Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

statutární město Brno
Celkový pohled na Brno
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0642 582786
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4):	Brno-město (CZ0642)
historická země:	Morava
katastrální výměra:	230,22 km²
počet obyvatel:	368 533 (31. prosinec 2007)
zeměpisná šířka:	49° 12′ s. š.
zeměpisná délka:	16° 37′ v. d.
nadmořská výška:	190 - 479 m
PSČ:	600 00
zákl. sídelní jednotky:	278
místní části:	58
městské části / obvody:	29
katastrální území:	48
adresa magistrátu:	Magistrát města Brna Dominikánské nám. 1 601 67 Brno Oficiální web magistrátuwww.brno.cz e-mail: informace@brno.cz
primátor / primátorka:	Roman Onderka
www.brno.cz

Statutární město Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je druhé největší město v České republice, největší a historické hlavní město Moravy a správní středisko Jihomoravského kraje, ležící v jeho centrální části. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze.

V Brně sídlí tyto celostátní orgány - Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Veřejný ochránce práv, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, dále zde sídlí Vinařský fond a některé profesní komory - Exekutorská komora, Komora daňových poradců, Komora patentových zástupců, Komora veterinárních lékařů.

Brno je situováno na soutoku řek Svratky a Svitavy, ze tří stran je město chráněno kopci, na jihu pak začínají nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Průměrná roční teplota tu dosahuje 9,4 °C, ročně naprší 505 mm srážek. Území Brna zároveň tvoří samostatný okres Brno-město a je také jedinou obcí ve správním obvodě Brno.

Brno má mimořádně mnoho městských lesů - 6 379 hektarů (28 %), víc než Praha nebo Ostrava. Mimo městské jádro, tvořené původním Městem Brnem a vyhlášené městskou památkovou rezervací, je situována stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná v listině UNESCO.

Brno je také významným centrem vzdělání s 26 fakultami univerzit a vysokých škol. Od roku 1998 zde stojí první mešita v zemi. V Brně je zákonem zřízeno studio Českého rozhlasu (první vysílání rozhlasu 1924) a České televize (vzniklo 1961 v rámci Československé televize).

Obsah 1 Historie 1.1 Nejstarší historie 1.2 Středověká historie 1.3 Novověká historie 1.4 Historie 20. století 1.5 Po sametové revoluci 2 Pověsti 2.1 O zvonění na Petrově 2.2 O brněnském drakovi 2.3 O kole na Staré radnici 2.4 O fiálách 3 Obyvatelstvo 4 Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem 5 Doprava 6 Prodejní síť 7 Průmysl a firmy 8 Správní členění 9 Významná místa v Brně 10 Turismus 11 Vysoké školy 12 Partnerská města 13 Konzuláty v Brně 14 Církve 15 Nejvyšší budovy 16 Odkazy 16.1 Bibliografie 16.2 Reference 16.3 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Nejstarší historie

V oblasti Brna žil již v dávných dobách člověk kromaňonský. V období starověkého Říma je Brno pravděpodobně zmiňováno v práci řeckého geografa Klaudia Ptolemaia jako obec Eburodunum nebo také Eburodunum Quadorum. První doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století, v 8.-10. století se správním střediskem Velkomoravské říše staly Staré Zámky u brněnské městské části Líšně. Během stavebních prací na brněnském univerzitním kampusu v městské části Bohunice, byly v roce 2007 nalezeny pozůstatky pravděpodobně opevněné osady z doby kamenné, jejíž stáří je odhadováno na 6-8 tisíc let. Za odborného archeologického průzkumu byly nalezeny četné pozůstatky dobové keramiky, úlomky pazourků, kostí aj. Z těchto nálezů se usuzuje, že se mohlo jednat o osadu kupců a lovců, kteří ovlivňovali dění v širokém okolí. Existují rovněž dohady, že osada mohla být obehnána i vodním příkopem, pro tato tvrzení však není dostatek jednoznačných důkazů.

[editovat] Středověká historie

Někdy mezi lety 1021 a 1034 byl na kopci Petrově založen hrad Brno a kostel sv. Michala, z r. 1091 pochází první písemná zmínka v Kosmově kronice. V roce 1243 byla Brnu, králem Václavem I., udělena královská městská privilegia. O 30 let později se objevily i první zmínky o hradě Špilberku a v roce 1349 se město stalo trvalým sídlem markrabat moravských. LP 1376 město dostalo rychtu a právo svobodně volit rychtáře. Husitské války se městem prohnaly v letech 1428 a 1430.

