Konstantinova donace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konstantinova donace (lat. Constitutum Constantini nebo Donatio Constantini ad Silvestrem I papam) je padělaný edikt vystavený údajně římským císařem Konstantinem I. Zaručuje papeži Silvestru I. a jeho nástupcům nadvládu nad Římem, Itálií a celou západořímskou říší.

Papežové používali tuto listinu na podporu svých mocenských nároků v oblasti, ale i jako podklad pro svůj nárok na světské panování.

[editovat] Obsah

Donaci poskytuje Konstantin papeži Silvestru I. 314-335 a zahrnuje oblasti Itálie obklopující Řím, protože cítí vděčnost za vyléčení z malomocenství .

Navíc je zde Římu poskytováno nadřazené postavení nad ostatními patriarcháty v Konstantinopoli, Antiochii, Alexandrii a v Jeruzalému. Edikt také konstatuje, že Konstantin přesunul své sídlo z Říma do Konstantinopole, aby papeži nekonkuroval.

Dokument tak potvrzuje nárok katolické církve na území, nadřazené postavení nad ostatními církvemi a postavení papeže, jež je srovnatelné s postavením císaře.

[editovat] Pipinova donace

Tuto padělanou listinu sepsanou v latině použil poprvé v roce 753 papež Štěpán III.. V té době se vzájemně odcizovala mocenská a církevní centra v Římě a v Konstantinopoli. Řím současně potřeboval podporu Franků proti Langobardům. Papež Zachariáš podpořil Pipina III. Krátkého., který sesadil a vystřídal merovejskou dynastii, a Pipin za to zasahuje proti Langobardům. Jejich území posloužilo jako základ při vytváření církevního státu.

[editovat] Odhalení padělku

Padělek byl velmi nízké kvality, a tak budil skepsi již od 10. století. V 15. století dokazují dva učenci, německý teolog Mikuláš Kusánský a italský humanista Lorenzo Valla na základě jazykového rozboru, že listina nemohla vzniknout v roce 324. Také město Konstantinopol, v listině nazývané tímto jménem, se do roku 330 jmenovalo Byzanc. Dnes se předpokládá, že listina vznikla v době Štěpána II. kolem roku 752.

Katolická církev zpočátku vehementně popírala, že by se jednalo o padělek. Definitivně to uznala až v 19. století. Velký význam při tom hrál později exkomunikovaný německý teolog Ignác Döllinger.

[editovat] Pozdější význam

Konstantinova donace je patrně nejvýznamnější padělek v dějinách. Hrála roli při vzniku Papežského státu, ale i při rozštěpení církve na západní a východní. Tištěné vydání díla Lorenza Valla z let 1518 a 1519 mělo vliv na Martina Luthera.