Plzeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

statutární město Plzeň
Plzeň z kopce na Mikulce
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0323 554791
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Plzeň-město (CZ0323)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	137,65 km²
počet obyvatel:	165 238 (31.12. 2007)
zeměpisná šířka:	49° 44' 53" s. š.
zeměpisná délka:	13° 22' 27" v. d.
nadmořská výška:	293–452 m m
PSČ:	301 00
zákl. sídelní jednotky:	104
místní části:	31
městské části / obvody:	10
katastrální území:	23
adresa magistrátu:	Magistrát města Plzně nám. Republiky 1 306 32 Plzeň Oficiální web magistrátuinfo.plzen-city.cz/ e-mail: posta@mmp.plzen-city.cz
primátor / primátorka:	Ing. Pavel Rödl (od 2006)
info.plzen-city.cz/

Plzeň (něm. Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje, ležící na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úslavy a Úhlavy. Má 165 238 obyvatel (31.12. 2007).

Do 31. prosince 2006 bylo území Plzně totožné s okresem Plzeň-město. Ve městě sídlí biskupství plzeňské diecéze.

Plzeň je vyhlášená pivovarnictvím, spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako Pilsner nebo Pils podle německého jména města Pilsen. Pivovar Plzeňský Prazdroj, a.s., podnik skupiny SABMiller, vaří tradiční hořké plzeňské pivo pod značkou Pilsner Urquell (dříve Prazdroj), a dále celorepublikově rozšířený Gambrinus, Kozel a vařil i téměř neznámý Primus.

Se jménem města jsou spojeny také strojírenské Škodovy závody.

Obsah 1 Historie 2 Historické památky 3 Další významné stavby 4 Přírodní zajímavosti 5 Doprava 6 Školství 6.1 Střední školství 6.2 Vyšší odborné školství 6.3 Vysoké školství 7 Slavné osobnosti 8 Území města Plzně 9 Současnost 10 Partnerská města 11 Odkazy 11.1 Související články 11.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem.

Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.

Město má pravidelné, šachovnicovité založení s téměř čtvercovým Náměstím Republiky uprostřed (166 X 188m), jemuž vévodí katedrála sv. Bartoloměje, budovaná od roku 1290. Brzy se Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře.

Vystavěny kostely sv. Bartoloměje ve středu náměstí, Františkánský klášter na jihovýchodě, blízko středověkého opevnění, později zbořený Dominikánský klášter na severozápadě, špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.

Na samém počátku husitských válek měli kališníci - díky velmi radikálnímu faráři Václavu Korandovi - ve městě velký vliv, ale už roku 1420 musel Koranda s Janem Žižkou odejít na Tábor a Plzeň se stala hlavní baštou katolické strany („pod jednou“). Třikrát byla neúspěšně obléhána Prokopem Holým a podílela se na odporu proti Jiříkovi z Poděbrad.

Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla 1431–1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách.

První česká tištěná kniha – Kronika Trojánská – byla roku 1468 vytištěna na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna.

Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Bavůrek ze Švamberka byl popraven na Plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů.

Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600. Sídlil v tzv. Císařském domě sousedícím s Radnicí na nám. Republiky.

Roku 1618 byla Plzeň poprvé dobyta vojskem českých stavů pod velením knížete Mansfelda. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. Švédské obléhání v letech 1637 i 1648 bylo neúspěšné . 8. ledna 1683 zde byl založen plzeňský 35. pěší pluk.

V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (1828–1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady.

Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 Emil Škoda převzal Škodovy závody a František Křižík zavedl svůj vynález obloukovou lampu jako pouliční osvětlení. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (PAP, pivo Gambrinus). Na konci 19. století se Plzeň stala kolébkou české secese.

Od počátku 20. století je Plzeň druhým největším městem v Čechách a čtvrtým v České republice.

Za druhé světové války byly plzeňské Škodovy závody významnou zbrojovkou zásobující německé armády. I přesto Plzeň kupodivu delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944, při kterém byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, vojensky zbytečným náletem 25. dubna 1945.

Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané mají vzít až do Moskvy. Dnes na osvobození Plzně upomíná Patton Memorial Pilsen – Památník americké armády 1945 řešený jako stálé muzeum.

Plzeň se také zapsala do historie bojů proti komunistické totalitě. 1. června 1953 došlo v Plzni k prvnímu (neutajitelnému) protirežimnímu masovému vystoupení v celém sovětském bloku (tzv. východoněmecké červnové povstání vypuklo až o dva týdny později 17. června 1953). V roce 1963 (po 10 letech) o tom referovala Rada svobodného Československa takto:

„Rozhořčený lid vyprovokovaný měnovou reformou vyšel do ulic, odstranil všechny symboly rudého režimu, vztyčil československou a americkou vlajku a provolával slávu T.G. Masarykovi, Edvardovi Benešovi a generálu Dwight Eisenhowerovi. Režim poslal proti lidem policii, vojsko a milici, ale ti se přidali na stranu vzbouřenců. Teprve zvláštním policejním oddílům s bodáky a tanky se podařilo obnovit komunistický pořádek. Řada dělníků a poručík Fencl, který se s vojenským oddílem přidal na plzeňském náměstí na stranu vzbouřenců, byla komunisty popravena. Tím však režim odpor lidu nezlikvidoval. Stalinské éře bylo už zcela odzvoněno…“

[editovat] Historické památky

Náměstí a okolní ulice na půdorysu gotického jádra jsou dnes městskou památkovou rezervací, na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.

