Pšenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

pšenice

pšenice

Vědecká klasifikace

Říše:	rostliny (Plantae)
Podříše:	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída:	jednoděložné - (Liliopsida)
Čeleď:	lipnicovité (Poaceae)
Rod:	pšenice (Triticum) Linné, 1753

Druhy

T. aestivum Linné, 1753
emend. Fiori & Paoletti, 1896
T. aethiopicum
T. araraticum
T. boeoticum Boissier, 1854
T. carthlicum
T. compactum
T. dicoccoides (Körnicke, 1889)
Körnicke ex G. Schweinfurth, 1908
T. dicoccum von Schrank, 1789
T. durum Desfours, 1798
T. ispahanicum
T. karamyschevii
T. macha
T. militinae
T. monococcum Linné, 1753
T. polonicum Linné, 1753
T. sinskajae
T. spelta Linné, 1753
T. sphaerococcum
T. timopheevi (Žukovsky, 1924)
Žukovsky, 1928
T. turanicum
T. turgidum Linné, 1753
T. urartu
T. vavilovii
T. zhukovskyi

Pšenice (Triticum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s přibližně 20 druhy. Zahrnuje jak šlechtěné tak planě rostoucí druhy. Pšenice jsou jedny z nejstarších rostlin pocházejících z jihozápadní Asie.

[editovat] Synonyma

Spelta Wolf, 1776
Crithodium Link, 1834
Gigachilon Seidl in von Berchtold & Seidl, 1836
Nivieria Seringe, 1842
Deina Alefeld, 1866
Frumentum E. H. L. Krause, 1898
Zeia Lunell, 1915
Bromus Scopoli, 1777 (nom. inval.)

[editovat] Popis

Pšenice mají duté kolénkaté stéblo. Květenstvím je kláskový lichoklas s obilkami s výraznou podélnou rýhou. Kvítek v klásku je 2 až 5. Plevy jsou široké, mnohožilnaté. Pluchy jsou hladké. Pluška je blanitá. Osina je přisedlá k vrcholu pluchy. Plodem je tedy obilka, která zůstává až do zralosti volná a nesrůstá s pluchou a pluškou – nahé pšenice. Pšenice, u kterých přirůstá obilka k pluše a plušce, jsou nazývány pšenicemi pluchatými (plevnatými). Barva vzcházejích rostlin je zelená. Jazýček je krátký, po okraji vroubkovaný. Ouška jsou malá, ochmýřená.

[editovat] Taxonomické členění

Tento rod je obvykle členěn na 3 podrody.

diploidní pšenice se 14 chromozomy (2n = 14):

pšenice planá jednozrnka (Triticum boeoticum Boiss.)
pšenice kulturní jednozrnka (Triticum monococcum L.)

tetraploidní pšenice s 28 chromozomy (2n = 28):

pšenice planá dvouzrnka (Triticum dicoccoides Körn.)
pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank)
pšenice Timofejevova (Triticum timopheevi Zhuk.)
pšenice tvrdá (Triticum durum Desf.)
pšenice naduřelá (Triticum turgidum L.)
pšenice polská (Triticum polonicum L.)

hexaploidní pšenice se 42 chromozomy (2n = 42):

pšenice špalda (Triticum spelta L.)
pšenice setá (Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol.)

Pluchaté pšenice jsou: pšenice špalda (T. spelta L.), pšenice jednozrnka (T. monococcum L.) a pšenice dvouzrnka (T. dicoccon Schrank).

Pšenice nahé jsou: pšenice polská (T. polonicum L.), pšenice setá (T. aestivum L.), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), pšenice naduřelá (T. turgidum L.) a pšenice shloučená (T. compactum Host).

[editovat] Onemocnění a škůdci

Bakterie

Pseudomonas syringae subsp. syringae
Pseudomonas fuscovaginae
Pseudomonas syringae pv. atrofaciens
Xanthomonas campestris pv. translucens
Erwinia rhapontici

Houby

Alternaria triticina
antraknóza Colletotrichum graminicola
Ascochyta tritici
Alternaria spp., Cladosporium spp.
T. tritici, T. laevis
Sclerophthora macrospora
Tilletia controversa
paličkovice nachová Claviceps purpurea
Fusarium spp.
rez = Puccinia triticina
Microdochium nivale
Blumeria graminis
strupovitost = Fusarium spp., Gibberella zeae, Microdochium nivale
Septoria tritici = Mycospharella graminicola
Aspergillus spp., Penicillium spp.

Hlístice

Punctodera punctata
Subanguina spp.

Viry

Rymovirus, (AgMV)
Hordeivirus, (BSMV)
Fijivirus, (OSDV)
Tobamovirus, mozaikovitost listů tabáku (TMV)
Monogeminivirus, (WDV)

[editovat] Historie

Archeologické nálezy dokládají pěstování pšenice jednozrnky na území Íránu již 6 000 let př. n. l. Na území České republiky se objevila pšenice setá v neolitu – 5000 let př. n. l.

[editovat] Význam

Pšenice poskytují zrno, které se používá jako potravina, krmivo a jako surovina. Zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (semenné slupky a mouka). Výhodou pšenice, tak jako u jiných obilovin je poměrně jednoduchá skladovatelnost a poměrně dlouhá trvanlivost. Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů.

Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.