Řeka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Řeka protékající údolím

Tento článek pojednává o vodních tocích. O obci v Moravskoslezském kraji pojednává článek Řeka (okres Frýdek-Místek).

Řeka je přirozený vodní tok na povrchu Země. Má obvykle větší délku, rozlohu povodí nebo průtok.

Krom řek stáletekoucích rozeznáváme i řeky občasně tekoucí. Menší přítoky řek (jezer, moří) se nazývají říčka a potok. Řeky, říčky nebo potoky mohou vést část svého toku i podzemím. Místo, kde vodní tok mizí pod povrchem země (časté v krasových oblastech s rozsáhlým výskytem jeskyní), se nazývá ponor, místo opětovného vynoření řeky se označuje za vyvěračku.

Voda tekoucí ve vodních tocích pochází z tajícího sněhu, dešťových srážek a z vody, která vsákla do Země a na povrch znovu vyvěrá v místě nazývaném pramen.

Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí

horní tok, s převahou eroze, charakteristické je říční údolí ve tvaru V s minimem usazenin
střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace, říční údolí je plošší a již s významným podílem usazenin
dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivy.

Místo, na kterém se řeka vlévá do moře nebo jezera, se nazývá ústí řeky. Řeka se často před ústím větví na několik větví. Území ohraničené těmito větvemi a vodní plochou, do níž se řeka vlévá, se nazývá delta, protože při pohledu shora má obvykle přibližně tvar deltoidu. Místo, na kterém se dvě řeky (resp. vodní toky) setkávají, se označuje za soutok. Pokračování toku za soutokem dvou řek se obvykle pojmenovává po delší nebo větší z řek, někdy se však může zcela přejmenovat (tak vzniká Amazonka), nebo může „vyhrát“ kratší a menší řeka (jako Labe nad Vltavou). U menší řeky, respektive řeky, která prohrála svůj souboj o jméno další části toku, lze v tomto případě mluvit i o ústí.

Řeky jsou rozděleny podle ústí do čtyř kategorií.

řeka I. kategorie je řeka, která ústí přímo do moře (v ČR jsou takovéto řeky jen dvě – Labe a Odra )
řeka II. kategorie je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. Vltava, Morava, Ostravice)
řeka III. kategorie je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. Sázava, Dyje)
řeka IV. kategorie je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. Svratka, Úslava)
pátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existují.

Statistické údaje běžně uváděné u řek:

délka toku (od pramene k ústí)
průměrný nebo okamžitý průtok
plocha povodí.

[editovat] Největší řeky světa (prům. průtok)

Amazonka – 219 000 metrů krychlových za sekundu
Ganga – 43 000 metrů krychlových za sekundu
Kongo – 41 800 metrů krychlových za sekundu

[editovat] Řeky s největším povodím

Amazonka – 6 915 000 kilometrů čtverečních
Kongo – 3 680 000 kilometrů čtverečních
Nil – 3 400 000 kilometrů čtverečních

[editovat] Nejdelší řeky

Název	Kontinent	Délka (km)
Amazonka	Jižní Amerika	6762
Nil	Afrika	6690
Jang-c'-ťiang	Asie	6380
Mississippi - Missouri	Severní Amerika	6275
Jenisej	Asie	5539
Žlutá řeka	Asie	5464
Ob - Irtyš	Asie	5410
Kongo	Afrika	4700
Amur	Asie	4444
Lena	Asie	4400
Mekong	Asie	4023

Protože není známé přesné místo, kde pramení Amazonka, není možné přesně změřit její délku, a proto považují některé prameny Nil za nejdelší řeku světa.