Klatovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Klatovy
Radnice s Černou věží a barokní kostel na náměstí
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0322 555771
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Klatovy (CZ0322)
obec s rozšířenou působností:	Klatovy
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	80.67 km²
počet obyvatel:	23 102 (6.8.2007)
zeměpisná šířka:	49° 23’ 47’’
zeměpisná délka:	13° 17’ 49’’
nadmořská výška:	405 m
PSČ:	339 01
zákl. sídelní jednotky:	43
místní části:	30
katastrální území:	19
adresa městského úřadu:	Městský úřad Klatovy Náměstí Míru 62 339 01 Klatovy
starosta / starostka:	Mgr. Rudolf Salvetr
Oficiální web: http://www.klatovy.cz Ofic. web MÚ: http://www.klatovynet.cz/mukt E-mail: posta@mukt.cz

Klatovy jsou západočeské okresní město ležící v Pošumaví, 41 km jižně od Plzně. Město je někdy také nazývané jako „brána Šumavy“. Protéká jím malý Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy.

[editovat] Historie

Založení města se datuje rokem 1260, kdy město založil král Přemysl Otakar II. na obchodní stezce z Čech do Bavorska, ale první písemná zmínka je už z roku 1253. Před povýšením na město zde stála trhová osada, jejíž název pocházel nejspíš ze slova „kláty“ (= pařezy, špalky). Město mělo už tehdy velké čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a hradby vybudované ve 13. a 14. století.

Velký rozkvět zažilo za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, např. právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu na neděli. Zprvu zde obyvatelstvo bylo tvořeno převážně Němci, ale postupně se zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.

Po bitvě na Bílé hoře začíná špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem jezuitů, kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začíná v roce 1685, kdy se Klatovy stávají díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 poctil svojí návštěvou Klatovy sám císař František II..

Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů klatovské karafiáty. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách a to i úspěšně. 6. října 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Plzeň - Klatovy (dnes trať 183). Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců.

Počátkem 20. století byly vystavěny mnohé nové významné stavby jako např. Okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna. Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy Janovice nad Úhlavou a Nýrsko, a jižně od Sušice). V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním - zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno 5.5.1945 americkou armádou.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu dochází k masivní výstavbě nových průmyslových závodů i obytných celků. Správní reformou z roku 1960 se Klatovy staly centrem rozlehlého okresu, který nově zahrnuje také Sušici, Horažďovice a oblasti Šumavy od Nýrska až po Modravu. Postupně jsou do obvodu městského národního výboru integrovány okolní obce jako Luby, Štěpánovice nebo Střeziměř. Nová sídlištní výstavba proniká i do blízkosti centra města.

Klatovská hůrka (498 m) je dominantou západní části města.Velká vybagrovaná plocha v popředí snímku je prostor zbouraného závoda Škoda, na kterém vyroste nová městská čtvrť.

S návratem demokracie po roce 1989 se začíná věnovat větší pozornost městským památkám a dochází k jejich rekonstrukci, což se velmi kladně podepsalo na tváři města. Postupem času zanikají některé průmyslové podniky (např. Škoda Klatovy v roce 2002). Na okraji města se staví nové autosalony, čerpací stanice a hypermarket.

[editovat] Památky a zajímavosti

• Černá věž – autorem věže vysoké 81 metrů je Antonius de Salla. Byla postavena v letech 1547 až 1557 za účelem vytvořit symbol bohatství a také jako místo z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Je z ní krásný výhled.
• barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce– stavba započala roku 1656 pod vedením architekta Carla Luraga, ale na dokončení se podílel i architekt Giovanni Domenico Orsi. Kostel se drží klasické koncepce jezuitů – má půdorys latinského kříže a kopuli nad křížením ramen. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pod kostelem se nacházejí klatovské katakomby, podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů a významných osobností města. Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře Josefa II. roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes je jich zachovalých kolem 30.
  

