Mokrá Hora
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mokrá Hora je bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území o rozloze 88,41 ha, patřící od 24. listopadu 1990 k brněnské samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Na rozdíl od sousedních Řečkovic si Mokrá Hora zachovala vesnický charakter. Rozkládá se na severu Brna východně od železniční tratě z Brna do Prahy, na svahu kopce mezi potoky Ponávkou a Rakovcem, které jejím katastrem protékají.
[editovat] Sousedící katastrální území
Mokrá Hora hraničí na jihu s Řečkovicemi, na západě s Ivanovicemi, na severu a východě s Jehnicemi.
[editovat] Historický přehled
Ves Mokrá Hora byla založena někdy ve druhé polovině 18. století na původním katastru Jehnice, parcelací vrchonostenské půdy pozořického panství. Datování přesného založení se však v jednotlivých pramenech liší. Uvádějí se letopočty 1771 a 1784, avšak zakreslena je již na mapách z prvního vojenského mapování[1] z let 1764 - 1768. Byla nazvána podle sousední hory, na níž stávala kaple. Později se Mokrá Hora stala samostatným katastrem, avšak i nadále byla místní částí obce Jehnice. Teprve roku 1953 se stala samostanou obcí, avšak již 1. července 1960 byla připojena k Brnu. Koncem 60. let 20. století došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna ke změně hranice a zvětšení katastru Mokré Hory, a tím i ke stanovení jejích současných hranic. Tehdy byla západní hranice jejího katastru posunuta na okraj západního svahu železniční tratě z Brna do Prahy, jižní hranice byla nově vymezena severní stranou Jandáskovy ulice, jihovýchodní hranice byla posunuta za levý břeh potoka Rakovce až ke zdejší cestě. Došlo rovněž k menší úpravě hranice s tehdejší obcí Jehnice. K Mokré Hoře tak byla připojena okrajová jihovýchodní část původního katastru tehdejší obce Ivanovice u Brna, malá okrajová část původního katastru Řečkovic, a malé části lesů patřících k původnímu katastru Jehnice. Pro změnu některé pozemky původně patřící k Mokré Hoře získala Jehnice (jedná se například o parcely 772/2, 772/3, 772/5, 772/7, 773, 774/1, 774/2, 775, 776/1, 776/2, 776/3).
[editovat] Vývoj správní příslušnosti po připojení k Brnu
- 1960 - 1964 Mokrá Hora ve svých tehdejších hranicích tvořila součást městského obvodu Brno V.
- 1964 - 1971 Mokrá Hora ve svých tehdejších hranicích tvořila součást městského obvodu Řečkovice.
- 1971 - 30. dubna 1972 součást městského obvodu Brno VI. Řečkovice.
- 1. května 1972 - 20. září 1972 součást městské části Brno-Řečkovice.
- 21. září 1972 - 23. listopadu 1990 součást městského obvodu Brno V.
- od 24. listopadu 1990 součást moderní samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.
[editovat] Literatura
KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6