Brno-jih

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-jih
znak vlajka
městská část / obvod statutárního města Brna
kraj:	Jihomoravský
okres:	Brno-město
historická země:	Morava
katastrální výměra:	12,77 km²
obyvatel:	9 061 (18. prosince 2006)
zeměpisná šířka:	49° 10′ 28.23′′ s.š.
zeměpisná délka:	16° 37′ 22.07′′ v.d.
PSČ:	602 00 - 619 00
zákl. sídelních jednotek:	18
místních částí:	5
celých katastrálních území:	4
částí katastr. území (ÚTJ):	1
adresa úřadu:	Mariánské nám. 13 Brno 61700 info@brno-jih.cz
starosta / starostka:	Mgr. Josef Haluza
Oficiální web: www.brno-jih.cz/

Brno-jih je od 24. listopadu 1990 jedna z 29 městských částí statutárního města Brna. Rozkládá se na jihu města po obou březích řeky Svratky, do níž se zde vlévá řeka Svitava, a zahrnuje celá katastrální území Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárov a Přízřenice, a část katastrálního území Trnitá, a má rozlohu 1277 ha. Sídlo úřadu městské části je v Komárově.

[editovat] Sousedící městské části a obce

Městská část Brno-jih hraničí na jihu a jihovýchodě s městem Modřicemi, na západě s obcí Moravany a městskou částí Brno-Bohunice, na severu s městskou části Brno-střed, na východě s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Tuřany.

[editovat] Charakteristika městské části

Podél Vídeňské ulice se nachází významná obchodně průmyslová zóna. Městskou částí prochází i několik důležitých dopravních tepen. Jedná se především o dálnice D1 a D2, a rychlostní komunikaci E461. Nachází se zde také obchodní centra Futurum a AVION SHOPPING PARK - BRNO, i řada jiných obchodů jako je Baumax či Europamöbel. Jižně od dálnice D1 se zde však nacházejí i rozsáhlé plochy nezastavěné zemědělské půdy. Dopravní spojení se středem města i s jinými městskými částmi zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek č. 2, 6, 9 a 12, a několika autobusových a trolejbusových linek. Původní části Dolních Heršpic a Přízřenic zároveň představují jedny z nejzachovalejších vesnických celků na území moderního Brna.

[editovat] Historický přehled

K Brnu bylo území městské části připojeno ve třech fázích. 6. července 1850 byla k Brnu připojeny katastrální území Trnitá (její katastr v té době zahrnoval také severozápadní část současného katastru Komárova) a Křenová (k němu patřily z území současné městské části Brno-jih jen malé části dnešních parcel 425/2 a 560/2 a krátký úsek Ponávky, a roku 1941 byly tyto pozemky při první katastrální reformě Brna připojeny ke katastrálnímu území Trnitá). 16. dubna 1919 následovalo připojení obcí Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárova, a Přízřenic, jakož i Černovic a Brněnských Ivanovic (jejichž původní katastry na území městské části také zasahovaly) a nakonec 1. července 1960 také severovýchodní část katastru obce Moravany, označovaná jako Nové Moravany (toto území bylo později začleněno do katastru Horních Heršpic), a obec Holásky, jejíž původní katastr sem také zasahoval. Do roku 1945 mělo území městské části převážně zemědělský charakter, poté zde nastal rozvoj průmyslu, jehož negativní vliv na životní prostředí městské části se projevil hlavně v 70. a 80. letech. V letech 1966 - 1969 se i území této městské části dotkla rozsáhlá katastrální reforma Brna. Do té doby například patřila nejvýchodnější nezastavěná část katastru Komárova k historické obci Černovice, naopak část komárovského katastru se nacházela i na levém břehu řeky Svitavy (dnes součást katastrálních území Černovice a Brněnské Ivanovice). Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 bylo celé území moderní městské části Brno-jih začleněno do tehdejšího městského obvodu Brno IV. 24. listopadu 1990 pak dochází ke vzniku novodobé městské části Brno-jih. Od 90. let zde také dochází k postupné obnově a zlepšování dopravní infrastruktury, životního prostředí, rozšiřování a budování sportovišť, a opravám školních budov.