Maďarsko (maďarsky Magyarország), oficiálně Maďarská republika (maďarsky Magyar Köztársaság) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO), členskou zemí Evropské unie, Visegrádské skupiny a mnoha dalších organizací.

Pro mnoho lidí je Maďarsko zemí lázní, vína a ostrých jídel. To vše je pravda. Maďarsko tak získalo svou tvář vlivem jižních kultur, ale i z poznatků z cesty do Evropy a původnímu domovu Maďarů na Uralu. Asi nejtypičtějším znakem jejich nemístního původu je jazyk. Maďarština, která je z Ugrofinské jazykové skupiny, je podobná několika jazykům, kterými se ještě dnes mluví. Nejpodobnější jazyky jsou v dnes ruském Chantymansijském autonomním okruhu. Maďaři, vedení Arpádem přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými i balkánskými dějinami.

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Maďarska

Nejstarší obyvatelé území dnešního Maďarska zde žili jíž před téměř půl milionem let. Nejvíce archeologických nálezů jsou hlavně ze severního Maďarska. Dalšími obyvateli se později stali i Keltové, Římané, ale také Ilyrové. Římané zde zřídili provincii Pannonia. Ve východní části Maďarska a severního Rumunska byla zřízena provincie Dacia. Provincie byly osídleny kolonisty z Itálie. V této době vznikly i pozdější maďarská města. Centrem Pannonie se stalo Aquincum (severozápadní část dnešní Budapešti), dále pak byly založeny města Savaria (dnes Szombathely), Scarabantie (Sopron), Arrabona (Győr), Gorsium (Tác) a Sopianae (Pécs). Po Římanech zdědili Maďaři například vinařství, které je také nedílnou součástí maďarské kultury. Germánské kmeny vytlačili Římany koncem 5. století. I přes to, že germánské kmeny, nebyly křesťané, tak kostely, které zde zbyl po Římanech stále zůstali v provozu.^[1]

Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena maďarskými (uherskými) kmeny, které se vzdaly výbojů a začaly obdělávat úrodnou Panonskou pánev. Zhruba v této době také přijali křesťanství. Ve středověku se na tomto území vytvořilo Uherské království, jehož vlády se načas zmocnil i český král. Historické Uhersko zahrnovalo Panonskou nížinu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu, Banát a Sedmihradsko.

Svatý Štěpán I. přinesl do Uher křesťanství. Památník v Ostřihomi

Od 16. století bylo ohrožováno a načas i vyvráceno Osmanskou říší; turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Poté už výboje Osmanů nebyly tak zničující. V 17. století se Uhersko postupně stalo součástí Rakouské monarchie, v jejímž rámci byla spíše zemědělskou zemí. Po potlačené revoluci roku 1848 se Maďarům podařilo dosáhnout Rakousko-uherského vyrovnání (1867), čímž vzniklo vlastní Rakousko-Uhersko.

Po rozpadu Rakouska-Uherska (1918) nově vzniklé Maďarsko ztratilo skoro dvě třetiny své původní rozlohy, což v meziválečné době určovalo jeho vztahy k sousedním zemím s maďarskými menšinami a významně je ovlivňuje i dnes.

[editovat] Druhá světová válka

Za Druhé světové války se Maďarsko pod vedením Miklósem Horthym orientovalo na stranu Německa. Maďaři měli oproti všem svým sousedům výhodu, že nejsou slovanský ani románský národ, proti kterému Hitler bojoval především. V Maďarsku ale žilo mnoho židů, kteří byli následně posíláni do koncentračních táborů. Romové měli osud stejný i když ne v takové velké míře. Němci, jakožto věrní spojenci připojili k Maďarsku jižní Slovensko. Následně Horthy s Hitlerem připojili k Maďarsku i Sedmihradsko. V polovině října 1944 se Miklós Horthy rozhodl dát na stranu spojenců. Pokus mu však nevyšel. Nacisté ho uvěznili a do čela vlády postavili nového vůdce maďarských fašistů Ference Szálasiho.^[2]V této době už byla před branami Budapešti Rudá armáda. Podle Hitlera byla Budapešť poslední překážka jak Rudou armádu zastavit před příchodem do Vídně a celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti symbolem prestiže a nárok na Maďary při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany se tedy do boje pustily nasazeně a neberouc ohled na počet padlých vojáků. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničili také mnoho domů. Po téměř sto denním boji bylo město plné trosek a mrtvol.

