1953

Obsah

1953
1953 v Československu 1953 v nehodách a katastrofách 1953 v dopravě 1953 ve filmu 1953 v hudbě 1953 v letectví 1953 ve sportu 1953 v římskokatolické církvi

Československo

1. ledna – zahájila provoz Československá spořitelna.
14. – 15. února – I. celostátní sjezd JZD
21. března – Antonín Zápotocký se stává 2. komunistickým prezidentem ČSR.
1. května – Zahájeno pravidelné vysílání Československé televize.
1. června – Provedena utajovaná měnová reforma (zákon o ní vydán až 30. května), která znehodnotila úspory většiny lidí. Následovaly první větší protikomunistické protesty, největší v Plzni, kde 20.000 dělníků Škody protestovalo proti KSČ. Protesty byly krvavě potlačeny a na jejich základě bylo v červenci 1953 provedeno několik vykonstruovaných procesů.

Svět

29. května – Nejvyšší hora světa Mount Everest zdolána. Novozélandský horolezec Edmund Hillary s nepálským nosičem (šerpou) Tensingem Norgayem vystoupili až na samotný vrchol hory měřící 8840 metrů.
16. června – V Berlíně proběhla stávka stavebních dělníků a rozvinula se postupně v široké protesty proti vládě NDR.
19. července – V USA vykonána poprava manželů Rosenbergových, v pochybném procesu odsouzených k smrti za špionáž.
26. července – Nezdařený útok povstalců pod vedením Fidela Castra na kasárna v Moncadě na Kubě, který měl být předehrou ke svržení diktátora Batisty
27. července – Mezi představiteli KLDR, Číny a intervenčními jednotkami OSN uzavřeno příměří v Pchanmundžomu, jímž skončila Korejská válka
19. srpna – Státní převrat v Íránu, v jehož průběhu byl za aktivní spolupráce CIA svržen předseda vlády Muhammad Mosaddek, který znárodnil íránský ropný průmysl

20. srpna - agentura TASS oznámila úspěšný pokusný sovětské výbuch vodíkové bomby.
A.C.Clarke napsal povídku Devět miliard božích jmen.

za literaturu: Winston Churchill – za mistrovství v historickém a biografickém líčení a za skvělou rétoriku, kterou použil na obranu vysokých lidských hodnot
za medicínu: Hans Adolf Krebs a Fritz Albert Lipmann – za práce o látkové výměně v lidském těle
za fyziku: Frits Zernike – za vynález prosvětlovacího elektronického mikroskopu
za chemii: Hermann Staudinger – za dlouholeté výzkumy v oblasti makromolekulární chemie, které daly průmyslu umělých hmot důležité a užitečné náměty
za mír: George Catlett Marshall – za plán obnovy Evropy

Česko

13. února – Jiří Dědeček, český písničkář, básník, textař a překladatel
19. února – Cristina Fernández, argentinská prezidentka
4. dubna – Jan Novák, česko-americký spisovatel
7. června
- Libuše Šafránková, česká filmová, televizní a divadelní herečka, manželka Josefa Abrháma.
- Jaromír Nohavica, folkový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista.
9. září – Slávek Janoušek, český písničkář
30. listopadu - Martin Vadas, český dokumentarista, režisér a kameraman

Svět

Česko

14. března – Klement Gottwald, první komunistický prezident ČSR (* 23. listopadu 1896)
3. května – Oldřich Blažíček, český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby (* 5. ledna 1887)
9. září – Bedřich Beneš Buchlovan, český spisovatel a překladatel (* 21. dubna 1885)

Svět

2. března – James Lightbody, americký atlet, trojnásobný olympijský vítěz 1904 (* 15. března 1882)
5. března – Josif Vissarionovič Stalin, sovětský diktátor (* 18. prosince 1878)
5. března – Sergej Sergejevič Prokofjev, sovětský hudební skadatel (* 23. dubna 1891)
18. června – René Fonck, francouzský stíhací pilot (* 27. březen 1894)
28. září – Edwin Hubble, americký astronom (* 20. listopad 1889)
8. listopadu – Ivan Alexejevič Bunin, ruský spisovatel (* 22. října 1870)
21. listopadu – Felice Bonetto, italský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1, zemřel při závodě Carrera Panamericana (* 9. června 1903)
23. prosince – Lavrentij Berija, sovětský politik (popraven, * 29. března 1889)
27. prosince – Julian Tuwim, polský spisovatel * 13. září 1894)