  

  Jihovýchodní pohled z radniční veže: Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie.
• jezuitská Kolej – dnes sídlo nákupního centra a městské knihovny
• barokní lékárna „U Bílého jednorožce“ – muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost
• radnice – je z roku 1557, ale prodělala mnoho stavebních úprav, naposled v letech 1923 až 1925 do novorenesančního slohu. Na přestavbě se podílel architekt Josef Fanta, sochaři Č. Vosmík a F. Rouse a malíři L. Novák a J. Čejka.
• arciděkanský kostel Panny Marie – za 13. století, několikrát přestavěn a rozšířen, je zde i obraz Panny Marie Klatovské, která chová v klíně malého Ježíše
• kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka“ – postavena v roce 1696 na místě chaloupky, ve které byl obraz Panny Marie uchováván
• Bílá věž – zvonice z roku 1581, v roce 1758 vyhořela, ale byla opravena a zvýšena

• dominikánský kostel sv. Vavřince – postavený v letech 1694 až 1709 klatovským rodákem italského původu Marcem Antoniem Gilmettim
• galerie U Bílého Jednorožce
• vlastivědné muzeum dr. Hostaše – dokumentuje vývoj města už od pravěku
• židovský hřbitov a synagoga
• kamenné hradby – nejzachovalejší jsou dvě kruhové bašty na východní straně města

Secesní "okresní dům" z roku 1905.

[editovat] Osobnosti

• Josef Dobrovský - studoval na zdejším gymnáziu
• Václav Matěj Kramerius - viz Dobrovský
• Bohuslav Balbín - působil ve zdejší jezuitské koleji , sepsal zde dílo Obrana jazyka českého
• Pavel Kristián z Koldýna - místní rodák, působil na pražské univerzitě
• Jaroslav Vrchlický - studoval na zdejším gymnáziu
• Josef Thomayer
• Jaroslav Kvapil

[editovat] Partnerská města

• Heemskerk, Nizozemsko, cca 34 000 obyvatel, partnerská smlouva uzavřena roku 1997, město leží u komplexu železáren CORUS
• Poligny, Francie, cca 5 000 obyvatel, město známé tradiční výrobou sýra „Gruyére de Comté“ a produkcí vína
• Cham, Německo, 17 000 obyvatel, okresní město v Bavorsku na řece Řezné uprostřed přírodního parku Horní Bavorský les

Kašna na náměstí Míru

[editovat] Průmysl

Dnes je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Klatovech potravinářství - působí zde masokombinát , mlékárna , pekárny a cukrárny, drůbežářské závody, rybářství nebo pivovar a sodovkárna KLIMO.

Rozsáhlý strojírenský podnik Škoda Klatovy zanikl v roce 2002, jeho areál byl asanován a připraven k výstavbě bytových jednotek.

Nejvýznamnějším stavebnickým provozem na okrese je Stavební podnik Klatovy, nástupnická organizace bývalého OSP. Zastoupen je také průmysl dřevozpracující (pila a výrobna nábytku TVAR) a optika (fa Rodenstock - výroba brýlových obrub a brýlových čoček. V Klatovech se však vyrábí jen brýlové čočky - minerální a plastové).

[editovat] Doprava

Klatovy jsou velmi významnou silniční křižovatkou, tranzitní doprava však prochází středem města. Nejvýznamnější je mezinárodní silnice E53 vedoucí v trase silnice I/27 z Mostu přes Plzeň na hraniční přechod Železná Ruda.

Silnice I/22 má s I/27 společný úsek v Tyršově ulici. Je na silnici I/27 přibližně kolmá a vede v trase Domažlice - Klatovy - Strakonice - Vodňany.

Budova nádraží a rozsáhlý přednádražního prostor z roku 1959.

Na tyto komunikace navazují také silnice II. třídy. Silnice II/185 spojuje Staňkov s Klatovy, navazuje na ni silnice II/186 směrem do Plánice. Silnice II/191 má význam pro spojení Klatov s městy Janovice nad Úhlavou, Nýrsko a hraničním přechodem Svatá Kateřina/Neukirchen bei Heiligen Blut. Na druhé straně tato silnice z Klatov vychází severovýchodním směrem na Nepomuk na jižním Plzeňsku a Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku.

Ve městě se setkávají 2 železniční tratě.

