Arcidiecéze olomoucká
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Arcidiecéze olomoucká Archidioecesis Olomucensis |
|
|---|---|
 |
|
| Základní údaje | |
| Arcibiskup: | Jan Graubner |
| Pomocný biskup: | Josef Hrdlička |
| Generální vikář: | Milán Kouba |
| Církevní provincie: | moravská |
| Děkanátů: | 21 |
| Farností: | 419 |
| Rozloha: | 10 020 km2 |
| Počet obyvatel: | 1 375 000 |
| Počet katolíků: | 568 000 |
| Podíl katolíků: | 41,3% |
| Stránky: | www.ado.cz |
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) vznikla v roce 1777, kdy bylo olomoucké biskupství (založené 1063, resp. obnovené, pokud vezmeme v potaz zmínky o olomouckých biskupech před rokem 1063) povýšeno na arcibiskupství. Nachází se na střední a severní Moravě, avšak několika farnostmi zasahuje v současné době i na severovýchod Čech. Její biskup sídlí v Olomouci. Současný olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner, pomocným biskupem je Josef Hrdlička.
Obsah |
[editovat] Před rokem 1063
Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti Gorazda a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce 898 či 900 přichází z Říma na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v Nitře, druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s Krakovem. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s Dětmarem navštívil mohučského metropolitu. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je Jan I. (Johann I. von Brenau, biskupem 1063-1085).
[editovat] Historie olomouckého arcibiskupství v datech
- 1063 – obnoveno olomoucké biskupství
- 1664–1674 budovu dnešního arcibiskupského paláce projektoval Giovanni Pietro Tencalla a stavba vybudována ještě za stejného biskupa (1664-1695 Karel II. z Lichtenštejna). Autorem štukové výzdoby interiérů je Baltazar Fontana.
- 1777 – olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství
- 2. prosince 1848 – v tomto paláci abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn nastoupil císař František Josef I.
- 1850 – v tomto paláci byla podepsána Olomoucká punktace
- 1906 – opraveno průčelí
- 90. léta 20. století - arcibiskupský palác navštívil Jan Pavel II. (20.-22. května 1995 u příležitosti svatořečení sv. Jana Sarkandra) a Václav Havel
[editovat] Související články
- Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
- Arcibiskupství olomoucké
- Arcidiecézní charita Olomouc
- Arcidiecézní muzeum
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
- Stránky arcidiecéze
- Údaje na stránkách o katolické hierarchii
- Poklady arcibiskupské rezidence (2007) Radniční listy 9, Olomouc, 26-27. - článek s několika fotografiemi interiéru arcibiskupského paláce.
| Děkanáty Arcidiecéze olomoucké |
|---|
|
Holešov | Hranice | Konice | Kroměříž | Kyjov | Olomouc | Prostějov | Přerov | Svitavy | Šternberk | Šumperk | Uherské Hradiště | Uherský Brod | Valašské Klobouky | Valašské Meziříčí | Veselí nad Moravou | Vizovice | Vsetín | Vyškov | Zábřeh | Zlín | |
