Plzeňský kraj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plzeňský kraj | |
---|---|
Vlajka kraje | |
Znak kraje | |
Obrázek | |
Základní údaje k 31.05.2006 | |
Krajské město: | Plzeň |
Hejtman: | MUDr. Petr Zimmermann (ODS) |
Rozloha: | 7 561 km² |
Počet obyvatel: | 552 982 |
Hustota zalidnění: | 73 obyvatel/km² |
Nejvyšší bod: | Velká Mokrůvka (1 370 m) |
Historické země: | Čechy |
Počet okresů: | 7 |
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 15 |
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 35 |
ISO 3166-2: | CZ-PL |
CZ-NUTS: | CZ032 |
RZ: | P |
Oficiální web krajského úřadu | |
Pozice na mapě | |
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.
Obsah |
[editovat] Administrativní členění
[editovat] Okresy
Na území kraje se nachází sedm okresů se šesti okresními městy, dva okresy sídlí v krajském městě Plzni.
[editovat] Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Území samosprávných krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává rozšířenou působnost státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí.
Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.
[editovat] Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
- Blovice
- Domažlice
- Horažďovice
- Horšovský Týn
- Klatovy
- Kralovice
- Nepomuk
- Nýřany
- Přeštice
- Rokycany
- Stod
- Stříbro
- Sušice
- Tachov
[editovat] Obyvatelstvo
Ačkoli je Plzeňský kraj rozlohou v Česku třetí největší, počtem obyvatel je až devátý a hustota zalidnění je druhá nejnižší v zemi (po Jihočeském kraji). V kraji je minimum středně velkých měst. Na metropolitní Plzeň navazují drobné vesnice, 4/5 rozlohy kraje (a 30 % obyvatelstva) tvoří katastry obcí do 2000 obyvatel.
[editovat] Ekonomika
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje, na tvorbě HDP České republiky se podílí cca 5,5%. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji páté místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.
[editovat] Doprava
Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy do Bavorska. Město Plzeň je důležitý uzel jak silniční, tak i železniční.
[editovat] Věda a vzdělání
V Plzeňském kraji působí dvě vysoké školy, Západočeská univerzita (7 fakult) a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni. Obě vysoké školy vysokou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných částí Česka a ze zahraničí.
[editovat] Zemědělství
Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině,tam se pěstují převážně obilniny.Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky.Dobrých vlastností travních porostů ve vyšších polohách se k pasteveckému chovu zatím plně nevyužívá.
[editovat] Průmysl
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7%.
[editovat] Nerostné suroviny
K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu.Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova.
[editovat] Příroda, historické památky
Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje Velká Mokrůvka (1 370 m), přestože nejde ani o nejvyšší horu Šumavy (tou je Velký Javor v Bavorsku), ani o nejvyšší šumavskou horu na české straně (tou je Plechý / Plöckenstein v Jihočeském kraji). Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.
[editovat] Vodstvo
Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.
[editovat] Příbuzná témata
- Seznam památkově chráněných území Plzeňského kraje
- Seznam nej Plzeňského kraje
- Seznam měst Plzeňského kraje
- Česko
- Čechy
čupky
[editovat] Externí odkazy
- Krajský úřad
- Statistické údaje ČSÚ
- Fotogalerie, památky a další informace o Plzeňském kraji
- Plzeňský informační server
Plzeňský kraj | |
---|---|
Okresy: Domažlice | Klatovy | Plzeň-jih | Plzeň-město | Plzeň-sever | Rokycany | Tachov |
Česko (CZ) | ||
---|---|---|
Samosprávné kraje (sídlo) | ||
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
Územní („staré“) kraje (sídlo) | ||
Středočeský (Praha) | Jihočeský (České Budějovice) | Západočeský (Plzeň) | Severočeský (Ústí nad Labem) | Východočeský (Hradec Králové) | Jihomoravský (Brno) | Severomoravský (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hl. m. Praha | ||
Země: Čechy | Morava | Slezsko |