Bedřich Smetana
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich Smetana | |
---|---|
Význam: | |
Narození | |
Datum: | 2. března 1824 |
Místo: | Litomyšl |
Úmrtí | |
Datum: | 12. května 1884 |
Místo: | Praha |
Citát | |
Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významným českým hudebním skladatelem, dnes známým především cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta. Jeho skladby vznikaly v období romantismu.
Obsah |
[editovat] Život
Smetana se již od svých 4 let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s předehrou k Auberově opeře Němá z Portici u příležitosti akademie filosofů.
V první třídě byl Smetana premiantem třídy, ale stupňovitě se zhoršoval. V průběhu druhé třídy se jeho rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, a proto druhou třídu, však s nejlepšími výsledky, opakoval. Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v Plzni, ale studiu se moc nevěnoval. V 15 letech při návštěvě příbuzných v Novém Městě nad Metují milostně vzplanul ke své o rok starší sestřenici Louise. Se svými rodiči se zúčastnil Jiřinkové slavnosti. Zkomponoval polky Lousina polka a Jiřinková polka. Po odmaturování odchází za prací do Prahy, kde studuje hudbu u Josefa Proksche, sám se živí jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.
Poté roku 1848 zakládá svůj vlastní hudební ústav a roku 1849 se žení s Kateřinou Kolářovou, s níž má během 5 let čtyři dcery: Gabrielu, Bedřišku, Kateřinu a Žofii (která přežila). Právě smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky zasáhla Smetanu na tolik, že na její památku zkomponoval klavírní Trio g moll.
V letech 1856–1861 žije ve švédském Göteborgu, kde komponuje další polky a řídí koncerty klasické hudby. Při návratu do Čech mu v roce 1859 umírá i jeho první žena (zemřela v Drážďanech a jejíž památce Smetana věnoval třetí část kvarteta Z mého života). V Čechách pak často pobýval v Obříství, kde se v roce 1860 oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou; ještě se na rok vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.
Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, kterou složil v letním sídle v Obříství. Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou operu. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta. Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem orchestru Prozatímního divadla.
[editovat] Nemoc
Po roce 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží. Až do nedávna se myslelo, že důvodem těchto komplikací byl syfilis. Toto tvrzení však vyvrátil doktor Jiří Ramba, který zkoumal lebku Bedřicha Smetany.
Nechal zhotovit rentgenové snímky a lebku přeměřil. Svým výzkumem zjistil, že Smetana měl výrazně menší pravou část obličeje, kterou se v pozdějším věku snažil zakrýt mohutným plnovousem. I další nález ho hodně překvapil, zjistil totiž, že na obličejových kostech měl jednoznačné známky dlouhodobého infekčního zánětu – osteomyelitidy.
Ve zkratce se dá říct, že Smetana jako jedenáctiletý v době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, utrpěl těžké zranění a přechodně ztratil sluch. Došlo k tomu nejspíš při explozi nálože, skleněné láhve naplněné střelným prachem, kterou chlapci zakopali na poli. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Vznikl zánět, který Smetana při tehdejší neznalosti antibiotik a dalších léků, jako zázrakem přežil. Jenomže zánět později přešel do chronického stádia a zachvátil mozkové pleny, čímž se podle současného lékařského poznání vysvětlují nejrůznější obtíže, které musel skladatel po celý život snášet.
V dobových dokumentech se můžeme dočíst, že ho trápilo „zapálení močového měchýře“, často u něho docházelo ke „krčním katarům“, měl závratě a zvracel. Mikroskopické vyšetření prokázalo, že zánět těžce postihl také ušní kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Nakonec se dostavily i psychické potíže. To vše spolu s velmi bolestivým a hnisavým zánětem kůže, mylně pokládaným za příznaky jinak nebolestivých luetických vředů, vedlo k všelijakým dohadům o příčinách jeho nemoci.[zdroj?] Poslední léta svého života strávil Smetana u své dcery Žofie a jejího manžela v myslivně v Jabkenicích u Mladé Boleslavi (žil zde od roku 1875). Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a komponuje dál opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl, dokončil zde cyklus Má vlast a začal nový cyklus symfonických tanců Pražský karneval.
