Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

statutární město Ostrava
Pohled na Ostravu z vyhlídkové věže Nové radnice
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0806 554821
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Ostrava-město (CZ0806)
historická země:	Slezsko + Morava
katastrální výměra:	214,23 km²
počet obyvatel:	317 169 (2008)
zeměpisná šířka:	49°50'30.31″ s. š.
zeměpisná délka:	18°17'29.56″ v. d.
nadmořská výška:	208–334 m
PSČ:	702 00
zákl. sídelní jednotky:	265
místní části:	37
městské části / obvody:	23
katastrální území:	39
adresa magistrátu:	Magistrát města Ostravy Prokešovo náměstí 8 729 30 Ostrava Oficiální web magistrátuwww.ostrava.cz e-mail: info@ostrava.cz
primátor / primátorka:	Ing. Petr Kajnar (ČSSD)

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je převážně průmyslové statutární město na rozhraní Moravy a Slezska na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně má Ostrava příjemné klima, které svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.

Obsah

1 Znak
2 Historie
- 2.1 Významné historické události v datech
3 Členění města
4 Představitelé Ostravy
5 Doprava
6 Kultura a umění
- 6.1 Muzea
- 6.2 Turistické cíle
7 Školství
- 7.1 Střední školství
- 7.2 Vysoké školy
8 Sportovní dějiny Ostravy
9 Partnerská města
10 Slavní rodáci
11 Odkazy
- 11.1 Externí odkazy

[editovat] Znak

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze.

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Ostravy.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadá. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. jehož výsledkem je, že v druhé polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

[editovat] Významné historické události v datech

Kostel sv. Václava v Ostravě

1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1205?–1281)
před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
1763: objev uhlí (údolí Burňa)
1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava
1930: postavena Nová radnice
1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě
1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou číslo 123/1947 Sb.
1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
1955: ostravské studio České televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio v České republice
1959: vznikla Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy

[editovat] Členění města

Městské obvody v Ostravě

Podrobnější informace naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území.

Městský obvod	Místní části	Katastrální území
Hošťálkovice		Hošťálkovice
Hrabová		Hrabová
Krásné Pole		Krásné Pole
Lhotka		Lhotka u Ostravy
Mariánské Hory a Hulváky	Hulváky, Mariánské Hory	Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
Martinov		Martinov ve Slezsku
Michálkovice		Michálkovice
Moravská Ostrava a Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz
Nová Bělá		Nová Bělá
Nová Ves		Nová Ves u Ostravy
Ostrava-Jih	Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh	Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
Petřkovice		Petřkovice u Ostravy
Plesná		Nová Plesná, Stará Plesná
Polanka nad Odrou		Polanka nad Odrou
Poruba		Poruba, Poruba-sever
Proskovice		Proskovice
Pustkovec		Pustkovec
Radvanice a Bartovice	Bartovice, Radvanice	Bartovice, Radvanice
Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
Stará Bělá		Stará Bělá
Svinov		Svinov
Třebovice		Třebovice ve Slezsku
Vítkovice		Vítkovice, Zábřeh-VŽ

[editovat] Představitelé Ostravy

Dřevěný kostel sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové

jméno	od	do	funkce
Hermann Zwierzina	1861	1864	starosta
Alois Anderka	1864	1873	starosta
Konstantin Grünwald	1873	1880	starosta
Anton Lux	1880	1888	starosta
Adalbert Johanny	1888	1901	starosta
Gustav Fiedler	1901	1918	starosta
Johann Ulrich	1918	1918	starosta
Jan Prokeš	1918	1935	správní komisař, vládní komisař, starosta
Josef Chalupník	1935	1939	starosta
Josef Hinner	1939	1940	starosta
Emil Beier	1940	1945	vládní komisař, vrchní starosta
Josef Lampa	1945	1945	předseda PrNV
Josef Kotas	1945	1960	předseda MNV, ÚNV, JNV, MěNV
Jan Buchvaldek	1960	1964	předseda MěNV
Josef Kempný	1964	1968	předseda MěNV
Zdeněk Kupka	1968	1971	předseda MěNV, primátor (předseda NVMO)
Eduard Foltýn	1971	1986	primátor (předseda NVMO)
Bedřich Lipina	1986	1989	primátor (předseda NVMO)
Lubomír Vejr	1989	1990	primátor (předseda NVMO)
Jiří Smejkal	1990	1993	primátor
Evžen Tošenovský	1993	2001	primátor
Čestmír Vlček	2001	2002	primátor
Aleš Zedník	2002	2006	primátor
Petr Kajnar	2006		primátor

Použité zkratky

PrNV: Prozatímní národní výbor
MNV: Místní národní výbor
ÚNV: Ústřední národní výbor
JNV: Jednotný národní výbor
MěNV: Městský národní výbor
NVMO: Národní výbor města Ostravy

[editovat] Doprava

Pohled na znak města vysázený před Novou radnicí

Podrobnější informace naleznete v článcích , Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravě.