[editovat] Novověká historie

V roce 1641 se po dobytí Olomouce švédskými vojsky stalo Brno faktickým hlavním městem Moravy a to mimojiné proto, že sem byly z dobyté Olomouce narychlo přemístěny tzv. Zemské desky. O čtyři roky později bylo samotné Brno neúspěšně obléháno přibližně třicetitisícovými švédskými vojsky generála Torstensona, který chtěl Brno použít jako výchozí základnu pro finální útok na Vídeň. Během tohoto obléhání bylo město bráněno pouze tisícovkou obyvatel (poměr přesily Švédů vůči obráncům činil cca 28:1 !)^[1], přičemž vojáci tvořili necelou polovinu! Díky neuvěřitelné tvrdosti a nasazení obránců a hlavně díky geniální organizaci obrany Raduitem de Souches^[1] však Švédové neuspěli a s osmitisícovými ztrátami byli donuceni obléhání ukončit. Téměř o sto let později, roku 1742, bylo Brno bez sebemenších úspěchů obléháno pruskými vojsky. Průmysl se začal rozvíjet již roku 1763, kdy byla založena první textilní manufaktura, za 14 let od založení první manufaktury bylo založeno i brněnské biskupství.

V roce 1805 městem prošla vojska Napolenona Bonaparteho, který zde nocoval i před důležitou bitvou u Slavkova. Pobyt Napoleonových vojsk byl pro město značnou přítěží a působil četné problémy jeho obyvatelům. Vojsko totiž spotřebovávalo značné množství potravinových zásob ve městě a to na úkor měšťanů a v nezanedbatelné míře se v Brně také začaly šířit různé nemoci. V roce 1817 bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní Moravské zemské muzeum. Jedná se o druhou největší a zároveň druhou nejstarší (po muzeu v Opavě) muzejní instituci v ČR. Rok 1839 bylo město spojeno s rakouskou Vídní železnicí. Roku 1846 bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku 1847 byl do Brna zaveden telegraf. 6. července 1850 bylo k Brnu připojeno 20 dalších katastrálních území a jeho rozloha se zvětšila na 1 732 hektarů. Zároveň bylo Brno rozděleno na 4 samosprávné okresy, v jejichž čele stály okresní výbory včele s představeným a náměstkem^[2]. V srpnu 1869 byl zahájen provoz koňské pouliční dráhy. Rok 1873 přinesl první vysokou školu v Brně, byl jí technický institut. V letech 1881 a 1882 bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými žárovkami T. A. Edisona, hned další rok bylo založeno první české knihkupectví Joži Barviče. Poslední rok 19. století přinesl založení Vysokého učení technického.

[editovat] Historie 20. století

Protože se v Brně existence čtyř okresních výborů neosvědčila, byl 3. května 1905^[3] vydán nový obecní řád pro město Brno, který okresní výbory rušil. Do čela každého okresu pak volilo městské zastupitelstvo jen jednoho představeného a dva náměstky^[4].

Se zrodem první republiky bylo 6. listopadu 1918 převzato Brno do českých rukou, další rok 28. ledna vznikla Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 16. dubna 1919 byla na základě zákona č. 213/1919 Sb. „o sloučení sousedních obcí s Brnem“ k Brnu připojena 2 města (Husovice a Královo Pole), a 21 dalších obcí (Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky a Židenice), čímž vzniklo tzv. Velké Brno o rozloze 12 379 hektarů. V roce 1930 byla postavena Vila Tugendhat, která je nyní zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO. 17. listopadu 1939 byly přepadeny vysoké školy v Brně nacisty a studenti odvlečeni do koncentračních táborů, později se z Kounicových kolejí stává věznice, kde jsou konány popravy a jsou odsud vypravovány transporty do vyhlazovacích táborů. Roku 1944 byl k Brnu připojen městys Líšeň. Téhož roku je Brno několikrát terčem náletů, 26. dubna 1945 je Brno v rámci Bratislavsko-brněnské operace osvobozeno Rudou armádou od německých vojsk. Na konci května téhož roku jsou Němci vysídleni z Brna a koná se tzv. Brněnský pochod smrti, při kterém bylo 20 tisíc moravských němců odsunuto na rakouské území, přičemž zahynulo 1691 lidí, více viz Vysídlení Němců z Československa.

