Lena
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Lena | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
Lena (rusky Лена) je ruská řeka protékající východní částí Sibiře. Patří mezi největší ruské veletoky. Pramení v horské oblasti nedaleko břehů Bajkalského jezera a vlévá se do moře Laptěvů. Lena patří do první desítky nejdelších světových řek a odvodňuje území o rozloze 2,5 milionů km². Její délka činí 4400 km a střední průtok dosahuje 17 000 m³ vody. Název řeky vznikl údajně zkomolením eveneckého názvu Elu-ene, což doslova znamená velká řeka.
Obsah |
[editovat] Popis toku
Řeka pramení v nadmořské výšce 1640 m.n.m. v západních svazích pohoří Bajkalský hřbet, pouhých 7 km od Bajkalského jezera nedaleko osady Kačug. Odsud teče úzkým údolím rychlým spádem a v horní části je prakticky nesplavná. Menší lodě mohou na řece plout od soutoku s řekou Vitim, zde se také řeka rozšiřuje a na březích nad ní vystupují velké skály, vysoké až 300 metrů. Až k Jakutsku řeka protéká mírnou pahorkatinou a za tímto městem se rozlévá do nížiny. Přítoky Leny jsou například řeky Kirenga, Aldan nebo Viljuj.
[editovat] Historie osídlení v okolí Leny
Poprvé se Rusové k Leně dostali roku 1623, byla to skupina asi čtyřiceti kozáků. Rusové sice o řece věděli již dříve, od zajatých Evenků, ale až tehdy ji spatřili na vlastní oči. S Lenou je spjat život ruského cestovatele J. P. Chabarova. V roce 1639 založil v opevněné osadě Usť-Kut na dolním toku řeky solivar, později byl ale vyhnán dále na východ. Z názvu řeky odvodil svůj pseudonym Vladimir Iljič Lenin. Toto jméno začal používat po potlačení stávky ve zlatých dolech ve městě Bodajbo v roce 1912. Dnes je největším centrem město Jakutsk, nacházející se zhruba uprostřed jejího toku. V minulosti byla Lena splavná už od Kačugu, ale vzhledem ke klimatickým změnám výrazně poklesl průtok na jejím horním toku, osobní doprava tak začíná až od Žigalova a nákladní až od Usť-Kutě, důležité křižovatky řeky s Bajkalsko-amurskou magistrálou.
