Katar
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Stát Katar دولة قطر Daulat Qatar' |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: As-salam al-amiri | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Dauhá | ||
| Rozloha: | 11 437 km² (157. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +3 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 863 051 (154. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 75 ob. / km² (119. na světě) | ||
| Jazyk: | arabština (úřední) | ||
| Náboženství: | muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | monarchie | ||
| Vznik: | 3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu) |
||
| Emír: | Hamád Ibn Chalífa as-Sání | ||
| Předseda vlády: | Abdalláh Ibn Chalífa as-Sání (emírův bratr) |
||
| Měna: | Katarský rijál (QAR) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 634 QAT QA | ||
| MPZ: | Q | ||
| Telefonní předvolba: | +974 | ||
| Národní TLD: | .qa | ||
Katar (oficiálním názvem Stát Katar) je emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícího z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.
Obsah |
[editovat] Historie
V 7. století se na poloostrově rozšířil islám a území se dostalo pod vládu chlífů. Když bylo hlavní město emirátu v roce 1783 přesunuto na sousední Bahrajn, propukly v Kataru nepokoje, které v roce 1867 vyústily ve válku. Po zásahu Britů, vznikl samostatný emirát, který měl v čele Sáníma, jedno z členů přední katarské rodiny. V roce 1916 se stal Katar britským protektorátem. Katar, jeden z mnoha historických emirátů Arabského poloostrova, je nezávislou zemí od 3. září 1971. Na rozdíl od mnoha sousedních knížectví se Katar rozhodl nestát částí Spojených arabských emirátů ani Saúdské Arábie.
Objev ropy v roce 1939 zcela změnil národní ekonomiku. Předtím byl Katar chudou zemí rybářů a lovců perel, zatímco nyní má vysokou životní úroveň.
Dlouholetý územní spor s Bahrajnem o ostrovy Hawár u západního pobřeží Kataru rozhodl v roce 2001 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve prospěch Bahrajnu.
[editovat] Politika
Katar je tradiční monarchie pod vládou emíra Hamáda Ibn Chalífy as-Sáního. Rodina as-Sání vládne od poloviny devatenáctého století. V zemi neexistují politické strany ani volený parlament, hlavní moc má emír, který si k ruce jmenuje 35členné Poradní shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Katarští občané (muži i ženy) mají sice volební právo od 18 let věku, hlasovat však mohou pouze při výběru místních zastupitelstev (od roku 1999). Návrh nové ústavy, odsouhlasený v referendu roku 2003, vstoupil v platnost v roce 2005. Poradní shromáždění se tak rozšiřuje na 45 členů, přičemž občané budou volit dvě třetiny z nich, zatímco jmenování zbývajících zůstává emírovi. V rodinných a osobních záležitostech převládá islámské právo. Občané Kataru neplatí daň z příjmu. Ve srovnání s ostatními zeměmi v oblasti Perského zálivu mají značnou volnost projevu sdělovací prostředky (Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice Al-Džazíra).
[editovat] Města
Hlavním a nejdůležitějším městem v zemi je Dauhá, kde žije více než polovina obyvatel Kataru. Dalším důležitým městem je přístav Umm Sajd na východním pobřeží. Ve městech žije na 91 procent Katařanů.
[editovat] Ekonomika
Národní příjmy Kataru pochází hlavně z těžby a zpracování ropy a zemního plynu, na něž připadá 55 % tvorby HDP a 85 % vývozu. Rezervy ropy se odhadují na 15 miliard barelů (2,4 km3), což představuje kolem 5 % celosvětových zásob a řadí Katar na třetí místo. Ropa a zkapalněný zemní plyn se vyvážejí především do Japonska a Jižní Koreje. Dovoz představují především strojírenské výrobky, dopravní prostředky a potraviny; hlavními obchodními partnery v tomto směru jsou Francie, USA, Saúdská Arábie, SAE, Německo a Japonsko. Bohatství a životní úroveň Katařanů je srovnatelná se západní Evropou, místní občané mají zajištěnu bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělání. V posledních letech byly péčí vlády přímo v Kataru zřízeny pobočky řady amerických vysokých škol.
[editovat] Geografie
Katarský poloostrov vybíhá 160 km do Perského zálivu. Většina země je nížinatá pustá planina pokrytá pískem.
[editovat] Demografie
Téměř všichni Katařané jsou muslimové. Etničtí Arabové tvoří asi 40 % obyvatel země (z čehož pouze necelá polovina jsou vlastní katarští občané, zbytek pak příchozí z jiných arabských zemí). Většinu obyvatelstva představují přistěhovalci, pracující zejména v ropném průmyslu: Pákistánci 18 %, Indové 18 %, Íránci 10 % a další. Přes mnohé tradiční zvyky je Katar velmi kosmopolitní zemí, jejíž vláda neváhá například získávat štědrým hmotným zabezpečením pro svou reprezentaci sportovce z jiných států (mj. atlety z Keni či Maroka nebo vzpěrače z Bulharska). Úředním jazykem je arabština, ale většina obyvatel rozumí i angličtině. Míra gramotnosti činí 82 procent.
[editovat] Externí odkazy
- Katar - turistické informace o Kataru
Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor4
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach¹ • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Spratlyovy ostrovy • Tchaj-wan (Čínská republika) • Tibet • Ujguristán (Východní Turkestán)
Mapy: 25° 16' S, 51° 13' V