1. ledna 1957 byla k Brnu připojena rozsáhlá oblast Brněnské přehrady (části katastrů obcí Bystrce, Kníniček, Rozdrojovic, Moravských Knínic, Chudčic a Veverské Bítýšky) o rozloze 3 180 hektarů. Rok 1958 odstartoval leteckou dopravu v Brně, bylo zbudováno mezinárodní letiště Brno-Tuřany. 1. července 1960 byly k Brnu připojeny obce Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora a část katastru Moravan (tzv. Nové Moravany). Roku 1965 bylo zbudováno i nové divadlo, Janáčkova opera. V letech 1966-1969 byla na území Brna provedena rozsáhlá katastrální reforma. 26. listopadu 1971 byly k Brnu připojeny obce Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice u Brna, Jehnice, Ořešín, Soběšice a Žebětín. Jako zatím poslední byl k Brnu 1. července 1980 připojen Útěchov. V roce 1987 byla vybudována závodní trať Masarykův okruh.

[editovat] Po sametové revoluci

Po sametové revoluci, přesněji 24. listopadu 1990 vstoupilo v platnost nové členění města na 29 samosprávných městských částí. Brno se stalo sídlem významných institucí s celostátní působností, např. Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (tzv. antimonopolní úřad) nebo úřadu veřejného ochránce práv (tzv. ombudsmana). V roce 2002 byla zapsána vila Tugendhat do listiny UNESCO. Kolem roku 2000 došlo k rozsáhlé rekonstrukci domů v historickém jádru města, které během čtyřiceti let socialistického nezájmu značně strádalo. V posledních letech byly také zrekonstruovány Dům pánů z Lipé a Dům pánů z Kunštátu. V letech 2006–7 proběhla, podle některých názorů kontroverzní, rekonstrukce náměstí Svobody, které bylo vydlážděno žulovými bloky, byla přidána fontána s verši brněnského básníka Jana Skácela, malé pítko a na sloupy osvětlení byla přidána květinová výzdoba.

[editovat] Pověsti

[editovat] O zvonění na Petrově

Roku 1645 obléhal generál Lennart Torstenson už čtyři měsíce nedobytné Brno. Jednoho dne se zařekl, že buď Brno dobude, než začnou v kostele sv. Petra a Pavla na Petrově vyzvánět poledne, anebo obléhání zanechá. Když pak na město zaútočil a Brno bylo už takřka dobyto, stařičký zvoník se rozhodl, že dodá sílu obráncům tím, že jim zazvoní na zvon. Když tak učinil, Tortenson si myslel, že už je poledne, a od Brna odtáhl, ač bylo teprve 11 hodin. Od těch dob se v tomto kostele zvonilo poledne vždy už v 11 hodin.
Druhá varianta této pověsti je podobná, ovšem s tím rozdílem, že se v ní o zmíněné 11. hodině hovoří v jiném kontextu. Tvrdí, že během válečné porady v předvečer posledního útoku na Brno řekl v zoufalství generál Torstenson, že nebude-li Brno dobyto do 12. hodiny následujícího dne, raději s vojskem odtáhne. Tuto větu prý slyšel špehující brňan a sdělil ji obráncům města. Následujícího dne, když bylo právě 11. hodin a vypadalo to, že Brno padne, rozhodli se tedy obránci nechat zvonit na Petrově poledne o hodinu dříve, aby si Švédové mysleli, že už je 12h. Když Švédové zvonění uslyšeli, zanechali bojů a postupně odtáhli.

[editovat] O brněnském drakovi

Další legenda se týká tzv. Brněnského draka, který visí u stropu ve vchodu do Staré radnice. Traduje se, že kdysi prý v okolí Brna žil v řece zlý drak, který terorizoval široké okolí. Jeden z měšťanů dostal nápad jak draka zabít. Zařízl ovci, vyvrhl její vnitřnosti a místo nich do ovce nasypal nehašené vápno a opět ji zašil. Ovci poté pohodil k řece, kde drak žil. Drak ovci spatřil a celou ji snědl. Když ze břehu znovu vlezl do vody, nehašené vápno se začalo hasit a draka zevnitř zabilo. Na oslavu pak byl drak pověšen do portálu Staré radnice.