Trať 183 (Plzeň-Klatovy-Železná Ruda) má velký význam pro dopravu na Šumavu a jsou po ní vedeny také rychlíky a spěšné vlaky. V roce 1996 na ní byla v úseku Plzeň - Klatovy provedena modernizace a elektrizace.

Trať 185 je regionálního významu. Vede v trase Domažlice - Kdyně - Janovice nad Úhlavou - Klatovy - Sušice - Horažďovice.

Obě tratě vycházející z města jsou jednokolejné.

Současné nádraží zahájilo provoz v roce 1959. Má jedno oddělené nástupiště, přístupné z odbavovací haly podchodem.

Autobusová doprava využívá rozsáhlé autobusové nádraží ze 70. let 20. stol. nedaleko nádraží železničního. Rozjíždějí se odtud autobusy jak regionální, tak dálkové. Z významných dálkových tras jmenujme linky Klatovy - Plzeň - Praha a Klatovy - České Budějovice. Příměstskou autobusovou dopravu zajišťuje výhradně společnost ČSAD Plzeň.

Paneláky z počátku 70.let v Hlávkově ulici u autobusového nádraží

V provozu je městská hromadná doprava. Zajišťuji ji také ČSAD Plzeň na 3 linkách:

• 1 - Nádraží ČD - Pod nemocnicí - náměstí Míru - Luby
• 2 - Nádraží ČD - Podhůrecká ulice - náměstí Míru - síliště Plánická
• 4 - Nádraží ČD - Pod nemocnicí - náměstí Míru (jen ce směru z LUB) - sídliště Plánická ul. - Luby

[editovat] Sport

V Klatovech startuje Král Šumavy, v květnu pro horská kola (MTB), v září pro silniční kola (ROAD). Počátkem července se zde každoročně koná šachový turnaj O pohár města Klatov. Ve městě je zimní stadion, bazén, koupaliště a mnohá hřiště pro různé sporty.

[editovat] Statistické údaje

Z hlediska národnostního složení tvořily v roce 2001 96,3 % obyvatel osoby národnosti české. Nad 100 příslušníků měla potom již jenom národnost slovenská - 311 obyvatel, tj. cca 1,4 %.

Z celkového počtu obyvatel bylo 30,8 % věřících, z toho 88,8 % katolíků, 2,4 % členů čsl. církve husitské a 1,0 % evangelíků. Ostatní církve měly zastoupení pod 1 % věřících občanů.

V roce 2001 tvořily děti do 15 let 14,99 % obyvatel města (tehdy to byly ročníky 1986 - 2001). Podle nejnovějších dat dnes tato skupina tvoří již jenom 13,73 % obyvatel (ročníky 1992 - 2007).

Nezaměstnanost se v období let 2001 - 2007 v podstatě nezměnila. V roce 2001 dosahovala 5,1 % , koncem června 2007 5,0 %.

[editovat] Místní části

Také v některých místních částech Klatov najdeme mnohé zajímavé stavby. V Lubech, Tupadlech, Drslavicích a Štěpánovicích stávaly gotické tvrze. Zachovány jsou dosud v Lubech a Štěpánovicích, v Tupadlech a Drslavicích zbyly už jenom zbytky zdiva a obranných valů. V Otíně najdeme empírový zámeček, ve kterém pobýval František Palacký a pracoval zde na svém díle Dějiny národa českého.

Nejlidnatějšími místními částmi jsou (kromě klatovských čtvrtí) Luby, Sobětice, Tajanov a Točník. Železniční zastávky mají místní části Točník a Dehtín (na trati 183) a Luby u Klatov (na trati 185).

Nejvyšší bod celého klatovského katastru se nachází nad místní částí Dobrá Voda jižně od města. Je jím vrchol Boudovka s nadm. výškou 729 m. Nachází se přibližně na rozmezí Šumavského podhůří a vlastní Šumavy.

Místními částmi Beňovy, Kal a Tajanov protéká řeka Úhlava. Na jejím břehu je v Beňovech camp Sluneční mlýn.

[editovat] Externí odkazy

• stránky města
• městský úřad
• infocentrum
• [1]