Stát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stát je institucí (či organizací) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci a to jak vnější, tak vnitřní.
Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii).
Max Weber definuje „stát“ jako lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie.
Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria
- stálé obyvatelstvo,
- vymezené státní území,
- státní moc vláda a státní aparát,
- schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy.
Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Každopádně první tři z uvedených kritérií jsou všeobecně uznávána. Praktickou podmínkou (a v minulosti hlavní) pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.
Obsah |
[editovat] Druhy státu
- Podívejte se také na článek: Seznam forem vlády
Druhy státu lze rozlišit například podle těchto kritérií:
- podle suverenity
- svrchované státy
- nesvrchované (závislé) státy
- podle způsobu vlády (zdroje moci)
- podle hlavy státu (státní formy)
- podle uspořádání státu
- podle idejí
Zvláštním případem jsou také personální unie a reálné unie.
[editovat] Vznik státu
Dějiny zaznamenaly nejrůznější způsoby vzniku států působením vnitřních i vnějších sil. Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl:
- nábožensko teleologická - stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat a podřizovat se mu. Toto učení patří k nejstarším.
- teorie moci - představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený
- právní teorie - vidí stát jako právní výtvor
- teorie patriarchální - vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti
- patrimoniální teorie - ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví
- smluvní teorie - dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu
- teorie právního státu - založená na odmítnutí dualismu státu a práva, resp. jejich ztotožnění
- teorie etická - usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutný
- teorie psychologická - lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha národa, výtvor přírody, dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují.
[editovat] Citáty
- Alexandre Vinet
- „Osud státu závisí na osudu každé rodiny.“
- Richard von Weizsäcker
- „Stát, to jsme my všichni.“
- José Ortega y Gasset
- „Skupiny, které vytvářejí stát to dělají z určitého účelu, určité potřeby, k určitému užitku. Dávají se dohromady ne proto, aby byly pohromadě, ale aby něco společného dělaly.“
- Gerhard Kocher
- „Neptej se co pro tebe stát může udělat, ale proč tak nečiní.“
- Kurt Biedenkopf
- „Stát je povinen vytvořit takové podmínky, aby každý mohl užívat svých práv a svobod s vyhlídkou na úspěch svého konání.“
- Ludvík XIV.
- „Stát jsem já.“
[editovat] Alternativní definice
Stát je trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší, jehož účelem jest napomáhati dosažení všech životních úkolů lidu, takto spojeného.
[editovat] Související články
- Seznam států světa
- Apatrida – člověk bez státního občanství
- Ministát
Ohrožení státu:
Ideologie, které nevyžadují nebo vylučují existenci státu:
[editovat] Externí odkazy
- Státy a jejich představitelé – encyklopedická databáze na serveru nakladatelství Libri
