Etiopie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Etiopská federální demokratická republika
የኢትዮጵያ ፈደራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ
yä-Ityop̣ya Federalawi Dimokrasiyawi Ripäblik

vlajka

znak

Hymna: ወደፊት ገስግሺ ውድ እናት ኢትዮጵያ (wădäfit gäsgəši wədd ənnat ityoṗya)

geografie

Hlavní město:

Addis Abeba (አዲስ አበባ, Ăddis Ăbäba)

Rozloha:

1 127 127 km² (26. na světě)

Nejvyšší bod:

Ras Däjän (ራስ ደጀን) (4620 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

73 053 286 (16. na světě, 2004)

Hustota zalidnění:

59 ob. / km² (135. na světě)

Jazyk:

amharština (úřední)

Náboženství:

muslimové 45%-50%, etiopští pravoslavní 35%-40%, animisté 12%, jiní 3%-8%

státní útvar

Státní zřízení:

republika

Vznik:

kolem začátku letopočtu (kromě krátké okupace Itálií byla vždy nezávislá)

Prezident:

Gərma Wăldä Giyorgis (ግርማ ወልደ ጊዮርጊስ)

Předseda vlády:

Lägäśä "Mäläs" Zenawi (ለገሠ „መለስ“ ዜናዊ)

Měna:

etiopský birr (ETB)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

231 ETH ET

MPZ:

ETH

Telefonní předvolba:

+251

Národní TLD:

.et

Mapa Etiopie

Etiopie, dříve známá pod názvem Habeš, se rozkládá ve středu Afrického rohu. Etiopie je známa jako země se svébytnou, osobitou kulturou. Kromě krátkého období italské okupace v letech 1936–1941 nesdílí koloniální zkušenost jiných afrických zemí. Etiopie sousedí na jihu s Keňou, na západě se Súdánem, na severu s Eritreou a Džibutskem a na východě se Somálskem.

[editovat] Dějiny

Etiopie je jednou ze zemí s nejstarším lidským osídlením. Na jejím dnešním území se patrně vyvinul člověk rozumný (homo sapiens). Slovem Etiopie (Αιθιοπία) staří Řekové označovali oblast jižně od Egypta.

Prvním významnějším státním útvarem na území Etiopie byl D'mt. V 1. století n. l. vznikla hlavně na jeho základech Aksúmská říše. V roce 330 byl Atanášem Alexandrijským vysvěcen první etiopský biskup, Frumentius, Řek pocházející ze syrského přístavu Tyr. Král Ezana, jeho žák, křesťanství učinil státním náboženstvím v roce 333.

Až do poloviny 15. století etiopští králové neměli hlavní město. Vládli raději z velkých tábořišť. Ovládali oblastní vůdce, kteří pomocí vojska (vždy z cizí oblasti) kontrolovali šlechtu – tzv. Velké muže (tellek saw). Šlechta ovládala sedláky (plátce daní, gabbar), kteří museli odvádět část úrody a robotu. Nejednalo se však o leníky v evropském duchu, protože mohli své Velké muže opustit. Král Zara Taqob (1434 – 1468) se zasadil o konsolidaci království, kodifikaci funkcí státu, uspořádání soustavy farností a šíření pravoslaví. Hlavním městem země učinil Deba Berban a obnovil tradici korunovace králů v Aksúmu. Po jeho smrti se však země, zejména kvůli jeho krutovládě, opět decentralizovala a hlavní město bylo opuštěno. Toho využili muslimové z Hararu a pod vedením imáma Ahmada ibn Ibrahima v roce 1529 zemi napadli.

Zejména kvůli muslimským výbojům bylo spojení Etiopie s ostatními částmi křesťanského světa až do 16. století velice omezené. V roce 1520 připlula na pomoc proti této hrozbě do Rudého moře portugalská flotila. Po počátečním úspěchu byl v roce 1543 Ahmad ibn Ibrahim poražen v bitvě, které se účastnili i portugalští mušketýři, a musel se stáhnout zpět do Hararu.

Významnou roli sehrál císař (neguš) Menelik II., který se významně zasadil o sjednocení země a upevnění pozice Etiopského císařství na poli mezinárodní politiky. Zásadní roli i na mezinárodní scéně sehrál poslední etiopský císař Haile Selassie, který vládl mezi léty 1930 až 1974 s pětiletou přestávkou během italské okupace. V roce 1974 byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu. Ten se zhroutil v roce 1991.

V letech 1977 až 1978 proběhla etiopsko-somálská válka. Po počátečním úspěchu východního souseda se Etiopii podařilo, díky vojenské pomoci SSSR a Kuby, útočníka vytlačit ze svého území.

V roce 1993 se od Etiopie oddělila Eritrea. Společná hranice je dodnes předmětem sporů a ozbrojených střetů.

