Bukovina (země)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bukovina (rumunsky: Bucovina, ukrajinsky: Буковина (Bukovyna), německy: Buchenland nebo Bukowina, polsky: Bukowina, maďarsky: Bukovina) je historické území, které bylo v letech 1775-1918 součástí Rakouské monarchie, v současnosti je rozdělené mezi Rumunsko a Ukrajinu. Hlavním městem jsou Černovice.

Obsah 1 Původ názvu 2 Dějiny 2.1 Starověk 2.2 Středověk 2.3 Osmanské období 2.4 Habsburské období 2.5 Zánik Rakousko-Uherské monarchie 3 Národnosti 3.1 Ukrajinská Bukovina 3.2 Rumunská Bukovina

[editovat] Původ názvu

Pojmenování Bukovina sa začalo používat roku 1775 po anexii příslušného území Rakouskou monarchií. Pojmenování má slovanský původ a je odvozené od slova buk, protože území bylo zarostlé převážně buky.

[editovat] Dějiny

[editovat] Starověk

Od starověku obývali území Bukoviny Dákové, od kterých Rumuni odvozují svůj původ.

[editovat] Středověk

V 5. století získali území Avaři a po nich se v regionu usadili Slované. V 10.-11. století území patřilo ke Kyjevskej Rusi. Od 14. století bylo součástí Moldavského knížectví s centrom ve městě Suceava (od roku 1388). V 15. století se o části tohoto území přela Moldávie a Polsko. V tomto období, v době kdy vládl Štěpán III. Veliký (Ştefan cel Mare) a jeho nástupci, vznikly malované kláštery ve městech Moldoviţa (klášter Moldoviţa), Putna (klášter v Putně), Suceviţa a Voroneţ (klášter Voroneţ). Společně se slavnými freskami patří k největšímu kulturnímu dědictví současného Rumunska.

[editovat] Osmanské období

Od roku 1514 se Bukovina jakožto součást Moldavského knížectví dostala do závislosti Osmanské říše. V roce 1769 po postupných porážkach a ústupu Turků z Balkánu Bukovinu obsadila vojska carského Ruska a v roce 1774 Rakouska.

[editovat] Habsburské období

Roku 1775 připadla Bukovina podle Konštantínopolské dohody Rakousku. Nejprve byla spravována jako část Haliče, v letech 1849-1918 se stala korunním územím habsburské monarchie. Od dob císaře Josefa II. na Bukovině existovalo ukrajinské, rumunské, německé, polské, maďarské a židovské školství. V roce 1857 na území s rozlohou 10440 km2 žilo 455 800 obyvatel. Z toho tvořili Rumuni 44,6% (na jihu, napříc společenskými třídami), Ukrajinci 38,2% (včetně Rusínů a Huculů, převážně rolníci a pastevci), Němci 6,4% (převážně úředníci, řemeslníci, inženýři), Židé 6,4% (žijící převážně ve městech, obochodníci, řemeslníci, lékaři, advokáti), Poláci 3% (žijící převážně ve městech - v Černovicích tvořili v roce 1910 po Židech druhou největší etnickou skupinu s počtem 15 412 lidí), Maďaři 1,6% a jiní. Bukovina byla hlavně polnohospodářskou oblastí (v roce 1880 se až 3/4 obyvatelstva živily polnohospodářstvím). V Černovicích bývaly velké trhy s dobytkem. V roce 1902 mělo ještě 60% rolnických hospodářství méně než 2 ha půdy, 40% půdy vlastnily velkostatky. V horských oblastech převažovalo pastevectví.

[editovat] Zánik Rakousko-Uherské monarchie

V době 1. světové války se v Bukovině odehrálo několik bitev mezi ústředními velmocemi a Ruskem. Navzdory porážce Ruska připadlo po válce území Rumunsku, což bylo potvrzeno i Saintgermainskou smlouvou. 28. června 1940 podle paktu o neútočení severní část anektoval SSSR a většina německého obyvatelstva území Bukoviny opustila. Rumuni v roce 1941 oblast dobyli zpátky. Většina židovského obyvatelstva byla deportována do koncentračních táborů. V roce 1944 byla Bukovina Moskevskou smlouvou opět rozdělena: sever se stal součástí SSSR (Ukrajinské SSR, dnešní Ukrajiny) a jih zůstal Rumunsku.

Většina historického území Bukoviny je dnes součástí župy Suceava v Rumunsku a Černovické oblasti na Ukrajině.

[editovat] Národnosti

[editovat] Ukrajinská Bukovina

Podle oficiálního sčítání obyvatel z roku 1995 bylo národnostní složení obyvatelstva v Černovické oblasti následující:

• 70% Ukrajinci
• 10% Rumuni
• 9% Moldavané
• více než 6% Rusů
• 1.7% Židé
• 0,5% Poláci

Rumunská menšina obývá převážně jižní část Černovické oblasti, vetšinu tvoří v těchto okresech:

• Hercajský rajón (Herţa) - 95%
• Novoselycký rajón (Noua Suliţă) - 61%
• Hlybocký rajón (Adâncata) - 50%
• Storožynecký rajón (Storojineţ) - 30%

[editovat] Rumunská Bukovina

V rumunské části v župě Suceava bylo v roce 1992 nasledující národnostní složení:

• 96,6% Rumuni
• 1,4% Ukrajinci
• 0,7% Romové
• 0,3% Němci
• 0,4% Poláci
• 0,1% Maďaři

Rumunská historická území
Bukovina (Severní Bukovina | Jižní Bukovina) • Dobrudža (Severní Dobrudža | Jižní Dobrudža) • Moldávie (Besarábie | Budžak | Herca) • Sedmihradsko – Transylvánie (Banát | Krišana | Maramureş | Satmar) • Valašsko (Muntenia | Oltenia)