Odra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Odra | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
Odra (německy Oder, slezsky Uodra, dolnolužickosrbsky Wodra, latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem. Ve Štětínské deltě severně od polského Štětína se řeka ve třech ramenech (Dziwna, Swina a Peene) vlévá do Baltského moře. Je 854 km dlouhá řeka, z toho 112 km v České republice, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem) a je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v České republice (6 %) a 5587 v Německu (5 %).
Obsah |
[editovat] Průběh toku
Odra pramení v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj), v Česku protéká českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.
Poté co opustí hory protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.
Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Usedom (západně) a Wolin (východně). Mezi těmito dvěma ostrovy je pouze úzký kanál (Swina), který ústí do Pomořanského zálivu, který je částí Baltského moře.
[editovat] Města
Největším městem na Odře je Vratislav.
- přímo na Odře - Odry, Ostrava, Ratiboř, Kedzierzyn-Kozle, Krapkowice, Opolí, Brzeg, Olawa, Jelcz-Laskowice, Vratislav, Brzeg Dolny, *Scinawa, Szlichtyngowa, Hlohov, Bytom Odrzanski, Nowa Sol, Krosno Odrzańskie, Eisenhüttenstadt, Frankfurt nad Odrou, Slubice, Kostrzyn, Cedynia, Oderberg, Schwedt, Vierraden, Gartz, Gryfino, Štětín, Police,
- na Dwině (mezi ostrovem Wolin a polskou pevninou) - Wolin, Kamien Pomorski, Dziwnow,
- na Swině (mezi ostrovy Wolin a Usedom) - Svinoústí
- ve Štětínské děltě - Nowe Warpno, Ueckermuende
- na Peeně (mezi ostrovem Usedom a německou pevninou) - Usedom, Lassan, Wolgast.
[editovat] Přítoky
- zprava - Ostravice, Olše, Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Mała Panew, Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta a Noteć, Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica,
- zleva Opava, Psina, Cisek, Olszówka, Stradunia, Osobłoga, Prószkowski Potok, Kladská Nisa, Oława, Ślęża, Bystrzyca, Średzka Woda, Cicha Woda, Kaczawa, Ślepca, Zimnica, Dębniak, Biała Woda, Czarna Struga, Śląska Ochla, Zimny Potok, Bóbr, Olcha, Racza, Lužická Nisa
[editovat] Vodní režim
Nejvyšší průtok je na jaře. V létě hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok začíná souvisle stoupat. Průměrný průtok nedaleko ústí činí 480 m³/s a maximální 3000 m³/s. Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním došlo v letech 1854, 1930, 1938, 1997. V silných zimách zamrzá.
[editovat] Využití
Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Kozle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.
[editovat] Historie
Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obranou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kjustrinské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Одра“.