Jeho zdravotní stav se prudce zhoršil v roce 1884, a tak musel být 20. dubna 1884 převezen do ústavu pro duševně choré v Praze-Kateřinkách. Těžké poslední chvíle skladatelova života popsal Antonín Sova v básni Smetanovo kvarteto Z mého života. Na stavbě Národního divadla řekl Bedřich Smetana památnou větu „V hudbě je život Čechů.“
[editovat] Dílo
opery:
- Braniboři v Čechách (1862–1863, premiéra 1866)
- Prodaná nevěsta (1864–1866, premiéra 1866)
- Dalibor (1866–1867, premiéra 1868)
- Libuše (1869–1872, premiéra 1881)
- Dvě vdovy (1873–1874, premiéra 1874)
- Hubička (1875–1876, premiéra 1876)
- Tajemství (1877–1878, premiéra 1878)
- Čertova stěna (1880, premiéra 1882)
- Viola – jen fragment (1872–1884)
písňová tvorba:
- Večerní písně - 5 písní na slova V.Hálka
- První písně
- Píseň do tragedie Baron Goertz
sborová tvorba:
- Česká píseň - pro smíšený sbor, orchestr
- Píseň svobody - pro smíšený sbor, klavír
- Píseň česká - pro mužský sbor
- Meditabitur - pro smíšený sbor, varhany, orchestr
- Tři jezdci - pro mužský sbor
- Odrodilec I., II., - pro mužský sbor
- Rolnická - pro mužský sbor
- Naše píseň - pro mužský sbor
- Slavnostní sbor - pro mužský sbor
- Píseň na moři - pro mužský sbor
- Věno - pro mužský sbor
- Modlitba - pro mužský sbor
- Heslo I., II. - pro mužský sbor
- Tři ženské sbory (Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Za hory slunce zapadá)
symfonické básně:
- cyklus Má vlast - Vyšehrad, Vltava, Šárka,Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník
- cyklus Švédské písně - Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon Jarl
- Pražský karneval - nedokončen celý, jen první dvě části - Introdukce, Polonéza
komorní dílo:
- Smyčcový kvartet e moll (Z mého života)
- Smyčcový kvartet d moll
- Z domoviny - dua pro housle a klavír
- Klavírní trio g moll
klavírní tvorba:
- Salonní skladby - 3 Salonní polky
- Koncertní skladby - Koncertní etuda Na břehu mořském
- 3 Poetické polky
- cyklus České tance (4 polky, 10 tanců-Hulán, Obkročák, Cibulička, * Sousedská, Medvěd, Dupák,…)
- Mackbath a čarodějnice
- Šest preludií
- Sonáta e moll
- Ouvertura e moll
- Rondo C dur
orchestrární tvorba:
- Symfonie E dur „Triumfální“ - na témata z Rakouské národní hymny (dnes německé-od J.Haydna)
- Pochod k slavnosti Shakespearově
- Předehra D dur
- Slavnostní předehra C dur - k položení základního kamene Národního divadla
- Venkovanka, polka
- Libušin soud - hudba k živému obrazu
- Rybář - hudba k živému obrazu
- Fanfáry do Shakespearova Richarda III.
- Doktor Faust - předehra k loutkové hře
- Oldřich a Božena - předehra k loutkové hře
- Menuet B dur
- Galopp bajadérek
[editovat] Památníky
socha v Plzni |
socha v Litomyšli |
památník v Olomouci, Smetanovy sady |
pomník ve Vyškově -městský park |
socha v Prostějově |
[editovat] Literatura
- RAMBA, Jiří. Slavné české lebky. Praha : Galen, 2005. ISBN 80-7262-325-7.