Po druhé světové válce se Maďarsko stalo jednou ze zemí komunistického bloku.

[editovat] Maďarské povstání 1956

Mapa Maďarska

Hlavní článek: Maďarské povstání

V polovině padesátých let v Maďarsku sílilo protikomunistické cítění, které vyvrcholilo povstáním na podzim roku 1956. Davy lidí se zvětšovaly a protesty byly čím dál větší. Po bitvě, která proběhla u Maďarského rádia mezi demonstrujícími a policií se zdálo, že komunisté odstoupí, ale povolali na demonstrující Maďary vojska Varšavské smlouvy. Po neustupujících bojích se maďarští politici rozhodli vystoupit z Varšavské smlouvy a z RVHP a dát se na neutrální postoj po vzoru sousedního Rakouska. To se ovšem nelíbilo Sovětskému svazu a tak po několika dnech přijeli s tanky, které čekaly hned za hranicemi, na území Maďarska. Začali bombardovat Budapešť a v ulicích vypukly boje mezi obyvateli a sovětskou armádou. Vojáci stříleli po obyvatelích, rabovali domy obyčejných lidí a ničili vše co jim přišlo do cesty. Nakonec maďarská vláda v čele s Jánosem Kádárem opět vstoupila do RVHP a Varšavské smlouvy a uzavřela na dlouhou dobu hranice. Sen o neutrálním demokratickém Maďarsku se tedy rozplynul a sovětská armáda zůstala na území Maďarska až do roku 1989, stejně jako v ČSSR.

Nepokoje neproběhly jen v Budapešti, ale v každém větším maďarském městě, ovšem nejbrutálnější bylo povstání právě v hlavním městě. Povstání si vyžádalo mnoho obětí hlavně z řad Budapešťanů. Symbolem tohoto povstání se stala maďarská vlajka s vyříznutým státním znakem, který byl uprostřed bílého pruhu. Tehdejší státní znak totiž obsahoval rudou hvězdu, symbol komunismu. Téma Maďarské povstání bylo tedy na 30 let tabu. Až po roce 1989 se začalo o tomto povstání opět mluvit.

[editovat] Od 60. let po současnost

Nový režim zejména od 60. let však zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti („gulášový socialismus“) a tak se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici. Po pádu komunismu vzrostla inflace do velikých rozměrů. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU. V roce 2007 proběhlo v Budapešti několik demonstrací za odstoupení premiéra ze Sociálnědemokratické strany Ference Gyurcsánya, který veřejnosti přiznal že lhal o maďarském rozpočtu. V rámci reforem zavedl poplatky za školství a zdravotnictví. Demonstrací se vedle opoziční strany a demonstrujících Maďarů zúčastnili i maďarští nacionalisté. V ulicích visely staré maďarské červeno-bílé vlajky. Nespokojenost s levicovou vládou nepřímo dává na popularitě nacionalistické skupině tzv. "Maďarské gardě". Její členové volají po znovu získání území, které před smlouvou v Trianonu patřila k Maďarsku (Uhersku). Kromě demonstrací, proběhlo v roce 2007 také několik stávek požadujících většinou vyšší platy (např. třídenní stávka železničářů).

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Maďarska

Typická rovina jihovýchodního Maďarska

Maďarsko je převážně rovinatá země, hlavně díky jeho poloze na Panonské pánvi. Pouze na severu okolo města Miskolc se rozkládá menší pohoří, které je součástí Karpat. Největším kopcem Maďarska je Kékes, který se nachází v pohoří Mátra, nedaleko města Eger. Na jihu Maďarska se rozkládá Velká uherská nížina Alföld, která zasahuje až do sousedního Rumunska a do Srbska. Rovinatá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní maďarské středoevropské stepi, označované jako puszta. Tato krajina je ochraňována např. jako národní park Hortobágy. Ovšem na jihozápadě Maďarska najdeme několik menších pohoří, zvláště v okolí největšího jezera Maďarska, Balaton. Nejvýznamnějším pohořím z téhle oblasti je Bakoňský les, který je severně od Balatonu a nachází se v něm i město Veszprém. Asi 89% území nepřesahuje nadmořskou výšku do 200 m, nad 400 m n. m. leží asi jen asi 2%. Polohové rozdíly severního a jižního, či západního a východního Maďarska jdou poznat i v hlavním městě. Západní část Budapešti (Budín) je v poměrně velkých kopcích, východní Pešť je oproti tomu v rovině.

