ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Asie - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Asie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Asijský světadíl - počítačový model pohledu z vesmíru
Asijský světadíl - počítačový model pohledu z vesmíru
Regiony Asie: ██ Severní Asie ██ Střední Asie ██ Jihozápadní Asie ██ Jižní Asie ██ Východní Asie ██ Jihovýchodní Asie
Regiony Asie:

██ Severní Asie

██ Střední Asie

██ Jihozápadní Asie

██ Jižní Asie

██ Východní Asie

██ Jihovýchodní Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km2 nejrozlehlejší a počtem obyvatel 3 981 900 000 nejlidnatějším světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie a také Eurafrasie. Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, dále řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, severní předhůří Kavkazu, Azovské moře, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře a úžina Dardanely, tato hranice je dána geograficky, faktickou hranici zde tvoří kulturní rozdíly. Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent. Hranice s Austrálií a Oceánií nejsou přesně určeny, a proto se často stanovují podle hranic států.

Obsah

[editovat] Asijské geografické rekordy

[editovat] Přírodní extrémy

Nejvyšší horou tohoto světadílu je Mount Everest, což je také nejvyšší hora světa. Na tomto světadílu, především v Himaláji, se nachází většina nejvyšších hor světa. Nejnižším místem světadílu je proláklina Mrtvého moře. Nejhlubším a nejvodnatějším jezerem je Bajkal. Kaspické moře má největší rozlohu vodní hladiny.

[editovat] Obyvatelstvo

Počet obyvatel Asie překročil v březnu 2007 4 miliardy a stále stoupá. V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Čína, kterou dohání Indie.