[editovat] O kole na Staré radnici

Následující legenda se opět týká Staré radnice. Jedná se o loukoťové kolo, které je na zdi v tom samém portálu jako drak. Jednou prý v jakési hospodě ve městě Lednice popíjelo pár chlapů pivo, a naváželi se do spolustolovníka, který byl povoláním kolář. Řekli, že se vsadí, že nedokáže následujícího dne dokutálet z Lednice do Brna loukoťové kolo od vozu, než se zavřou městské brány. Kolář však tvrdil opak a sázku přijal. Následujícího dne se tedy vydal na dlouhou cestu s kolem do Brna. Do města dorazil večer a proběhl s kolem bránu takříkajíc "za minutu dvanáct". Sázku tedy vyhrál a získal velké uznání a peníze. Na jeho počest bylo kolo pověšeno právě do portálu Staré radnice.

[editovat] O fiálách

Pověst se týká gotického portálu na Staré radnici a podává "vysvětlení" křivosti jedné z fiál (věžiček). Kdysi dávno prý brněnští radní zadali schopnému staviteli Antonu Pilgramovi, aby vybudoval reprezentativní portál k radnici. Dohodli se s ním i na odměně a Pilgram začal stavět. Když však byl portál již téměř hotov, radní se při myšlence, že budou muset platit sjednanou sumu, začali ošívat a vymlouvat. Po dobrém to s radními nešlo a tak se tedy Pilgram rozhodl za jejich drzost "pomstít" po svém a poslední věžičku na portálu pokřivil, aby ukázal, jak křivé je jednání brněnských radní. Než se nadáli, byl Pilgram pryč a již nebyl nikdo, kdo by věžičku napravil. A tak tedy věžička zůstala v pokřiveném stavu až do dneška.

[editovat] Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Brna.

Největší přírůstek obyvatel Brno zažilo v období let 1850 - 1919 (za průmyslové revoluce); až do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval. Od 50. let 20. století nastal opět nárůst a po sametové revoluci nastává opět mírný pokles. Ten kopíruje trend celé republiky; v Česku po roce 1989 začal počet obyvatel v téměř všech městech velmi klesat.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389	1645	1850	1900	1919	1925	1937	1940	1950	1970	1990	2000
8 400	4 500	49 460	138 000	221 545	242 401	289 326	238 204	284 670	335 701	391 979	383 034

[editovat] Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam rodáků a obyvatel Brna.

S Brnem je spjatých spousta světových osobností vědy, sportu nebo kultury. Narodili se a působili zde např. hokejista Martin Havlát, fyzik Ernst Mach nebo genetik Gregor Mendel, podle kterého je pojmenována i zemědělská vysoká škola.

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Brně.

Brno je důležitou dopravní křižovatkou. Vedou sem dvě dálnice (Dálnice D1 a Dálnice D2), jedna rychlostní komunikace (R52), město má k dispozici mezinárodní letiště (Tuřany). Brněnský železniční uzel slouží pro směry například mezi Prahou a Bratislavou; vychází odsud též mnoho spojů na severní Moravu i do zbytku republiky.

Obyvatelům Brna slouží rovněž i rozsáhlý systém městské hromadné dopravy, který se skládá ze sítě tramvají, trolejbusů a autobusů. Brno se také nedávno stalo výchozím bodem nově vzniklého Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a síť MHD byla tedy rozšířena také o možnost cestovat po městě vlakem za použití běžných lístků či průkazů na MHD. Cestující se mohou přepravovat po síti železničních stanic na území města i měst v okolí. Uvažuje se též i o vybudování rychlodráhy, podpovrchové tramvaje či metra. Zdejší dopravní podnik též provozuje i lodní dopravu, a to na Brněnské přehradě. Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika.

[editovat] Prodejní síť

V Brně se nachází spousta firem a obchodních center, např.:

• Český technologický park, který je společným projektem britské firmy B&O a Města Brna.
• Veletrhy Brno (dříve Brněnské veletrhy a výstavy), kterým patří Brněnské výstaviště.
• Avion Shopping Park Brno (ul. Skandinávská).
• Futurum (ul. Vídeňská).
• Nákupní centrum Královo Pole (v Králově Poli).
• Obchodní galerie Orlí (v centru Brna).
• Velký Špalíček (v centru Brna).
• Galerie Vaňkovka (v centru Brna).
• obchodní centrum OMEGA.

