Karlovarský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karlovarský kraj
Vlajka kraje

Znak kraje

Obrázek

Základní údaje k 06/2005
Krajské město:	Karlovy Vary
Hejtman:	JUDr. Josef Pavel (ODS)
Rozloha:	3 314 km²
Počet obyvatel:	304 644
Hustota zalidnění:	92 obyvatel/km²
Nejvyšší bod:	Klínovec (1 244 m)
Historické země:	Čechy
Počet okresů:	3
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností:	7
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem:	14
ISO 3166-2:	CZ-KA
CZ-NUTS:	CZ041
RZ:	K
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě

Karlovarský kraj leží na západě Čech. Kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen).

Karlovarský kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000 na území severní částí Západočeského kraje. Sídlem kraje jsou Karlovy Vary.

Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi malé kraje Česka. Jeho rozloha (3 314 km²) zabírá 4,25 % území Česka. Karlovarský kraj je třetím nejmenším krajem po Praze a Libereckém kraji.

[editovat] Přírodní podmínky

Z plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy. Horopisně náleží k Krušnohorské soustavě provincie České vysočiny s oblastmi Krušné hory (Klínovecká hornatina), Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), Chebská pánev, Sokolovská pánev, Doupovské hory, Slavkovský les (Kynžvartská vrchovina a Hornoslavkovská vrchovina). Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje.

Nejvyšším bodem území je vrchol Krušných hor Klínovce 1 244 m n.m. v okrese Karlovy Vary, nejnižším je hladina Ohře 320 m n.m. v okrese Karlovy Vary. Podnebí karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech Krušných hor.

Josef Dvořák

[editovat] Administrativní členění

[editovat] Okresy

Administrativně se kraj dělí na 3 okresy s 3 okresními městy. Rozlohou je největší okres Karlovy Vary, nejmenším okresem je Sokolov. V roce 2005 byly na území kraje 132 obce, z toho 28 měst. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Karlovy Vary (55 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Sokolov (38 obcí).

Okresy jsou územními obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.

[editovat] Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Pro účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

[editovat] Seznam měst a obcí s rozšířenou působností

[editovat] Obyvatelstvo

K 30. červnu 2005 měl Karlovarský kraj 304 644 obyvatele, což je nejméně ze všech krajů. Hustota obyvatel je 92 obyvatelé na km². Nejlidnatějším okresem Karlovarského kraje je okres Karlovy Vary, ve kterém žije 121 168 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Cheb s 90 060 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okrese Sokolov, kde dosáhla hodnota 124 obyvatel na km². Nejnižší hustota zalidnění je v okrese Karlovy Vary, kde hustota zalidnění dosahuje 75 obyvatel na km².

Charakter osídlení výrazným způsobem ovlivnila tzv. středisková sídelní soustava. Její uplatňování přispělo k značnému vylidnění venkovského prostoru a k destrukci ekonomického a sociálního prostředí venkovských sídel. Oblast Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizovaná a jsou zde koncentrovány výrobní funkce. Okrajové horské polohy jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady pro rozvoj rekreační funkce. Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí.

Průměrná rozloha obce je 25,1 km² a v průměru v ní k 31. 12. 2000 žilo 2306 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18% obyvatel. Obcí s méně než 499 obyvateli je téměř 47 % a žije v nich cca 5,5 % obyvatel, ve 44 obcích od 500 do 1999 obyvatel žije téměř 14 % a ve 26 obcích od 2000 do 9999 téměř 25 % obyvatel. Celkově žije v obcích do 10 000 obyvatel cca 44 % obyvatel kraje a jejich podíl se proti roku 1998 snížil o téměř 13 procentních bodů. V roce 2000 pokračoval mírně klesající trend úbytku obyvatelstva. Ke 31. 12. 2000 žilo na území kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3 % z ČR. Stárnutí obyvatelstva kraje se od roku 1996 projevilo přírůstkem 2261 seniorů (65letých a starších) a úbytkem 5121, tj. 9 % juniorů (mladších 15 let). Tím se zvýšil koeficient stáří (poměr počtu seniorů k počtu juniorů) proti roku 1996 o 10,3 procentního bodu na 70,6 %. Počet rozvodů na 100 sňatků řadí kraj na 1. místo v ČR před kraj Moravskoslezský a Ústecký stejně jako relativní počet potratů, který převyšuje republikový průměr o 2 potraty na 1000 obyvatel. Kojenecká úmrtnost hodnotou 5,2 je 3. nejvyšší v republice, republikový průměr činí 4,1. Vysoký je i relativní počet živě narozených, který je na 2. místě po Ústeckém kraji, naopak nejnižší v rámci republiky je mortalita (o 6,6 % nižší proti průměru za ČR). Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 žilo na území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá 50,9 %. Z hlediska národnostní struktury se k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 1991 doznal počet obyvatel nárůst o 1,6 %, v národnostní struktuře pak výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské (- 0,6) a romské (- 0,4). Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal nárůst o 3 procentní body. K náboženskému vyznání se přihlásilo 20,1 % obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9 % připadá na církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu hlásících se k církvi římskokatolické (o 8,7 procentního bodu).

