Benito Mussolini
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. červenec 1883 Predappio – 28. duben 1945 (zastřelen) Giulino di Mezzegra) byl italský politik, zakladatel a tvůrce ideologie fašismu.
Mussolini vystudoval učitelský ústav (1901), poté jeden rok působil jako učitel. Roku 1902 odešel do Švýcarska, kde se živil různými nekvalifikovanými pracemi, téhož roku se stal členem Italské socialistické strany.
Roku 1904 se vrátil do Itálie, kde nastoupil vojenskou službu. Od roku 1908 byl novinářem, v roce 1912 se stal redaktorem, o dva roky později šéfredaktor Avanti - novin Italské socialistické strany. Po vypuknutí první světové války se se socialistickou stranou rozešel, protože postupně přešel na pozice zastánců vstupu do války na straně Dohody. Založil také vlastní noviny Il popolo d'Italia, kde intervenci Itálie propagoval.
V letech 1915 – 1917 byl vojákem italské armády, ze které byl propuštěn po těžkém zranění.
Roku 1919 založil svoji organizaci Fasci di Combattimento (tzn. Bojové svazky), tato organizace se roku 1921 změnila na fašistickou stranu - Partito Nazionale Fascista. Roku 1921 byl zvolen do italského parlamentu (ještě za Fasci di Combattimento).
V říjnu roku 1922 zorganizoval Pochod na Řím, čímž si vynutil své jmenování předsedou italské vlády. Jako premiér pak zahájil velké reformy, během nichž neustále zvyšuje své pravomoce, od r. 1925 vládl již jako diktátor. V této době začal používat titul capo del governo e duce del fascismo (šéf strany a vůdce státu).
Roku 1935 Itálie obsadila Habeš, kterou v květnu 1936 zařadila do svého koloniálního panství. V dubnu 1939 Itálie okupovala Albánii a 10. června 1940 se Itálie stala členem Paktu tří a aktivně se zapojila do bojů druhé světové války.
Dne 25. července 1943 Velká fašistiská rada Mussolinimu vyslovila nedůvěru a král Viktor Emanuel III. jej pak odvolal z funkce premiéra, poté byl zatčen a uvězněn, 12. září byl německým speciálním komandem osvobozen. Za podpory Adolfa Hitlera ustavil na italském území ovládaném Německem diktaturu tzv. Italskou sociální republiku, někdy dle hlavního města nazývanou Republika Saló.
V roce 1945 se pokusil o útěk do Švýcarska, při kterém byl komunistickými partyzány zajat a poté i se svojí milenkou C. Petacciovou zastřelen. Jejich zohavená těla byla poté veřejně vystavena v Miláně.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura