Hošťálkovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hošťálkovice | |
|---|---|
| městská část / obvod statutárního města Ostravy | |
| kraj: | Moravskoslezský |
| okres: | Ostrava-město |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 5,29 km² |
| obyvatel: | 1538 (19.07.2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°50′49.47″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 18°12′53.55″ v. d. |
| PSČ: | 725 28 |
| zákl. sídelních jednotek: | n/a |
| místních částí: | 1 |
| celých katastrálních území: | 1 |
| částí katastr. území (ÚTJ): | 0 |
| adresa úřadu: | Rynky 277 725 28 Ostrava-Hošťálkovice posta@hostalkovice.mmo.cz |
| starosta / starostka: | Ing. Jan Černota (SNK/ED) |
|
Ofic. web úřadu: www.hostalkovice.cz |
|
 |
|
Hošťálkovice byly k Ostravě připojeny 24. dubna 1976. Od 24. listopadu 1990 jsou městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na soutoku řek Opavy a Odry. O první historické zmínce se vedou mezi historiky spory. A. Turek cituje listinu z roku 1377 týkající se dělení Opavska, kde je zmíněna ves Hoschczalkowicz. Novější studie Jaroslava Bakaly tvrdí, že uvedený název se vztahoval na osadu Hošťálkovy u Krnova. První spolehlivá zmínka, ke které se přiklání většina historiků, je tak až z roku 1434, kdy rytíř Mikuláš Zajíček koupil ves Martinov. Roku 1502 prodali jeho synové Lacek a Václav Hošťálkovice Jindřichovi z Děhylova. Od roku 1536 do roku 1809 byly součástí hlučínského panství. Po prohrané válce o Slezsko připadly v roce 1742 Prusku. K Československu byly připojeny zpět 4. února 1920. Až do počátku 19. století si udržovaly zemědělský charakter. Poté se většina obyvatelstva věnovala práci v průmyslovém okolí či v podnicích přímo na území obce. Nacházel se zde např. kamenolom, lihovar, mlýn či pila. Po Mnichovské dohodě se staly od 9. října 1938 součástí Třetí říše až do osvobození 30. dubna 1945. Po roce 1945 zůstaly Hošťálkovice typickou příměstskou obcí. Její obyvatelé dojížděli za prací do okolí a zároveň obhospodařovali vlastní zemědělské pozemky. V pečeti měly Hošťálkovice v roce 1722 doprava obrácený pluh stojící na trávníku, nad kterým byla vpravo nahoře umístěna květina, zřejmě růže.
[editovat] Symboly
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 06.09.1994.
- Znak
Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře pluh přirozených barev, dole dvě modrá vlnitá břevna.
- Prapor
Avers opakuje znak, revers tvoří pět vodorovných pruhů, černý, modrý, žlutý, zelený a bílý.
 |
Související články obsahuje Portál Ostrava |
| Statutární město Ostrava | |
|---|---|
|
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice |
|
