Řekové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řekové jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řeckou republiku, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě (cca 15 miliónů obyvatel). V Česku je město s největším procentem řeckého obyvatelstva Krnov, kde žije přibližně tisíc Řeků.
Jsou potomky antických Řeků. Jejich jazykem je novořečtina. Věřící se většinou hlásí k pravoslaví nebo k řecko-katolické církvi.
[editovat] Řekové v minulosti
Ve starověku se Řekové původně nazývali Achajové nebo Danaové, jak je doloženo již u Homéra. Danaové a Achajové (případně Argejští) jsou všichni Řekové, kteří bojovali u Tróje. Později se tato pojmenování vázala pouze k obyvatelstvu určité části Řecka. Později se pro Řeky ujalo etnonymum Hellénové (Homér tak označoval pouze malý kmen z Thessálie).
Pojmenování Řekové pochází z latinského Graeci, které prý bylo odvozeno od kmene Graiků, který sídlil v severozápadním Řecku. Ve staročeštině byli označováni jako Hřeci.
Ve středověku se Řekové smísili se Slovany, kteří zaplavili Řecko v době stěhování národů a zanechali tady významné stopy svoji národnosti, a thrácko-ilyrským obyvatelstvem Balkánu. Později, v době turecké nadvlády, byli vystaveni vlivu Turků a jejich náboženství.
[editovat] Viz též
- Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1973
