Turečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Turečtina (Türkçe)
Rozšíření:	Turecko, Bulharsko, Kypr, Řecko, Makedonie, Rumunsko, Uzbekistán, Německo
Počet mluvčích:	51 milionů – 73 milionů
Klasifikace:	Altajské jazyky (sporné) Turkické jazyky Oghuzské jazyky Turečtina
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Turecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu)
Úřední jazyk:	Kypr, Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku
Kódy
ISO 639-1:	tu
---	tur (B) tur (T)
SIL:	TRK
Wikipedie
tr.wikipedia.org

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Turečtina používala výhradně arabské písmo až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kaškajštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Obsah 1 Rozšíření jazyka 2 Abeceda 2.1 Názvy písmen 2.2 Výslovnost 3 Související články 4 Externí odkazy

[editovat] Rozšíření jazyka

Mimo Turecka a turecké části Kypru, kde je turečtina hlavním jazykem, turecky mluví i menšiny v Bulharsku, Řecku, Íránu, Makedonii, Moldavsku, Sýrii, Iráku a Ázerbájdžánu a komunity v Rumunsku, Albánii, Srbsku, Černé Hoře, Nizozemsku, Německu, Austrálii, Kanadě, USA, Brazílii, ve Venezuele, v Kolumbii, Belgii, ve Velké Británii, v Dánsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Rakousku, Kazachstánu, Rusku, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a na Ukrajině (Krym).

[editovat] Abeceda

Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Některá písmena (Ç, Ğ, I, İ, Ö, Ş a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, I, İ, J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, f, g, ğ, h, ı, i, j, k, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z.

Turečtina má 8 samohlásek (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek.

[editovat] Názvy písmen

Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho výslovnost je „yumuşak ge“

a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.

[editovat] Výslovnost

Turecký pravopis je vždy fonetický a výslovnost každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná vyslovnost podle češtiny

Písmeno		IPA	Přibližná výslovnost v češtině	Písmeno		IPA	Přibližná výslovnost v češtině
A	a	/a/	jako a	M	m	/m/	jako m
B	b	/b/	jako b	N	n	/n/	jako n
C	c	/dʒ/	jako dž	O	o	/o/	jako o
Ç	ç	/tʃ/	jako č	Ö	ö	/œ/	jako německé ö
D	d	/d/	jako d	P	p	/p/	jako p
E	e	/e/	jako e	R	r	/ɾ/	jako r
F	f	/f/	jako f	S	s	/s/	jako s
G	g	/g/ nebo /ɟ/	jako g	Ş	ş	/ʃ/	jako š
Ğ	ğ	/ɣ/	prodlužuje předchozí samohlásku	T	t	/t/	jako t
H	h	/h/	jako h	U	u	/u/	jako u
I	ı	/ɯ/	tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku	Ü	ü	/y/	jako německé ü
İ	i	/i/	jako i	V	v	/v/	jako v
J	j	/ʒ/	jako ž	Y	y	/j/	jako j
K	k	/k/ nebo /c/	jako k	Z	z	/z/	jako z
L	l	/ɫ/ nebo /l/	jako l

[editovat] Související články

• Turecké osmanské písmo

[editovat] Externí odkazy

• Základní informace o zápisu a výslovnosti turečtiny (CZ)
• Základní slovní zásoba (CZ)

Tento lingvistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.