Vratislav (město)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vratislav Wrocław / Wratislavia |
|
---|---|
Vratislav v 17. století |
|
poloha | |
souřadnice: | |
nadmořská výška: | 111 m n. m. |
stát: | Polsko |
vojvodství: | Dolnoslezské |
samosprávný orgán: | městská rada |
rozloha a obyvatelstvo | |
rozloha: | 292,9 km² |
počet obyvatel: | 637 630 (2007) |
hustota zalidnění: | 2167 obyv. / km² |
správa města | |
starosta: | Rafał Dutkiewicz |
oficiální web: | www.wroclaw.pl |
telefonní předvolba: | (+48) 71 |
PSČ: | 50-041 až 54-612 |
Vratislav (polsky Wrocław [vrocuav], německy Breslau) je hlavní město Dolnoslezského vojvodství v Polsku. Je to třetí největší město Polska ležící březích řeky Odry a současně i jedno z největších a nejstarších polských měst. Má 634 630 obyvatel (2007) a jeho rozloha činí 292,9 km².
Obsah |
[editovat] Název
V současnosti se objevují v hovorové češtině názvy, vzniklé počeštěním polského názvu města (Wrocław). Můžeme se tedy setkat s bezdiakritickou verzí Wroclaw nebo českým přepisem Vroclav, případně i Wroclav. Tyto přepisy jsou nové a nebyly dosud přijaty do spisovné češtiny jako alternativní názvy, byť jsou v běžné mluvě stále častěji užívány.[zdroj?]
[editovat] Historie
První písemná zmínka o městě pochází z kroniky Thietmara z Merseburgu a vztahuje se k roku 1000, kdy bylo v rámci zřízení polské církevní provincie založeno ve Vratislavi biskupství. Sídliště na křižovatce obchodních cest však existovalo již od pravěku. Jméno nese město pravděpodobně po českém knížeti Vratislavovi I., za jehož vlády náleželo území Slezska k českému státu.
V roce 1138 se Vratislav stala hlavním městem celého Slezska a v 13. století získala městská práva, rozšířila se o Nové město. O další století později se stala členem hanzy. Roku 1327 uznal vratislavský kníže svrchovanost českého krále Jana Lucemburského, připojení celého Slezska k českému státu bylo následně stvrzeno v Trenčínské smlouvě (1335). Během 16. století byla Vratislav nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.[1]
V 18. století zde pak byla založena jezuitská univerzita, v roce 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví byla Vratislav připojena k Prusku. V 19. století se stala jedním z nejvýznamnějších měst v Německu.
V noci z 9. na 10. listopadu 1938 ve Vratislavi proběhla tzv. "Vratislavská křišťálová noc", kdy zde došlo k největšímu útoku na místní židovské obyvatelstvo. Ke konci 2. světové války byla Vratislav Němci prohlášena za pevnostní město (Festung Breslau) a za cenu obrovské materiální devastace a velkých ztrát na životech se zde německá vojska bránila postupující Rudé armádě a polské Zemské armádě. 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, město bylo připojenu k obnovenému Polsku a osídleno Poláky, především z oblastí odstoupených Polskem Sovětskému svazu.
V 80. letech 20. století byla Vratislav významným centrem polského protikomunistického odporu.
[editovat] Významné osobnosti města
[editovat] Slavní rodáci
- Edith Steinová
- Felix Hausdorff
- Manfred von Richthofen
- Ján Jesenský, Jessenius
- Dietrich Bonhoeffer
[editovat] Nositelé Nobelovy ceny
- Theodor Mommsen (1902)
- Phillip Lenard (1905)
- Eduard Buchner (1907)
- Paul Ehrlich (1908)
- Gerhart Hauptmann (1912)
- Fritz Haber (1918)
- Friedrich Bergius (1931)
- Otto Stern (1943)
- Max Born (1954)
- Reinhard Selten (1994)
[editovat] Galerie
[editovat] Partnerská města
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 99.
[editovat] Literatura
DAVIES, Norman - MOOREHOUSE, Roger: Mikrokosmos. Portrét jednoho středoevropského města. Jiří Buchal - BB/art, Praha 2007. ISBN 80-7341-799-5
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
|
|
---|---|
Polská vojvodství a jejich hlavní města: Dolnoslezské (Vratislav) | Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) | Lodžské (Lodž) | Lublinské (Lublin) | Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zielona Góra) | Malopolské (Krakov) | Mazovské (Varšava) | Opolské (Opolí) | Podkarpatské (Řešov) | Podleské (Białystok) | Pomořské (Gdaňsk) | Slezské (Katovice) | Svatokřížské (Kielce) | Varmijsko-mazurské (Olsztyn) | Velkopolské (Poznaň) | Západopomořanské (Štětín) |