[editovat] Ekonomika

V Karlovarském kraji je významně zastoupeno lázeňství (hlavně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov).

[editovat] Doprava

V Karlových Varech je nejmenší mezinárodní letiště v ČR s pravidelnými lety do Moskvy a charterovými lety do Tuniska.

Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí. Většina z nich byla vybudována na konci minulého století a od té doby nebyla podstatným způsobem modernizována, některé nádražní a provozní objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Na hlavních tazích jsou prováděny rekonstrukce některých úseků, část sítě byla elektrifikovaná. Některé tratě (např. Sokolov - Kraslice - Klingenthal, Karlovy Vary - Potůčky - Johangeorgenstadt, Cheb - Schirnding) jsou součástí mezinárodní sítě. Páteř železniční sítě regionu je tvořena dvojkolejnou tratí Chomutov Cheb, vedoucí napříč celým územím. Z této trati pak odbočují jednotlivé regionální tratě. Provoz na tratích byl v posledních letech, stejně jako i na ostatních tratích v celé ČR značně snížen. Na území Karlovarského kraje je toto omezení provozu ještě citelnější, neboť zde došlo k výraznému útlumu těžby hnědého uhlí, které tvořilo velkou část přepravované zátěže na českých drahách. Další odliv zátěže z kolejí byl způsoben jejích přesunem na silniční síť.

V kraji je poměrně hustá síť silnic I., II. a III. třídy. Vzhledem k poloze kraje mají silnice I. třídy nadregionální význam a jsou hlavními spoji do vnitrozemí i do Německa. Problémem zůstává nedostatečná údržba, neúměrné přetěžování tranzitní dopravou a chybějící obchvaty kolem většiny měst ležících na trase hlavních dopravních směrů. Veřejná autobusová doprava orientuje svoji pozornost spíše na dopravu mezi většími městy v regionu, ale místa mimo jejich spojnice a místa s řidším osídlením jsou obsluhována pouze sporadicky. V těchto lokalitách jsou pak obyvatelé odkázáni většinou na vlastní dopravní prostředky. Tím dochází zčásti k migraci obyvatel do větších měst a také k nárůstu provozu na silnicích. V Karlovarském kraji se nachází tři letiště v Karlových Varech, v Chebu a v Mariánských Lázních. Karlovarské letiště má status letiště mezinárodního a jako na jediném se provozují pravidelné linky do Moskvy. V poslední době byly zahájeny i lety do Tel Avivu. Pravidelná vnitrostátní doprava zde byla zrušena již r. 1982. V posledních letech byly investovány značné prostředky do zlepšení podmínek cestujících a v navádění letadel. Letiště v Chebu a Mariánských Lázních jsou využívána pro sportovní a rekreační létání. Zavedení pravidelného leteckého provozu by si vyžádalo značných investičních prostředků. Změnou věkové struktury se v posledním období snížila potřeba jeslí, mateřských a základních škol a naopak se projevuje nedostatek zařízení pro staré občany.

[editovat] Zemědělství

Na území kraje je rozšířeno pěstování brambor, řepky olejky a obilnin – pšenice a ječmene, v menší míře pak i lnu a kukuřice. Živočišná sekce zemědělství je reprezentována chovem mléčného i masného skotu, drůbeže a prasat. Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v nižších polohách a hnědé lesní půdy ve vyšších polohách kraje.