[editovat] Vodstvo

Nejdůležitější řekou maďarského vodního systému je bezpochybně Dunaj (Duna), do které se vlévá většina řek pramenících na území Maďarska. Dunaj protéká severním Maďarskem a tvoří z části hranici se Slovenskem. U města Visegrád ovšem otáčí svůj směr k jihu a protéká středem Maďarska, přes Srbsko až do Rumunska. Na Dunaji leží město Budapešť, ale i několik dalších měst, například Esztergom, Komárom a Dunaújváros. Další důležitou řekou je Tisa (Tisza) protékajíce východním Maďarskem. Tisa se do Dunaje vlévá až na území Srbska severně od Bělehradu. Dalšími důležitými řekami jsou Dráva, Rába, Bodrog, Körös a další řeky.

[editovat] Klima

Podnebí v Maďarsku je mírné vnitrozemské; průměrná roční teplota činí 9,7°C, v letních měsících dosahuje průměrné hodnoty 22°C. Roční průměrné úhrny srážek na celém území se pohybují v rozmezí 500 až 800 mm.

[editovat] Města

	Město	Maďarský název	Počet obyvatel
1	Budapešť	Budapest	1 697 343
2	Debrecín	Debrecen	204 297
3	Miškovec	Miskolc	175 701
4	Segedín	Szeged	162 889
5	Pětikostelí	Pécs	156 567
6	Ráb	Győr	127 594
7	Nyíregyháza	Nyíregyháza	116 336
8	Kecskemét	Kecskemét	108 286
9	Stoličný Bělehrad	Székesfehérvár	101 465
10	Szombathely	Szombathely	80 154
11	Solnok	Szolnok	76 331
12	Tatabánya	Tatabánya	71 154
13	Kaposvár	Kaposvár	67 954
14	Békéscsaba	Békéscsaba	65 691
15	Zalaegerszeg	Zalaegerszeg	62 029
16	Veszprém	Veszprém	61 131
17	Érd	Érd	60 546
18	Šoproň	Sopron	56 394
19	Eger	Eger	56 317
20	Dunaújváros	Dunaújváros	51 378

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Maďarska

Maďarsko je rozděleno na 19 žup, 168 obvodů (kistérségek), které odpovídají českým okresům. Doslovný překlad znamená malooblast.
Župy:

Jász-
Nagykun-
Szolnok

Hajdú-Bihar

Szabolcs-
Szatmár-Bereg

Borsod-Abaúj-
Zemplén

Heves

Nógrád

Bud.

Župa	Obyvatel (2001)	Župní město
Bács-Kiskun	546 753	Kecskemét
Baranya	408 019	Pécs
Békés	397 074	Békéscsaba
Borsod-Abaúj-Zemplén	745 154	Miskolc
Csongrád	433 388	Szeged
Fejér	434 547	Székesfehérvár
Győr-Moson-Sopron	434 956	Győr
Hajdú-Bihar	553 043	Debrecen
Heves	325 673	Eger
Jász-Nagykun-Szolnok	415 819	Szolnok
Komárom-Esztergom	316 780	Tatabánya
Nógrád	220 576	Salgótarján
Pest	1 080 759	Budapešť
Somogy	335 463	Kaposvár
Szabolcs-Szatmár-Bereg	582 795	Nyíregyháza
Tolna	250 062	Szekszárd
Vas	268 653	Szombathely
Veszprém	374 346	Veszprém
Zala	298 056	Zalaegerszeg

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] Historická demografie

Věková pyramida, 2005

Rozšíření maďarštiny

900 - podle různých zdrojů 250 000 - 500 000 Maďarů, kteří se usadili v Uherské nížině, která byla původně obydlená převážně Slovany
1222 - 2 000 000
1242 - 1 200 000 po mongolské invazi
1370 - 2 500 000
1490 - 4 000 000 před osmanským výbojem
1699 - 3 300 000 (méně než 2 milióny Maďarů)
1711 - 3 000 000 (1,6 miliónu Maďarů)
1790 - 8 000 000 (39 % Maďarů)
1828 - 11 495 536
1846 - 12 033 399
1880 - 13 749 603 (46 % Maďarů)
1900 - 16 838 255 (51, 4 % Maďarů)
1910 - 18 264 533 (54, 5 % Maďarů, 5 % Židé)
1920 - 7 516 000 po Trianonské smlouvě (90 % Maďarů, 6.1% Židů)
1981 - 10 800 000
2001 - 10 197 119
2005 – 10 090 330

[editovat] Jazyky

Pro 95 % populace, většinou Maďary, je mateřská řeč maďarština, ugrofinský jazyk nepříbuzný s žádným sousedním jazykem. V Maďarsku pak žije ještě několik menšin (podle jazyka): Romové (5 %), Němci (1,2 %), Rumuni (0,8 %), Slováci (0,4 %), Chorvati (0,2 %), Srbové (0,2 %) a Ukrajinci (0,1%).