Pro občany Brna i dalších obcí je významné také nákupní a zábavní centrum Olympia, které se však nachází již na území sousedního města Modřice.

V Brně mají své obchodní domy a prodejny například řetězce Globus, Interspar, Kaufland, Albert, Lidl, Delvita, Penny Market, DATART, Electro World, Baumax, Bauhaus, Hornbach, Kenvelo, Newyorker, OKAY, Timeout, Brněnka, Elektro Spáčil.

[editovat] Průmysl a firmy

Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírenské firmy Zetor (světoznámý výrobce traktorů), dále pak Zbrojovka Brno (mj. výrobce pušek), Královopolská (významná strojírna v Králově Poli), 1. Brněnská strojírna a mnoho dalších podniků. V 19. stol. bylo Brno díky vysoce rozvinutému textilnímu průmyslu ověnčeno přízviskem rakouský resp. moravský Manchester.

Porevoluční doba přinesla krach většiny tradičních firem, některé byly restrukturalizovány. Brno se přeorientovalo spíše na lehký průmysl, logistiku a služby, v současnosti v těchto odvětvích zažívá nebývalý rozvoj. Výrobní závody se soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (Černovická terasa, Modřice, Šlapanice…), díky neutuchajícímu zájmu investorů se v okolí tuřanského letiště, kde mělo podle původních záměrů vzniknout evropské překladové letiště, připravuje největší průmyslová zóna v zemi.

Především podél ulic Heršpická a Vídeňská na jihu Brna také roste mnoho velkých administrativních center (Spielberk Office Centre, Brno Business Park, Axis Office Park, Vienna Point Brno…).

[editovat] Správní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brna.

Správní členění Brna prošlo vůbec nejsložitějším vývojem ze všech měst na území Česka. Od roku 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, dále pak znak a vlajku. V závorce jsou uvedena jednotlivá katastrální území:

1. Bohunice [1] (Bohunice)
2. Bosonohy [2] (Bosonohy)
3. Bystrc [3] (Bystrc)
4. Černovice [4] (Černovice)
5. Chrlice [5] (Chrlice)
6. Ivanovice [6] (Ivanovice)
7. Jehnice [7] (Jehnice)
8. Jih [8] (Komárov, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Přízřenice, Trnitá (část))
9. Jundrov [9] (Jundrov (část), Pisárky (část))
10. Kníničky [10] (Kníničky)
11. Kohoutovice [11] (Kohoutovice, Pisárky (část), Jundrov (část))
12. Komín [12] (Komín)
13. Královo Pole [13] (Černá Pole (část), Královo Pole, Ponava, Sadová))
14. Líšeň [14] (Líšeň)
15. Maloměřice a Obřany [15] (Maloměřice (část), Obřany)
16. Medlánky [16] (Medlánky)
17. Nový Lískovec [17] (Nový Lískovec)
18. Ořešín [18] (Ořešín)
19. Řečkovice a Mokrá Hora [19] (Mokrá Hora, Řečkovice)
20. Brno-sever [20] (Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, Zábrdovice (část))
21. Slatina [21] (Slatina)
22. Starý Lískovec [22] (Starý Lískovec)
23. Brno-střed [23] (Město Brno, Pisárky (část), Staré Brno, Stránice, Štýřice, Veveří, Trnitá (část), Zábrdovice (část))
24. Tuřany [24] (Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky, Tuřany)
25. Útěchov [25] (Útěchov u Brna)
26. Vinohrady [26] (Židenice (část), Maloměřice (část))
27. Žabovřesky [27] (Žabovřesky)
28. Žebětín [28] (Žebětín)
29. Židenice [29] (Zábrdovice (část), Židenice (část))

[editovat] Významná místa v Brně

• Hrad Špilberk
  

  

  Pohled na Špilberk, v popředí kostel Sv. Michala

• Náměstí Svobody
• Katedrála na Petrově
• Lužánky (městský park)
• Brněnské výstaviště (BVV)
• Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
• Stará radnice
• Zelný trh
• Vila Tugendhat
• divadlo Reduta
• Mahenovo divadlo
• ZOO Brno
• Brněnská přehrada
• Masarykův závodní okruh

