Horní Slavkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Horní Slavkov
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0413 560367
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Sokolov (CZ0413)
obec s rozšířenou působností:	Sokolov
pověřená obec:	Horní Slavkov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	36,81 km²
počet obyvatel:	5910 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 08’ 19’’
zeměpisná délka:	12° 47’ 59’’
nadmořská výška:	558 m
PSČ:	357 31
zákl. sídelní jednotky:	15
místní části:	1
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Poštovní 12, 35731 Horní Slavkov
starosta / starostka:	Mgr. Jana Vildumetzová
Ofic. web MÚ: http://muhslavkov.cz E-mail: epodatelna@muhslavkov.cz

Město Horní Slavkov (německy Schlaggenwald) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 5910 obyvatel.

Historické jádro města bylo v 50. letech 20. století vyhlášeno městskou památkovou rezervací, to však nezabránilo jeho těžké devastaci, která vedla k jejímu zrušení v roce 1961. Nyní jsou přetrvavší památky chráněny aspoň formou městské památkové zóny.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1332.

V padesátých letech 20. století se nedaleko Horním Slavkova nacházely uranové doly, které sloužily také jako pracovní tábory pro vězně komunistického režimu. V noci ze 14. na 15. října 1951 došlo nedaleko Horního Slavkova k hromadnému útěku z komunistický táborů v Československu. (Mylně je tento útěk vydáván za největší útěk z „uranového pekla“, ten však podle dostupných informací byl proveden dne 29. 11. 1952 z šachty Kamenná na Příbramsku - útěku se účastnilo 20 odsouzených.) Jedenácti věznům se podařilo uprchnout z šachty č. 14 tábora číslo XII. Útěk se skupině nezdařil, druhý den byla většina uprchlých věznů chycena či zastřelena u vsi Stanovice. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl později zastřelen při přechodu státních hranic u Malacek, a Miroslavu Hasilovi, který se dostal až do Dolních Bojanovic, kde byl později prozrazen Státní bezpečnosti. Není jasné, zda se zastřelil sám, nebo ho zastřelil příslušník STB. Z jedenácti útěkářů přežili do dnešních dnů jen Karel Kukal a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k trestu smrti. K trestu nejvyššímu byli odsouzeni Boris Volek a Ladislav Plšek.