[editovat] Politika

Současné politické zřízení upravuje ústava z roku 1994.

Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament sestávající z Federálního shromáždění (117 křesel) a Sněmovny lidových zástupců (548 křesel). Lidoví zástupci jsou voleni na šest let ve všeobecných volbách. Sněmovna lidových zástupců volí prezidenta na šestileté funkční období.

Poslední volby proběhly 15. května 2005 a potvrdily mandát "Mäläse" Zenawiho. Výsledek voleb ale zpochybnila opozice, někteří zahraniční pozorovatelé a Evropská unie. Při protivládních demonstracích v červnu a listopadu 2005 bylo zabito asi 80 osob. Následně bylo uvězněno mnoho opozičních vůdců, novinářů, podnikatelů a aktivistů zaměřených na lidská práva. Mnoho z nich bylo obviněno z velezrady a genocidy. Řada aktivistů byla uvězněna v nechvalně proslulé věznici Kaliti.

Vyšetřování „nezávislé“ komise (obsazené vládou jmenovanými sympatizanty režimu) překvapivě potvrdilo excesivní metody použité při potlačení loňských demonstrací. Podle komise bylo zabito nejméně 193 osob včetně 40 mladistvých. 20000 mladých Etiopanů bylo údajně uvězněno v pracovních táborech. Vedoucí komise v obavách o svou bezpečnost opustil zemi.

19. října 2006 byla zatčena Jalemzud Bekeleová, právnička zabývající se otázkami lidských práv pracující pro Evropskou komisi v Addis Abebě, ve chvíli, kdy se ji snažili její kolegové odvést do Keni.

[editovat] Správní rozdělení

Podle ústavy z roku 1994 bylo vytvořena federace sestávající z devíti národnostních spolkových států:

Afar
Amhara
Benishangul/Gumaz

Gambela
Harar
Oromia

Somali
Jižní region
Tigray

a dvou samostatných měst:

Addis Abeba
Dire Dawa

Každý spolkový stát se dále dělí na okresy (wereda) a obce (kebele). Mapa správního členění Etiopie je zde

[editovat] Zeměpis

Území Etiopie je převážně hornaté, většinu území zaujímá Etiopská vysočina, kterou od severovýchodu k jihu dělí Etiopský příkop. Východ země je rovinatý; tvoří jej Afarská nížina a Somálská tabule.

Nejvyšší horou Etiopie je Ras Dashen Terara (4620 m n.m.), nejníže položeným místem je pak Danakilská proláklina (-125 m n.m.).

Z jezera Tana na severu země vytéká Modrý Nil.

[editovat] Hospodářství

Etiopské hospodářství je orientováno převážně na zemědělskou výrobu. Ta zaměstnává 80 % pracující populace. Vývoz kávy představuje ⅔ devizových příjmů země. Kromě toho Etiopie vyváží ještě luštěniny, kůže a olejnatá semena. Zemědělská výroba v nedávné minulosti značně utrpěla v důsledku opakujících se období sucha.

Těží se omezené množství vápence a zlata, které se vyváží. Průmysl zaměstnává pouze 8 % pracujících; zaměřuje se hlavně na výrobu potravin, textilu, hutnictví a výrobu cementu.

Země patří do skupiny tzv. Vysoce zadlužených chudých zemí. Je to jedna z nejchudších zemí světa. Hospodářský rozvoj brzdí také pozůstatky socialistické vlády. Stát stále vlastní veškerou půdu a pronajímá ji.

[editovat] Obyvatelstvo

Etiopie má poměrně pestré národnostní i náboženské složení. Mezi nejpočetnější etnika patří Amharové, Tigrejci a Oromové (viz Oromie). Další početnější národností skupiny žijící na území Etiopie jsou Sidamové, Šankelové, Somálci, Afarové a Guragové.

Přibližně polovina obyvatel se hlásí k Islámu, 35-40 % k Etiopské ortodoxní církvi Tewahido církvi. Přibližně 12 % obyvatel stále vyznává původní kmenová náboženství.

[editovat] Etiopské písmo

Za pracovní a úřední jazyk Etiopie je chápána amharština, která používá speciální písmo bez standardizované transkripce do latinky. U osobních jmen a geografických názvů se proto lze setkat s několika různými tvary či podobami.

[editovat] Etymologie

Slovo Ethiopie pochází z řeckého aithó (hořím) a ops (obličej). Ve východních a jižních jazycích je psáno bez h.

[editovat] Slovníky

heslo Aethiópia. Ottův slovník naučný I, pp. 304 – 310

[editovat] Cestování

Etiopie je, při dodržení základních pravidel, bezpečná země pro cestování. Turistická víza dostanou občané ČR bez problémů na letišti v Adis Abebě (20 USD v roce 2007).