[editovat] Průmysl

V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (např. Kyselka - Mattoni], které souvisí s bohatým výskytem pramenů. V sokolovském hnědouhelném revíru vyrostly závody chemického průmyslu, hlavně v Sokolově a Vřesové. Na území kraje jsou také známé sklářské podniky (např. značka Moser). Keramický průmysl má bohatou tradici, využívá naleziště kvalitního kaolínu. Výroba hudebních nástrojů je např. v Kraslici (dechové) a Lubech (dřevěné strunné).

[editovat] Příroda, historické památky

Karlovarský kraj je bohatý na různě přírodní útvary díky své geologické a geomorfologické rozmanitosti. Velké množství historických památek je lákadlo pro mnohé turisty i lázeňské hosty. Asi nejvýznamnější jsou: hrad v Chebu jako jediná císařská falc na území Česka, hrad v Lokti a hrad v Bečově s relikviářem sv. Maura.

[editovat] Vodní toky

Bystřice
Odrava
Ohře
Rolava
Svatava
Teplá
Libocký potok

menší vodní toky

Sázek
Plesná (řeka)

technická vodní díla

[editovat] Sídla

[editovat] Města

[editovat] Významné obce

[editovat] Turistická místa

[editovat] Příroda

Boč - čedičová žíla
Božídarské rašeliniště
Goethova skalka
Jesenice - vodní nádrž
Kladská - rašeliniště
Klínovec - hora
Komorní hůrka
Oceán (rašeliniště) - rašeliniště
Přebuz - vřesoviště
Rotava - čedičový lom
Skalky Skřítků
Soos - rašeliniště
Svatošské skály
Tatrovice - vodní nádrž
Údolí Ohře
Velké jeřábí jezero - rašeliniště
Vladař (vrch) - vrch
Skalka - vodní nádrž
Vlčí jámy - pozůstatky po těžbě cínu
Vysoký kámen
Železná hůrka
Děpoltovice- Pegasova stezka, JK Pegas Děpoltovice, Martin Štorkán

[editovat] Hrady a zámky

Andělská Hora – zřícenina
Bečov nad Teplou – hrad
Favorit – zámek
Hartenštejn – zřícenina
Himlštejn – zřícenina
Hungerberg – zřícenina
Cheb – falc
Chyše – zámek
Jindřichovice – zámek
Kynžvart – zámek
Libá – hrad
Loket – hrad
Neuberg – zřícenina
Nevděk – zřícenina
Seeberg – hrad
Skalná – hrad
Starý Rybník – zřícenina
Valeč – zámek

[editovat] Ostatní

Blatenský vrch - rozhledna
Bublava
Háj u Aše - rozhledna
Horní Blatná - muzeum
Chlum sv. Máří - poutní místo
Jáchymov - mincovna
Jelení
Krásno - rozhledna
Nejdek - muzeum
Pernink
Starý Hrozňatov - poutní místo
Teplá - klášter
Tisový vrch - rozhledna
Žlutice - muzeum

[editovat] Příbuzná témata

Ašsko
Hbané
Chebsko
Loketsko
Sedličané
Sudetská župa
Sudety

[editovat] Odkazy na internetu

Karlovarský kraj
Okresy: Cheb \| Karlovy Vary \| Sokolov

Země: Čechy \| Morava \| Slezsko
	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha \| Středočeský kraj (Praha) \| Jihočeský kraj (České Budějovice) \| Plzeňský kraj (Plzeň) \| Karlovarský kraj (Karlovy Vary) \| Ústecký kraj (Ústí nad Labem) \| Liberecký kraj (Liberec) \| Královéhradecký kraj (Hradec Králové) \| Pardubický kraj (Pardubice) \| kraj Vysočina (Jihlava) \| Jihomoravský kraj (Brno) \| Olomoucký kraj (Olomouc) \| Moravskoslezský kraj (Ostrava) \| Zlínský kraj (Zlín)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Středočeský (Praha) \| Jihočeský (České Budějovice) \| Západočeský (Plzeň) \| Severočeský (Ústí nad Labem) \| Východočeský (Hradec Králové) \| Jihomoravský (Brno) \| Severomoravský (Ostrava) \| samostatná územní jednotka: hl. m. Praha