Tovaryšstvo Ježíšovo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, známí jako jezuité) je největší a pravděpodobně i nejvýznamnější řeholní řád římskokatolické církve.[zdroj?] V současné době má přibližně 20 200 členů. Jeho činnost se soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy a vzdělávání. Členové řádu připojují za své jméno zkratku SI, případně její mutaci pro jazyk, který při psaní použili (v češtině SJ, dříve TJ). Současným generálem řádu je Adolfo Nicolás. Na území České republiky působí Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, která zde provozuje 7 domů. Českým provinciálem je František Hylmar.
Jde o mužský řád bez paralelní ženské větve, určitou podobnost lze nalézt u samostatných organizací. Jde zejména o kongregace Anglických pannen (Congregacio Jesu, asi 2700 sester) či sester Sacré-Coeur (asi 4200 sester). U nás působí poměrně mladá[1] Společnost sester Ježíšových s několika desítkami členek.[2]
Obsah |
[editovat] Historie řádu
Jezuitský řád byl založen Ignácem z Loyoly roku 1534, který se stal prvním generálem řádu. 27. září roku 1540 byl vznik řádu stvrzen bulou Regimini militantis ecclesiae papeže Pavla III.. Do Prahy přišli první jezuité v dubnu roku 1556. Ve své koleji, která byla pojmenována jako Klementinum, řád zřídil ještě téhož roku gymnázium a zároveň tam byly konány zkoušky z filosofie a teologie. Roku 1562 dal král koleji právo udílet z těchto věd doktorské grady, čímž ji postavil na úroveň universitě. Ta vyučovala zprvu latinsky, ovšem postupem po příchodu českých příslušníků řádu se výuka počeštila. Postupně byly zakládány jezuitské koleje v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Chomutově, Kladsku, Olomouci a Brně. Jezuité se angažovali v kázání, které bylo stejně jako výuka nejprve latinské a německé, zakrátko posléze české. Po Bitvě na Bílé hoře byla hlavní náplní činnosti řádu misijní činnost (zaměřená zejména proti protestantské reformaci). Roku 1622 byla Tovaryšstvu Ježíšovu svěřena výuka na Karlově univerzitě, dále pokračovala činnost ve školství, vědách, umění a kultuře. V 2. polovině 18. století se vliv jezuitů začal omezovat a roku 1773 byl řád na nátlak evropských panovníků papežem Klimentem XV. zrušen (část ho ale přetrvala v Rusku).
Řád byl obnoven papežem Piem VII. v roce 1814 a působí dodnes.
[editovat] Působení v českých zemích
Do českých zemí byli jezuité povoláni roku 1556, kde se podíleli na rekatolizaci. Podnětem k jejich příchodu byl dopis, který roku 1554 poslala Ignáci z Loyoly česká katolická strana. Určitá jednání s ním vedl i král Ferdinand I. Jejich působení je vnímáno velmi rozporně. Na jedné straně podporovali vzdělanost a zakládali školy, které měly vynikajicí úroveň vzdělání, na druhé straně praktikovali cenzuru části česky, německy, latinsky a francouzsky psané literatury, včetně fyzické likvidace knih. Příkladem může být dílo Jana Ámose Komenského, z nějž mohly být (po cenzurních úpravách) vydávány pouze některé učebnice. Mnoho faktů o fungování jezuitské cenzury v českých zemích bylo ovšem díky různým politickým tlakům a aktuálním náladám ve společnosti také často zkreslováno a zjednodušováno (vizte případ pátera Koniáše). Česká společnost proto na tento řád pohlíží spíše negativně.
[editovat] Někteří slavní členové řádu
- Bohuslav Balbín
- Hans Urs von Balthasar
- Josef Dobrovský
- Petr Faber
- Ignác z Loyoly
- Antonín Koniáš
- Anthony de Mello
- Michal Pro
- Friedrich Spee
- Tomáš Špidlík
- František Xaverský
- Samuel Fritz
[editovat] Přenesený význam
Antikatolicky zaměření lidé používají úsloví „Ty jsi ale jezuita!“; myslí tím, že ten druhý je bezcharakterní a všeho schopný manipulátor.
[editovat] Jezuité v beletrii
- Známý je epigram ideového odpůrce jezuitů Karla Havlíčka: „Českých knížek hubitelé lítí: plesnivina, moli, jesoviti.“
- Zápornou roli hrají jezuité také v románech Aloise Jiráska.
- Jiný pohled na historii nabízí Jiří Šotola ve svém románu Tovaryšstvo Ježíšovo, jenž se zaobírá bezvýznamnou rolí jednotlivce v soukolí moci. Popisuje působení jezuitského řádu v Českých zemích 17. století.
- Čtivé zpracování oblíbených klišé z lidového čtiva 19. století je podáno v Krvavém románu Josefa Váchala (zfilmováno 1992).
[editovat] Prameny a reference
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Čornejová, Ivana: Tovaryšstvo Ježíšovo
- Miller, René F.: Moc a tajemství jezuitů
[editovat] Reference