[editovat] Náboženství

Hlavní článek: Náboženství v Maďarsku

Náboženství se v Maďarsku začalo vyvíjet již před příchodem Maďarů. Později pak bylo přijato křesťanství a začala christianizace především za vlády Svatého Šťepána. Když se Uhersko dostalo do osmanské nadvlády začali se ve městech stavět mešity. Asi nejznámější je mešita v Pécsi. V Maďarsku je nejvíce katolíků - především římských (kolem poloviny populace), částečně řeckých; kalvinisté tvoří asi 16 %, luteráni pak 3 %. Židé tvoří přibližně 1 % populace, okrajově (0,6 %) je zastoupen islám. 25 % populace jsou ateisté.

[editovat] Maďaři

Hlavní článek: Maďaři

Maďarské kmeny přišli z Uralu na území dnešního Maďarska a jeho okolí koncem 10. století. Vytlačili tak ostatní národy, žijící v Panonské nížině. Dnes tvoří Maďaři kolem 95% obyvatel Maďarska. Z historických důvodů dosud žijí významné maďarské menšinové populace v sousedních zemích: na Ukrajině (v Podkarpatské Rusi), na Slovensku, v Rumunsku (v Transylvánii) a v Srbsku (Vojvodina). V Rakousku (Burgenland), v Chorvatsku a Slovinsku žije také několik tisíc Maďarů.

[editovat] Romská menšina

Reálné číslo Romů v Maďarsku je sporná otázka. V roce 2001 při sčítání lidu jen 190 000 lidí se hlásilo k Romům, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5-10 procent veškerého obyvatelstva). Od druhé světové války množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k Romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce 2050, 15-20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové.

[editovat] Ekonomika

2forintová mince

Hlavní článek: Ekonomika Maďarska

Maďarsko pokračuje demonstrací silného ekonomického růstu. Má jedenu z nejvyšší životní úrovně ve východní Evropě. Soukromý sektor zahrnuje přes 80 % HDP. Maďarsko získá téměř jednu třetinu cizích investic přicházející do střední Evropy. Cizí vlastnictví a investice do maďarských firem jsou větší, s nárůstem cizích investic, tvořících víc než $23 miliard od roku 1989.

[editovat] Politika

Současný prezident Maďarska László Sólyom

Hlavní článek: Politický systém Maďarska

Prezident republiky je volen parlamentem každých 5 roků, má převážně reprezentativní roli, ale i moc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb. Ministerský předseda vybírá ministry a má právo odmítnout je. Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jednokomorový, 386členný parlament (Národní shromáždění – Országgyűlés) je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou. Národní parlamentní volby se konají každé 4 roky.

[editovat] Kultura

Sándor Petőfi

Maďarská kultura je různorodá a rozmanitá. Po celém světě je známá maďarská kuchyně, literatura a filmy, hudba či architektonické památky Budapešti, Pětikostelí, Ostřihomi; dlouhou tradici má v zemi také lázeňství.

[editovat] Hudba

Maďarská hudba se skládá hlavně z tradiční maďarské lidové hudby a z hudby světově známých skladatelů takový jako je Ferenc Liszt, Béla Bartók a Zoltán Kodály. Vedle vážné hudby je v Maďarsku také slavný čardáš. Poslední dobou je v zemi oblíbená hlavně domácí rock a hip hop.

[editovat] Kuchyně

Maďarská rybí polévka - Halászlé

Maďarská kuchyně je také významnou součástí maďarské kultury. Snad nejznámějším prvkem maďarské kuchyně je paprika, která se ale rozšířila až v 17. století. Bez ní by byla nepředstavitelná gulášová polévka, perkelty, paprikáš, tokáň, rybářská polévka "halászlé", nebo čabajka. Stejně tak důležité prvky jsou i cibule a vepřové sádlo, které dohromady tvoří základ maďarských masitých jídel. Nejvíce používaná masa jsou vepřové, hovězí a skopové a ve velkém množství i ryby. Přílohou k masitým pokrmům jsou nudle a halušky. Kromě červené papriky (neznamená pouze pálivou) jsou časté i zelené papriky a rajčata. Jako zeleninoví příloha se nejčastěji používají okurky. Z polívek je častá fazolová s uzeninou, slepičí vývar s nudlemi, dále studené ovocné polévky se smetanou, zejména višňová. Polévky jsou husté a vydatné, a proto po nich často následují už jen moučníky. Nejznámější jsou štrůdly s tvarohovou, višňovou a makovou náplní, koláče, langoše a hlavně palačinky. Z nápojů je nejznámější maďarské víno, hlavně Tokajské víno. ^[3]

