Podpovrchová tramvaj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podpovrchová tramvaj je koncepce tramvajové sítě, která je vedená v podzemí. Na rozdíl od metra nejde o izolovaný dopravní systém, ale tratě jsou propojeny s normální pozemní tramvajovou sítí a jezdí na nich běžné tramvaje. Druhým typem podpovrchové tramvaje může být rychlodráha, která má segregovanou trať, která může vést i podzemí.
Výhodou podpovrchové tramvaje oproti metru je rychlejší a levnější výstavba, neboť není třeba budovat zcela novou podpůrnou infrastrukturu (depa, manipulační tratě) ani pořizovat nový vozový park. Do podzemí stačí přemístit pouze některé úseky tratí a výstavba může postupovat v menších etapách. Metro naproti tomu vyžaduje vybudování celé trati se smysluplnou délkou. Další výhodou je dosah sítě i do okrajových částí města a možnost cestování bez přestupů z metra na pozemní dopravní prostředky.
Hlavní nevýhodou podpovrchové tramvaje je přenášení nepravidelnosti z povrchového provozu i do tunelových úseků. Metro je na povrchové dopravě naprosto nezávislé a i v dopravních špičkách je zaručena pravidelnost provozu.
[editovat] Plány na podpovrchovou tramvaj v ČR
První návrh o zavedení podpovrchové tramvaje v ČR, konkrétně v Praze, pochází z roku 1912, předpokládal výstavbu několika tratí ukončených výjezdy na uliční úroveň. S tímto návrhem se počítalo, stejně jako s metrem, pro modernizaci dopravy v Praze (velmi reálně už koncem 30. let minulého století). V lednu 1966 dokonce začala výstavba podpovrchové tramvaje (úsek budoucí trasy C metra Bolzanova ulice - Hlavní nádraží - Muzeum). Síť podpovrchové tramvaje měla být postupně přestavována na metro. Poté, co další studie ukázaly, že výstavba podpovrchové tramvaje by tehdejší dopravní problémy v Praze nevyřešila a budoucí přestavba na metro by byla velmi obtížná[zdroj?], rozhodla vláda v srpnu 1967 o výstavbě metra.
Pozůstatkem koncepce podpovrchové tramvaje je mj. podoba stanice Hlavní nádraží, která na rozdíl od většiny ostatních stanic nemá ostrovní, ale boční nástupiště.
V jedné době se o této variantě uvažovalo i v Plzni, trať měla vést od Hlavního nádraží zhruba k zastávce U hlavní pošty. V současné době se o takové koncepci uvažuje v Brně - tzv. Brněnský tramvajový diametr, který by měl odlehčit hlavně centru města. V Brně už dokonce existuje i podzemní tramvajová stanice - Líšeň.
[editovat] Výskyt
- Krivoj Rog (Ukrajina)
- Volgograd (Rusko)
- Některé úseky rychlodrážních tratí v USA (např. v Los Angeles, Pittsburghu, San Franciscu, atd.).