[editovat] Regiony a státy

Název regionu[1] a
území, s vlajkou
Rozloha
(km²)
Počet obyvatel
(odhad k 1. 7. 2002)
Hustota osídlení
(ob./km²)
Hlavní město
Střední Asie:
Kazachstán Kazachstán[2] 2 346 927 13 472 593 5,7 Astana
Kyrgyzstán Kyrgyzstán 198 500 4 822 166 24,3 Biškek
Tádžikistán Tádžikistán 143 100 6 719 567 47,0 Dušanbe
Turkmenistán Turkmenistán 488 100 4 688 963 9,6 Ašchabad
Uzbekistán Uzbekistán 447 400 25 563 441 57,1 Taškent
Východní Asie:
Čína Čínská lidová republika[3] 9 584 492 1 384 303 705 134,0 Peking
Hongkong Hongkong (ČLR)[4] 1 092 7 303 334 6 688,0
Japonsko Japonsko 377 835 126 974 628 336,1 Tokio
Macao Macao (ČLR)[5] 25 461 833 18 473,3
Mongolsko Mongolsko 1 565 000 2 694 432 1,7 Ulánbátar
Severní Korea Severní Korea 120 540 22 224 195 184,4 Pchjongjang
Jižní Korea Jižní Korea 98 480 48 324 000 490,7 Soul
Tchaj-wan Čínská republika (Tchaj-wan)[6] 35 980 22 548 009 626,7 Tchaj-pej
Severní Afrika:
Egypt Egypt[7] 63 556 1 378 159 21,7 Káhira
Severní Asie:
Rusko Rusko[8] 13 115 200 39 129 729 3,0 Moskva
Jihovýchodní Asie:
Brunej Brunej 5 770 350 898 60,8 Bandar Seri Begawan
Kambodža Kambodža 181 040 12 775 324 70,6 Phnompenh
Indonésie Indonésie[9] 1 419 588 227 026 560 159,9 Jakarta
Laos Laos 236 800 5 777 180 24,4 Vientiane
Malajsie Malajsie 329 750 22 662 365 68,7 Kuala Lumpur
Myanmar Myanmar (Barma) 678 500 42 238 224 62,3 Naypyidaw[10]
Filipíny Filipíny 300 000 84 525 639 281,8 Manila
Singapur Singapur 693 4 452 732 6 425,3 Singapur
Thajsko Thajsko 514 000 62 354 402 121,3 Bangkok
Východní Timor Východní Timor[11] 15 007 952 618 63,5 Dili
Vietnam Vietnam 329 560 81 098 416 246,1 Hanoj
Jižní Asie:
Afghánistán Afghánistán 647 500 27 755 775 42,9 Kábul
Bangladéš Bangladéš 144 000 133 376 684 926,2 Dháka
Bhútán Bhútán 47 000 2 094 176 44,6 Thimphu
Indie Indie[12] 3 287 590 1 045 845 226 318,2 Nové Dillí
Írán Írán 1 648 000 66 622 704 40,4 Teherán
Maledivy Maledivy 300 320 165 1 067,2 Malé
Nepál Nepál 140 800 25 873 917 183,8 Káthmándú
Pákistán Pákistán 803 940 147 663 429 183,7 Islámábád
Srí Lanka Srí Lanka 65 610 19 576 783 298,4 Kolamba
Jihozápadní Asie:
Arménie Arménie[13] 29 800 3 330 099 111,7 Jerevan
Ázerbájdžán Ázerbájdžán[14] 41 370 3 479 127 84,1 Baku
Bahrajn Bahrajn 665 656 397 987,1 Manáma
Kypr Kypr[15] 9 250 775 927 83,9 Nikósie
Palestina Pásmo Gazy[16] 363 1 203 591 3 315,7 Gaza
Gruzie Gruzie[17] 20 460 2 032 004 99,3 Tbilisi
Irák Irák 437 072 24 001 816 54,9 Bagdád
Izrael Izrael 20 770 6 029 529 290,3 Jeruzalém
Jordánsko Jordánsko 92 300 5 307 470 57,5 Ammán
Kuvajt Kuvajt 17 820 2 111 561 118,5 Kuvajt
Libanon Libanon 10 400 3 677 780 353,6 Bejrút
Ázerbájdžán Nachičevan (Ázerbájdžán)[18] 5 500 365 000 66,4 Nachičevan
Omán Omán 212 460 2 713 462 12,8 Maskat
Katar Katar 11 437 793 341 69,4 Dauhá
Saúdská Arábie Saúdská Arábie 1 960 582 23 513 330 12,0 Rijád
Sýrie Sýrie 185 180 17 155 814 92,6 Damašek
Turecko Turecko[19] 756 768 57 855 068 76,5 Ankara
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 82 880 2 445 989 29,5 Abú Dhabí
Palestina Západní břeh[20] 5 860 2 303 660 393,1
Jemen Jemen 527 970 18 701 257 35,4 San'á
Celkem 43 810 582 3 902 404 193 86,8

[editovat] Poznámky

  1.   Kontinentální regiony podle kategorizace OSN (mapa).
  2.   Kazachstán je někdy považován za stát ležící zčásti ve střední Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  3.   Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují Hongkong, Macao a Tchaj-wan.
  4.   Hongkong je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  5.   Macao je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  6.   Údaje jsou pro území  které je de facto pod kontrolou vlády Čínské republiky. Nároky na něj si ale činí i Čínská lidová republika.
  7.   Egypt je považován za stát ležící zčásti ve severní Africe a zčásti v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od Suezského kanálu).
  8.   Rusko je považováno za stát ležící zčásti v severní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  9.   Indonésie je často považována za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část  tedy bez Západní Papuy a Moluckých ostrovů.
  10.   Hlavní město Myanmaru bylo oficiálně přesunuto z Rangúnu do nově vybudovaného města na západ od Pyinmany 6. listopadu 2005.
  11.   Východní Timor je často považován za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii.
  12.   Včetně oblasti Džammú a Kašmír  o kterou vedou spor Indie  Pakistán  a Čínská lidová republika.
  13.   Arménie je někdy považována za stát ležící sice v západní Asii  ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou.
  14.   Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
  15.   Ostrov Kypr je někdy považován za stát ležící na jih od Turecka  ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou. Severokyperská turecká republika je na rozdíl od Kyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
  16.   Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
  17.   Gruzie je často považována za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  18.   Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
  19.   Turecko je často považováno za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti v jižní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  20.   Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.



V jiných jazycích


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -