrázky a jiné vložené soubory, má být a většinou je zveřejněna pod svobodnými licencemi různých typů. Ty obrázky, jejichž licence byla příliš nesvobodná (například vylučovala komerční použití), jsou z Wikipedie postupně odstraňovány a pokud možno nahrazovány svobodnými.

V projektu Wikipedie se dbá, aby zveřejnění textů, obrázků a dalšího obsahu pod svobodnou licencí bylo v souladu se zákonnou ochranou autorského práva, což na webové síti, zvláště na anonymních webech užívajících bezplatného hostingu, nebývá vždy obvyklé.

Odlišně jsou podmínky stanoveny pro loga projektů nadace Wikimedia^[6], která jsou z režimu svobodných licencí vyjmuta.

[editovat] Software a technika

Wikipedie přijme přes 1000 požadavků za sekundu, které vyřizuje více než 170 serverů.

Wikipedie běží na svobodném software MediaWiki na clusteru vyhrazených serverů na Floridě v USA a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v softwarovém vývoji. Původně, v první etapě, Wikipedie fungovala na UseModWiki od Clifforda Adamse. Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv. CamelCase, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.

Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v lednu 2002, když začala používat wiki engine napsaný v PHP s databází MySQL, který speciálně pro Wikipedii vytvořil Magnus Manske. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrát Lee Danielem Crockerem. Tato třetí vývojová etapa byla nazvána MediaWiki a do ostrého provozu byla nasazena v červenci 2002. Má svobodnou licencí GNU GPL a používají ji všechny projekty nadace Wikimedia.

V roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturu n-tier. V lednu 2005 celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s MySQL, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s Apache a 7 serverů se Squid cache. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z nich je nainstalován operační systém Linux, převládá Fedora Core, po jednom serveru obsazují FreeBSD a Solaris.

Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů se Squid cache. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z cache (vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na software Perlbal, které požadavky přepošlou na jeden z webových serverů s Apache. Webservery sestavují stránky z databáze a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.

Wikipedie začala budovat globální síť cachovacích Squid serverů v prosinci 2004 umístěním tří strojů ve Francii. Dále přibyl nizozemský cluster s 11 servery a 23 serverů v Koreji. Přes tato opatření se nedaří stále vzrůstající provoz zvládnout a rychlost zobrazování stránek poměrně kolísá.

Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku „Status page“^[7] na serveru OpenFacts. Podrobné informace o serverech a software jsou na anglických stránkách „Wikimedia servers“^[8].

[editovat] Pomůcky k užívání Wikipedie

Jsou vyvinuty různé softwarové pomůcky, které usnadňují prohlížení a editaci Wikipedie. Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie v prohlížeči Mozilla Firefox existuje rozšíření Wikipedia Extension^[9].

[editovat] Hodnocení a kritika Wikipedie

Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie Jimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu Nature na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a Encyclopædia Britannica se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb^[10]. Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla.^[11].

Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků - například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedie Britanniky nebo Microsoftu, provozujícího webovou encyklopedii Encarta.

Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. Například stránka wikitruth.info obsahuje široké spektrum negativních hodnocení anglické Wikipedie až po zesměšňování a urážky konkrétních osob.

[editovat] Sesterské projekty

Vedle Wikipedie provozuje nadace Wikimedia několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří: Wikislovník – výkladový slovník a tezaurus, Wikisource – úložiště volných dokumentů, Wikimedia Commons – sdílená sbírka multimediálních souborů, Wikizprávy – otevřené zpravodajství, Wikicitáty – sbírka citátů, Wikiknihy – volně dostupné učebnice a příručky.