Klaudios Ptolemaios
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klaudios Ptolemaios (řecky: Κλαύδιος Πτολεμαῖος, zkráceně jen Ptolemaios), známý též pod latinskou podobou jména Claudius Ptolemaeus nebo v angličtině jako Ptolemy, (asi 85 - asi 165) byl řecký geograf, astronom a astrolog, který pravděpodobně žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Obsah |
[editovat] Dílo
- Syntaxis megale (Velká soustava) - astronomický spis. V 8. století byl přeložen do Arabštiny pod názvem Almagest a vydán okolo roku 140. Šlo o encyklopedii tehdejšího hvězdářského vědění a Ptolemaiův popis sluneční soustavy byl považován za správný po celých patnáct století. Pokládal Zemi za střed vesmíru, okolo něhož obíhají Slunce, Měsíc, planety a hvězdy. Byl zastáncem geocentrického systému. Zavedl 48 souhvězdí, která sestavil z nejjasnějších viditelných hvězd, které mu připomínaly určité obrazce postav, zvířat nebo věcí. Mnohá z jeho souhvězdí se používají v moderní astronomii dodnes.
- Tetrabiblos (Čtyři knihy o astrologii) patří k základním dílům o astrologii helénského období. Podávají komplexní návod na sestavení a výklad horoskopu a jako klasické dílo astrologie je citováno a užíváno tradičními astrology od svého vzniku dodnes. Vztah postavení planet (makrokosmos) a pozemských dějů (mikrokosmos) chápe kauzalisticky a detrminačně.
- Geografike hyfegesis (Návod ke geografii) - návod k sestavování map pomocí astronomicky stanovených souřadnic. (Dílo se bohužel nedochovalo).
Ptolemaiovy práce bývají nezřídka označovány za vrchol antické geografie. To by odpovídalo skutečnosti, pokud bychom pod geografií chápali jen určování souřadnic lokalit a jejich zakreslování na mapě. Ptolemaia vcelku nezajímala podstata geografických jevů.
Alexander von Humboldt (1862) charakterizoval Návod ke geografii jako „dílo spíše matematické, téměř bez fyzickogeografických názorů, zpracované suchou tabelární formou“.
[editovat] Práce
Ptolemaios si vzal za úkol opravit údaje Marina z Tyru a vypracovat inovovaný přehled jako základ nové mapy světa. Sedm z osmi knih jeho Návodu (z let 150 - 160) obsahuje v podstatě seznam geografických názvů (vlastních jmen) a odpovídajících souřadnic.
Z 8 000 bodů, které Ptolemaios uvádí, však jen asi polovinu získal měřením geografických šířek a délek. Ostatní byly vypočteny na základě stanovených či odhadnutých vzdáleností. V mnohých případech převzal ze starších materiálů rozdílná pojmenování týchž bodů a vztáhl je k různým objektům, což vyvolalo značný zmatek.
První kniha Úvodu je teoretickým a metodickým úvodem, v němž se vysvětlují způsoby stanovení vzdáleností, polohy bodů a zobrazení zemského povrchu v rovině, tj. to, co tvoří matematickou geografii.
Autor kritizuje Marina z Tyru, že zkonstruoval svou mapu světa ve válcové projekci, která silně zkresluje vzdálenosti v rovnoběžkovém směru; doporučuje své dvě dokonalejší projekce - prostou kuželovou a pseudokuželovou délkojevnou.
Dodnes není jasné, zda Ptolemaios vlastnoručně sestavil mapy, jež se mu tradičně připisují. V některých byzantských seznamech jeho prací, publikovaných ve 13. století, se uvádějí dvě varianty kartografických příloh:
- 26 map a souborné mapy světa
- 64 map plus mapy světa
Někteří odborníci připisují jejich autorství Ptolemaiovi, jiní však soudí, že mapy nesestavil, že k nim pouze připravil podklady. Na některých exemplářích Ptolemaiovy mapy čteme jméno Agafodemona z Alexandrie, který žil pravděpodobně v 5. století. Je známo, že byzantský mnich Maxim Planud (1260 - 1310) samostatně sestavil mapu podle Ptolemaiova rukopisu. Jiný Byzantinec Nikifor Gregor (1295 - 1359) kopíroval kartografické přílohy ke Geografike hyfegesis.
[editovat] Ptolemaiovo vnímání světa
Zatímco Strabón přebíral délku zemského obvodu od Eratosthena (252 000 stadií), Marinos i Ptolemaios vycházeli z Poseidóniova údaje (180 000 stadií). I když připustíme, že Ptolemaios používal tehdejší stadia (210 metrů), byly jím stanovené rozměry Země výrazně podhodnoceny. Pravděpodobnější však je, že pracoval s obyčejným (attickým) stadiem (177,6 metrů). Pak by ale délka zemského obvodu činila podle jeho propočtu pouhých 33 000 km. Tento předpoklad potvrzuje okolnost, že na Ptolemaiově mapě se vzdálenosti k severu a k jihu od rovnoběžky, která prochází ostrovem Rhodos, postupně roztahují ve vztahu k poledníkům.
Například Bretaň se u Ptolemaia objevuje na 50° severní šířky (místo na 48°), Velká Británie a Irsko přesahují za 60°.
K jihu od Středozemního moře jsou hodnoty šířek neúměrně nízké - pobřeží Somálska leží na 5° (ve skutečnosti však na 11° s.š.).
Ptolemaios zřejmě i výrazně podcenil délku 1° oblouku velkého obvodu (500 stadií). Ještě výrazněji to platí o délkách - například Středozemní moře měří 24 800 stadií (4 400 km) - ve skutečnosti však jen 3 900km.
[editovat] Ptolemaios a geografie
Geografie je podle Ptolemaia „lineárním zobrazením veškeré nyní známé Země, se vším, co se na ní nachází“. S pomocí matematiky umožňuje „přehlédnout celou Zemi na jediném obraze podobným způsobem, jakým můžeme pozorovat otáčející se nebeskou báň nad svou hlavou“, ale pouze v hrubých rysech.
Ptolemaios rozlišuje geografii a chorografii. V současné terminologii obecnou geografii spojenou s kartografií a regionální geografií, která, zabývajíc se jednotlivými krajinami, studuje každou z nich zvlášť a uvádí ve svých popisech takové podrobnosti, jako například přístavy, vesnice, okresy, přítoky hlavních řek apod. Obsah jeho díla Návod ke geografii plně odpovídá těmto jeho představám. Strabónova Geografika by se podle Ptolemaia měla nazývat „Chorografika“.
Ptolemaiova geografie bývá často chápána jako počátek obecné geografie či obecné zeměvědy. Jeho práce byla biblí pro geografy období renesance a velkých geografických objevů.
[editovat] Ptolemaiova věta
Ptolemaiovi je také mj. připisována matematická věta, podle které v tětivovém čtyřúhelníku platí:
kde písmena e a f označují délku úhlopříček a a, c, respektive b, d délku protilehlých stran.