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať do sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe ([1]).

[editovat] Kultura a umění

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, kde se koná každý sudý rok loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý lichý rok festival Divadelní pouť bez bariér.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 1999 založila harfistka Jana Boušková mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

[editovat] Muzea

Citerárium – muzeum se sbírkou citer
Hasičské muzeum města Ostravy
Hornické muzeum OKD Landek
Keltičkova kovárna – stálá expozice kovářských a hornických exponátů
NKP Důl Michal
Ostravské muzeum

[editovat] Turistické cíle

Miniuni
Nová radnice
Exkurzní trasa pivovaru Ostravar
Slezskoostravský hrad
Stodolní ulice
Vítkovice - Dolní oblast
Zoologická zahrada Ostrava

[editovat] Školství

Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.

[editovat] Střední školství

[editovat] Vysoké školy

[editovat] Sportovní dějiny Ostravy

ČEZ Aréna

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

1986: MS v odbíjené žen
1987: MS ve vzpírání
1990: MS v házené mužů
1992: ME v kulturistice
1993: MS juniorů v ledním hokeji
2001: ME ve volejbale mužů
2003:
- ME ve futsale
- MS juniorů v krasobruslení
2004:
- ME ve futsale
- MS juniorů v latinsko-amerických tancích
- MS v ledním hokeji
2005:
- ME ve futsale
- MS v latinsko-amerických tancích
2006:
- ME v soutěži teamgym
- MS v kulturistice mužů
2007:
- první kolo světové skupiny Davis Cupu
- MS mládeže do 17 let v atletice
2011: ME v atletice do 22 let

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra, a to od roku 1961.

[editovat] Partnerská města

Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě

Volgograd, Rusko (1949)
Coventry, Spojené království (1957, obnoveno 1990)
Katowice, Polsko (1960, obnoveno 1996)
Drážďany, Německo (1971, obnoveno 1995)
Split, Chorvatsko (1976)
Pireus, Řecko (1997)
Košice, Slovensko (2001)
Miskolc, Maďarsko (2001)
Pittsburgh, Spojené státy americké (2001)
okres Wodzislaw, Polsko (2005)

[editovat] Slavní rodáci

Související články obsahuje
Portál Ostrava

Vlastimil Brodský – herec
Slávka Budínová – herečka
Bořivoj Čelovský – historik
Oldřich Daněk – dramatik
Karel Fiala – herec
Ota Filip – spisovatel
Tomáš Galásek – fotbalista
Ilja Hurník – hudební skladatel
Věra Chytilová – režisérka
Marek Jankulovski – fotbalista
Valentin Bernard Jestřábský – římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel
Zdeněk Jirotka – spisovatel
Martina Kociánová – televizní moderátorka
Richard Krajčo – herec a zpěvák
Ivan Lendl – tenista
Artur London – politik a publicista
Vojtěch Martínek – spisovatel
Otmar Mácha – hudební dramaturg
Luděk Mikloško – fotbalový trenér
Jaromír Nohavica – písničkář
Karel Reisz – filmový režisér
Marie Rottrová – zpěvačka
Jiří Rusnok – politik
Hana Zagorová – zpěvačka
Vilém Závada – básník

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Ostrava

Mapový server Magistrátu města Ostravy
Ostravaci – fotky Ostravy

Statutární město Ostrava
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice

Města a obce okresu Ostrava-město
Čavisov • Dolní Lhota • Horní Lhota • Klimkovice • Olbramice • Ostrava • Stará Ves nad Ondřejnicí • Šenov • Václavovice • Velká Polom • Vratimov • Vřesina • Zbyslavice

Země: Čechy \| Morava \| Slezsko
	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha \| Středočeský kraj (Praha) \| Jihočeský kraj (České Budějovice) \| Plzeňský kraj (Plzeň) \| Karlovarský kraj (Karlovy Vary) \| Ústecký kraj (Ústí nad Labem) \| Liberecký kraj (Liberec) \| Královéhradecký kraj (Hradec Králové) \| Pardubický kraj (Pardubice) \| kraj Vysočina (Jihlava) \| Jihomoravský kraj (Brno) \| Olomoucký kraj (Olomouc) \| Moravskoslezský kraj (Ostrava) \| Zlínský kraj (Zlín)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Středočeský (Praha) \| Jihočeský (České Budějovice) \| Západočeský (Plzeň) \| Severočeský (Ústí nad Labem) \| Východočeský (Hradec Králové) \| Jihomoravský (Brno) \| Severomoravský (Ostrava) \| samostatná územní jednotka: hl. m. Praha