[editovat] Turismus

Turismus zaznaménává v Brně v posledních letech velký rozmach. Na rozdíl od Prahy má totiž vzestupnou tendenci. "Vloni navštívilo informační centra přes dvě stě pět tisíc turistů, z toho třiaosmdesát tisíc cizinců" ^[5] Nejvíce je město navštěvovánovo Rusy, Poláky a Italy, v jarním období Němci, Rakušany, Španěly a turisty z Asie a USA. ^[6]

[editovat] Vysoké školy

Veřejné a státní vysoké školy

• Janáčkova akademie múzických umění
• Masarykova univerzita
• Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
• Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
• Vysoké učení technické v Brně
• Univerzita obrany

Soukromé vysoké školy

• Akademie STING
• Brno International Business School
• NEWTON College
• Rašínova vysoká škola
• Vysoká škola Karla Engliše v Brně

[editovat] Partnerská města

• Dallas, USA
• Kaunas, Litva
• Leeds, Velká Británie
• Lipsko, Německo
• Poznaň, Polsko
• Rennes, Francie
• Sankt Pölten, Rakousko
• Stuttgart, Německo
• Utrecht, Nizozemsko
• Vídeň, Rakousko
• Voroněž, Rusko

[editovat] Konzuláty v Brně

• Generální konzulát Ruské federace
• Generální konzulát Slovenské republiky
• Honorární konzulát Angolské republiky
• Honorární konzulát Republiky Ekvádor
• Honorární konzulát Republiky Kazachstán
• Honorární konzulát Litevské republiky
• Honorární konzulát Polské republiky
• Honorární konzulát Rakouské republiky
• Honorární konzulát Ukrajinské republiky

[editovat] Církve

Brno je sídlem církevních institucí:

• Katolická církev - římskokatolické biskupství brněnské (1777) a řeckokatolická farnost
• Pravoslavná církev - farnost
• Starokatolická církev - farnost
• Církev československá husitská - biskupství brněnské
• Českobratrská církev evangelická - seniorát
• Církev bratrská - sbor
• Bratrská jednota baptistů - sbor
• Evangelická církev metodistická - sbor
• Federace židovských obcí - Židovská obec Brno

Pokud se chcete dozvědět něco víc o konkrétních církevních stavbách v brně, přejděte na článek Seznam církevních staveb v Brně

[editovat] Nejvyšší budovy

Název	Umístění	Výška v metrech	Počet nadzemních podlaží	Rok dokončení
Kostel svatého Jakuba	Jakubské náměstí	92	-	1592
Katedrála svatého Petra a Pavla	Petrov	84	-	1909
Fakulta strojního inženýrství VUT	Technická 2	74	19
Administrativní budovy	Šumavská	70
M-Palác	Heršpická 5	60	16	1997
Hotel Continental	Kounicova 6	53

[editovat] Odkazy

[editovat] Bibliografie

• KALLÁB, Karel, JIST, Adam. Pověsti hradů moravských a slezských. Praha: Melantrich, 1996.
• ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000.
• LitDok Ostmitteleuropa (Herder-Institut Marburg)

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} ENGLUND, P. Nepokojná léta. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2000
2. ↑ http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm
3. ↑ http://www.nliskovec.brno.cz/index.php?id=118
4. ↑ http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm
5. ↑ http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4006&nav03=1007&nav04=2875&nav05=2597&nav06=5235&nav07=5254&nav08=9107
6. ↑ http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4006&nav03=1007&nav04=2875&nav05=2597&nav06=5235&nav07=5254&nav08=9107

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Brno

• Statutární město Brno
• Informace o městě Brně a okolí
• Turistická města Brno a okolí
• Encyklopedie dějin města Brna
• Kulturní informační portál - Nové Brno net

Městské části statutárního města Brna

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brna.

	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Středočeský (Praha) | Jihočeský (České Budějovice) | Západočeský (Plzeň) | Severočeský (Ústí nad Labem) | Východočeský (Hradec Králové) | Jihomoravský (Brno) | Severomoravský (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hl. m. Praha
Země: Čechy | Morava | Slezsko