Lebka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti biologie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Lebka je nejsložitější součást kostry obratlovců, která především chrání mozek a smyslové orgány . Je vytvořena z řady lebečních kostí a je navázána pohyblivě na páteř. Většina kostí je v lebce spojena suturami, což jsou pevné vaziové spoje. Aby při porodu nedošlo ke zloměnině, mají novorozeňata mezi lebečními kostmi mezery, které jsou vyplněny vazivovými membránami.
Spojení na lebce – švy jsou nepohyblivé, pohyblivý je jen kloub spojující mandibulu (dolní čelist) s lebkou.
U lebky obvykle rozeznáváme část obličejovou a mozkovnu (neurocranium). Obličejová část obsahuje vyústění smyslových orgánů a ústní otvor. Dutá mozková část chrání mozek. Menší oddíly lebky jsou:
- Klenba lební
- Báze lební
- Kostra obličeje
- Horní čelist
- Dutiny pro sluchový aparát
- Dutina lební (v ní je uložen mozek)
Kostra lebky (cranium) je tvořena větším počtem kostí, které jsou s výjimkou dolní čelisti navzájem pevně spojeny.
Obsah |
[editovat] Lebka člověka
Hlavní článek: Lebka člověka
[editovat] Lebka zvířat
Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.
[editovat] Kosti lebky
Kosti lebky jsou ploché, sestávají se ze dvou tenkých kostí a jedné řídké kosti, která obsahuje kostní dřeň, jejímu uspořádání říkáme diploe. Diploe najdeme jen v lebce.
[editovat] 1. Obličejová část (splanchocranium)
Kosti obličejové části obklopují začátek trávicího a dýchacího ústrojí. Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
kosti obličejové části
Horní čelist (maxilla) se skládá z těla i výběžků. V těle je rozsáhlá dutina (sinus maxillaris), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dolní čelist (mandibula) sestává z podkovitého těla,na které nasedá dásňový výběžek pro zuby dolního oblouku, a ze dvou větví. Obě větve jsou zakončené hlavičkou pro kloub čelistní.
Kost lícní (os zygomaticum) je uložená zevně od očnice a její spánkový výběžek se spojuje s lícním výběžkem kosti spánkové v jařmový oblouk (arcus zygomaticus).
Kost patrová (os palatinum) je párová kost složená ze dvou plochých lamel ve tvaru písmene L. Tvoří zadní část stěny dutiny nosní a tvrdého patra.
Jazylka (os hyoideum) je podkovitá kůstka zavzatá do svalů krčních mezi dolní čelistí a kostrou hrtanu. Kost slzní (os lacrimale) tvoří drobné párové kůstky vsazené vpředu do vnitřní stěny očnice.
Kost nosní (os nasale) představují dvě stříškovitě k sobě postavené kůstky, které jsou podkladem kořene a hřbetu nosního.
Dolní skořepa nosní (concha nasalis inferior) je tenká plochá kost odstupující od zevní stěny dutiny nosní pod střední skořepou.
Kost radličná (vomer) je sagitálně postavená plochá kost, která tvoří zadní část přepážky nosní.
Kloub čelistní (articulatio temporomandibularis) Kloub čelistní je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
[editovat] 2. Mozková část (neurocranium)
Mozková část vytváří pevné pouzdro pro mozek a některé smyslové orgány. Skládá se z plochých kostí klenby lebeční-klava (kost týlní, temenní a čelní) a z kostí spodiny lebeční (kost spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radličná a dolní skořepa nosní)
Kost týlní (os occipitale) má uprostřed těla velký týlní otvor (foramen occipitale magnum), který navazuje na páteřní kanál. Po jeho stranách jsou na spodní ploše dva týlní hrboly pro skloubení s prvním obratlem. Za otvorem umístěná šupina vybíhá vzhůru a spojuje se s kostmi temenními.
Kost temenní (os parietale) je párová kost tvaru čtyřhranné misky, jejíž okraje se spojují s okolními kostmi v hlavních lebečních švech. S kostí čelní vytváří šev korunový (sutura coronalis), s kostí týlní čev lambdový (sutura lambdoidea). Obě kosti temenní se spojují švem šípovým (sutura sagitalis).
Kost čelní (os frontale) je kostěným podkladem čela a spodní část kosti tvoří strop obou očnic. V nadočnicové části jsou párové dutiny komunikující s nosní dutinou (sinus frontalis).
Kost spánková (os temporale) je párová kost složitého tvaru. Hlavní část kosti spánkové – pyramida – je klínovitě vsazená mezi kost klínovou a týlní. Obsahuje dutiny pro sluchové a rovnovážné ústrojí a kostěné kanálky pro cévy a nervy. Z šupiny umístěné laterálně vybíhá vpřed lícní výběžek. Pod ním je jamka kloubu čelistního pro hlavičku dolní čelisti. Vchod do zevního zvukovodu lemuje kost bubínková, za ním je masivní, dobře hmatný výběžek bradavkový (processus mastoideus). Ze spodní plochy vybíhá ostrý výběžek bodcovitý (processus styloideus), na kterém je zavěšena jazylka.
Kost klínová (os sphenoidale) je nepárová kost ve středu báze lebeční. Skládá se z těla a tří párů výběžků. Tělo je shora prohloubené v jámu podvěskovou, vybíhající vzad v turecké sedlo (sella turcica). Párová dutina klínová v těle kosti klínové (sinus sphenoidalis) náleží k vedlejším dutinám nosním. Do stran odstupují malá a velká křídla kosti klínové, dospodu míří výběžky křídlovité.
Kost čichová (os ethmoidale) je uložená svojí dírkovanou ploténkou před kostí klínovou v zářezu kosti čelní. Součástí přepážky nosní je podélná ploténka, kolmá na předchozí. Po obou stranách jsou umístěny kostěné dutinky, z jejichž vnitřní plochy odstupuje horní a střední skořepa nosní.
[editovat] Důležité prostory lebky
Dutina lebeční (cavum cranií) je určena pro mozek. Při pohledu shora na bázi lebeční jsou patrné přední, střední a zadní jáma lebeční, uložené stupňovitě za sebou. V přední jámě lebeční leží čelní laloky mozku, ve střední jámě je v tureckém sedle uložen podvěsek mozkový (hypofýza) a po stranách spánkové laloky mozku. Uprostřed zadní jámy lebeční leží prodloužená mícha a Varolův most, po stranách polokoule mozečku.
Očnice (orbita)je párový prostor ve tvaru čtyřboké pyramidy, ve kterém je uložena oční koule s přídatnými orgány.
Dutina nosní (cavum nasi osserum) je nosní přepážkou rozdělena na dvě poloviny. Každá polovina je dále rozčleněna nosními skořepami (konchami) na horní, střední a dolní nosní průduch.