[editovat] Věda a vzdělanost

Maďarsko je slavné svým institutem matematiky, kde působilo mnoho nositelů Nobelovy ceny. Slavní maďarští matematici jsou Paula Erdős, zakladatel neeukleidovské geometrie János Bolyai, jeden z průkopníků v práci na počítači John von Neumann, Eugene Wigner a mnoho jiných. Maďaři jsou velmi hrdí na své vynálezy, jako jsou Rubikova kostka (Ernő Rubik), kuličkové pero (László Bíró), teorie vodíkové bomby a základního programovacího jazyka.

[editovat] Literatura

Maďarská literatura se nedávno stala proslulá i za hranicemi Maďarska, hlavně díky překladům do němčiny, angličtiny a francouzštiny. Někteří moderní maďarští autoři se proslavili zejména v Německu a Itálii: obzvláště Sándor Márai, Péter Esterházy, Péter Nádas a Imre Kertész.

Starší klasika v maďarské literatuře a maďarská poezie jsou v Maďarsku poslední dobou také populární. János Arany, slavný maďarský básník z 19. století je stále v Maďarsku velmi oblíbený (obzvláště jeho sbírka Balady), dále pak nejznámější maďarský romantický básník Sándor Petőfi, jehož jméno je spojeno s revolucí roku 1848; dalšími jsou Endre Ady, Mihály Babits, Dezső Kosztolányi, Attila József a János Pilinszky. Jiní známí maďarští spisovatelé jsou Zsigmond Móricz, Gyula Illyés, Albert Wass či Magda Szabó.

[editovat] Reference

↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : NLN s.r.o., 20012. Kapitola Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci.
↑ Peter Morvay. Obliehanie Budapešti. SME.sk [online]. 28. 12. 2004. Dostupné online.
↑ BALLA, Jozef. Maďarština-konverzace. Dubicko : INFOA, 2003. Kapitola Maďarská kuchyně.

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Maďarsko

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.
	zprávy na Wikizprávách.

[editovat] Externí odkazy

(cs) Česká stránka zaměřená na turistiku v Maďarsku
(cs) (hu) (en) Velvyslanectví České republiky v Budapešti
(cs) (hu) Maďarské kulturní středisko v Praze
(cs) Zprávy z ekonomického dění v Maďarsku
(cs) Turistický průvodce Maďarskem

Maďarsko – Magyarország – (H)
ŽUPY (s maďarským a českým názvem) (a jejich správní centrum) Bács-Kiskun (Bačsko-Malokumánská župa) (Kecskemét) \| Baranya (Baranja) (Pécs) \| Békés (Bekešská župa) (Békéscsaba) \| Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršod-Abov-Zemplín) (Miskolc) \| Csongrád (Čongrádská župa) (Segedín) \| Fejér (Stoličnobělehradská župa) (Székesfehérvár) \| Győr-Moson-Sopron (Ráb-Mošoň-Šoproň) (Győr) \| Hajdú-Bihar (Hajducko-Bihárská župa) (Debrecín) \| Heves (Hevešská župa) (Eger) \| Jász-Nagykun-Szolnok (Jasovsko-Velkokumánsko-Solnocká župa) (Szolnok) \| Komárom-Esztergom (Komárensko-Ostřihomská župa) (Tatabánya) \| Nógrád (Novohradská župa) (Salgótarján) \| Pest (Pešťská župa) (Hlavní město Budapešť) \| Somogy (Šomoďská župa) (Kaposvár) \| Szabolcs-Szatmár-Bereg (Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župa) (Nyíregyháza) \| Tolna (Tolňanská župa) (Szekszárd) \| Vas (Vašská župa) (Szombathely) \| Veszprém (Vesprémská župa) (Veszprém) \| Zala (Zalanská župa) (Zalaegerszeg)

Maďarsko – Magyarország – (H)