1980

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

Demografický vývoj v Česku
1980
Střední stav obyvatel	10 326 792
Narození	154 665
Zemřelí	135 537
Přirozený přírůstek	18 264
Přírůstek stěhováním	1 856
Celkový přírůstek	20 120

Česko

• 21. srpen – při vichřici padá památná lípa Kongresovka v Plasích
• 1. listopad – sčítání lidu. V Československu k tomuto datu žilo 15 276 799 obyvatel.
• 8. listopad – uvedena do provozu dálnice Praha - Brno - Bratislava.

Svět

• 18. dubna – Zimbabwe získala nezávislost
• 30. července – Vanuatu získalo nezávislost
• 10. října - v Ženevě podepsána Úmluva o některých konvenčních zbraních
• vytvořeny nezávislé odbory Solidarita; Polsko
• byl vytvořen souborový systém FAT
• WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené
• celý Jeruzalém byl prohlášen za hlavní město Izraele
• začala Irácko-íránská válka (konec 1988)
• přijata tzv. Lusacká deklarace, viz Jihoafrické rozvojové společenství
• Akční plán z Lagosu

[editovat] Vědy a umění

• byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
• založení americké heavy metalové kapely Manowar
• založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten
• první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum
• byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušícího elementu, viz Japonská toaleta)
• konaly se 22. letní olympijské hry

[editovat] Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - James Watson Cronin, Val Logsdon Fitch
• Nobelova cena za chemii - Paul Berg, Walter Gilbert, Frederick Sanger
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George D. Snell
• Nobelova cena za literaturu - Czesław Miłosz
• Nobelova cena míru - Adolfo Pérez Esquivel
• Nobelova cena za ekonomii - Lawrence Klein

[editovat] Narození

Česko

• 5. února — Robin Vik, český tenista
• 8. března — Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka
• 11. dubna — Martine Dragon, česká výtvarnice.
• 17. června — Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
• 19. září — Zuzana Vejvodová, česká herečka
• 4. října — Tomáš Rosický, český fotbalista
• 1. prosince – Vladimír Sičák, český hekejový hráč

Svět

• 20. ledna – Jenson Button, pilot Formule 1
• 27. ledna — Marat Safin, ruský tenista
• 12. února — Juan Carlos Ferrero, španělský tenista
• 18. března — Alexej Jagudin, ruský krasobruslař
• 21. března — Ronaldinho, brazilský fotbalista
• 29. května – Adauto, brazilský fotbalista
• 17. června — Venus Williamsová, americká tenistka
• 22. července – Kate Ryan, belgická zpěvačka
• 26. srpna — Macaulay Culkin, americký herec
• 3. září — Jennie Finch, americká softballistka
• 20. září — Patrick Friesacher, rakouský automobilový závodník
• 30. září — Martina Hingisová, švýcarská tenistka
• 24. listopadu – Elizabeth Carolan, americká wrestlerka
• 28. listopadu – Lukáš Vychopeň, český žurnalista
• 18. prosince — Christina Aguilera, americká popová zpěvačka
• 24. prosinec — Stephen Appiah, ghanský fotbalista

[editovat] Úmrtí

Česko

• 18. února – Václav Lohniský, český divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)
• 31. března – Vladimír Holan, český básník (* 16. září 1905)
• 30. září – Vojtěch Cach, český prozaik (* 7. srpna 1914)
• 31. října – Jan Werich, český herec (* 6. února 1905)
• 23. listopadu – Karel Nový, český spisovatel (* 8. prosince 1890)

Svět

• 3. ledna - Joy Adamsonová, keňská přírodovědkyně a ochránkyně zvířat narozená v Opavě (* 1910)
• 1. března - Jesse Owens, americký atlet - sprinter a skokan (* 1913)
• 15. dubna – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)
• 24. dubna - Alejo Carpentier, kubánský spisovatel (* 1904)
• 29. dubna – Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér (* 13. srpna 1899)
• 4. května – Josip Broz-Tito, jugoslávský prezident
• 25. června – Vladimir Semjonovič Vysockij, ruský písničkář (* 25. ledna 1938)
• 7. června – Henry Miller, americký spisovatel (* 26. prosince 1891)
• 24. července - Peter Sellers, britský herec (* 1925)
• 27. července - Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh (* 1919)
• 10. srpna - Jahjá Chán, pákistánský prezident (* 1917)
• 24. srpna - André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901)
• 7. listopadu - Steve McQueen, americký herec (* 1930)
• 4. prosince - Francisco Sá Carneiro, portugalský premiér (* 1934)
• 8. prosince – John Lennon, anglický hudebník a mírový aktivista, člen skupiny Beatles, manžel Yoko Ono (* 9. října 1940)
• 24. prosince – Karl Dönitz, německý admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu

[editovat] Hlava státu

Evropa:

• Československo - prezident Gustáv Husák
• Vatikán - papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie - prezident Valéry Giscard d'Estaing
• Dánsko - královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos

Ostatní:

• Čína - předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
• USA - prezident Jimmy Carter
• Kuba - předseda státní rady Fidel Castro Ruz