Nížina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nížina je část zemského povrchu o nadmořské výšce 0 – 200 m (popř. i 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými sedimentárními horninami, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní výškovou členitostí do 75 m. Často je velmi úrodná (záplavy).

Existuje řada typů s charakteristickými tvary.

• Nížina pobřežní je bývalá část mořského dna s mírně zvlněným reliéfem, který se od mořské hladiny zvolna zvedá. Na plážích je výskyt mysů, kos a přesypů (např. nížina na Floridě, na východním pobřeží Brazílie, Kaspická nížina).
• Nížina jezerní je tvořena vynořeným dnem jezera.
• Nížina deltová představuje rovinu při ústí řeky do moře s četnými rameny a lagunami (např. nížina deltová řeky Amazonky, 100 000 km²).
• Nížina piedmontová vzniká spojením říčních náplavových kuželů při vyústění toku z pohoří do nížiny.
• Nížina říční je tvořena sedimenty vodních toků, údolními nivami a říčními terasami; výskyt meandrů, mrtvých ramen, břehových valů.