• Dominantou města je gotický chrám sv. Bartoloměje, založený roku 1292, s věží vysokou 102 metrů je nejvyšší v Čechách. Na vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Dnes je to katedrální chrám, neboť od roku 1993 je v Plzni biskupství.
• Bývalý Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí P.Marie.
• Renesanční radnice ze 16. století
• Barokní budova kláštera dominikánek s kostelem sv. Anny z let 1711-14, přestavěná 1805-7 na školu, dnes Státní knihovna.
• Divadlo J. K. Tyla
• Velká synagoga a Stará synagoga
• Plzeňské historické podzemí
• Západočeské muzeum

[editovat] Další významné stavby

• Věznice Plzeň označovaná jako Věznice Bory
• Kulturní dům Peklo
• Památník obětem zla a meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích

[editovat] Přírodní zajímavosti

Na území města se nachází několik památných stromů: duby u Velkého rybníka, koterovská lípa, Körnerův dub, lípy u Mže, smrk – Troják v Lánech a alej Kilometrovka.

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Plzni.

Plzeň je jako krajské město velmi důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes dálnice D5 mezi Prahou a Norimberkem s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů a Stříbra. Železniční trati vedou na Rokycany - Prahu, Mladotice - Žatec, Mariánské Lázně - Cheb - Schirnding a Nürnberg, Nýřany - Domažlice - Cham a Regensburg, na Klatovy a na Nepomuk - Strakonice - České Budějovice. Samozřejmostí jsou i četná železniční nádraží a síť MHD, čítající tři druhy dopravy.

[editovat] Školství

Plzeň je krajské město s více než 160 000 obyvatel, čemuž odpovídá i množství středních škol, vyšších a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst České republiky.

[editovat] Střední školství

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam středních škol v Plzni.

V Plzni se nachází řada středních odborných škol a učilišť, jakož i 6 gymnázií.

[editovat] Vyšší odborné školství

• VOŠ a SPŠ elektrotechnická Plzeň

[editovat] Vysoké školství

• Západočeská univerzita v Plzni
• Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni

[editovat] Slavné osobnosti

Narodili se zde

• Josef Mandl, malíř
• František Krásný, architekt
• Vojtěch Šíp, sochař
• Matouš Mandl, právník a purkmistr města
• kardinál Beran
• Jindřich Plachta, herec a komik
• Josef Skupa, autor Spejbla a Hurvínka
• Jiří Trnka, výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů
• Jaroslav Skála, zakladatel první záchytné stanice
• Miroslav Horníček, herec a komik
• Karel Janovický, hudební skladatel
• Miroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel
• Jiří Suchý, divadelník, básník, hudebník
• Karel Gott, český slavík
• Jana Preissová, herečka
• Martin Straka, hokejista
• Kateřina Kůrková, olympijská medailistka ve střelbě
• Petr Čech, fotbalový brankář
• Marie Rosůlková, herečka
• František Kreuzmann, herec
• František Kovářík, herec
• Josef Větrovec, herec
• Peter Grünberg, fyzik, nositel Nobelovy ceny
• Bimba – Bohumil Konečný, malíř, kreslíř, ilustrátor

Studovali zde

• Bedřich Smetana, hudební skladatel
• Pavel Nedvěd, fotbalista
• Josef Linda, pravděpodobný autor Rukopisu královédvorského a Zelenohorského
• Petr Čech, fotbalový brankář

Podnikali

• Emil Škoda, zakladatel podniku Škoda
• František Křižík, vynálezce a podnikatel

[editovat] Území města Plzně

Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů, největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několik původních městských částí. [1]

[editovat] Současnost

V současné době je Plzeň moderním průmyslovým městem, kde sídlí:

• Západočeská univerzita
• Západočeské muzeum v Plzni
• Západočeská galerie v Plzni
• DinoPark Plzeň
• ZOO Plzeň
• Arboretum Sofronka

[editovat] Partnerská města

Plzeň má následující partnerská města:

• Santo André, Brazílie
• Takasaki, Japonsko
• Jekatěrinburg, Rusko
• Birmingham (Alabama), Spojené státy americké
• Regensburg, Německo
• Winterthur, Švýcarsko
• Lutych, Belgie

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Plzeňský znak
• Seznam představitelů města Plzně
• Čtvrť Pilsen v Chicagu

[editovat] Externí odkazy

• stránky města
• Geografický portál města Plzně
• Plzeň - Czech.cz, oficiální portál České republiky
• Plzeň – otevřené město – o Plzni na serveru ZČU
• Virtuální prohlídky města
• Stránky o MHD v Plzni

Města a obce okresu Plzeň-město
Dýšina • Chrást • Chválenice • Kyšice • Letkov • Lhůta • Losiná • Mokrouše • Nezbavětice • Nezvěstice • Plzeň • Starý Plzenec • Šťáhlavy • Štěnovický Borek • Tymákov

	Česko (CZ)
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní („staré“) kraje (sídlo)
Středočeský (Praha) | Jihočeský (České Budějovice) | Západočeský (Plzeň) | Severočeský (Ústí nad Labem) | Východočeský (Hradec Králové) | Jihomoravský (Brno) | Severomoravský (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hl. m. Praha
Země: Čechy | Morava | Slezsko