https://www.amazon.it/dp/B0CT9YL557

We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Turečtina - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Turečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Turečtina (Türkçe)
Rozšíření:

Počet mluvčích:

51 milionů – 73 milionů

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor:

Turecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu)

Úřední jazyk:

Kypr, Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku

Kódy
ISO 639-1: tu
---
tur (B) tur (T)
SIL: TRK
Wikipedie
tr.wikipedia.org

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Turečtina používala výhradně arabské písmo až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kaškajštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Obsah

[editovat] Rozšíření jazyka

Mimo Turecka a turecké části Kypru, kde je turečtina hlavním jazykem, turecky mluví i menšiny v Bulharsku, Řecku, Íránu, Makedonii, Moldavsku, Sýrii, Iráku a Ázerbájdžánu a komunity v Rumunsku, Albánii, Srbsku, Černé Hoře, Nizozemsku, Německu, Austrálii, Kanadě, USA, Brazílii, ve Venezuele, v Kolumbii, Belgii, ve Velké Británii, v Dánsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Rakousku, Kazachstánu, Rusku, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a na Ukrajině (Krym).

[editovat] Abeceda

Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Některá písmena (Ç, Ğ, I, İ, Ö, Ş a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.


Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, I, İ, J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, f, g, ğ, h, ı, i, j, k, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z.


Turečtina má 8 samohlásek (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek.


[editovat] Názvy písmen

Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho výslovnost je „yumuşak ge“

a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.

[editovat] Výslovnost

Turecký pravopis je vždy fonetický a výslovnost každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná vyslovnost podle češtiny

Písmeno IPA Přibližná výslovnost
v češtině
Písmeno IPA Přibližná výslovnost
v češtině
A a /a/ jako a M m /m/ jako m
B b /b/ jako b N n /n/ jako n
C c /dʒ/ jako O o /o/ jako o
Ç ç /tʃ/ jako č Ö ö /œ/ jako německé ö
D d /d/ jako d P p /p/ jako p
E e /e/ jako e R r /ɾ/ jako r
F f /f/ jako f S s /s/ jako s
G g /g/ nebo /ɟ/ jako g Ş ş /ʃ/ jako š
Ğ ğ /ɣ/ prodlužuje předchozí samohlásku T t /t/ jako t
H h /h/ jako h U u /u/ jako u
I ı /ɯ/ tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku Ü ü /y/ jako německé ü
İ i /i/ jako i V v /v/ jako v
J j /ʒ/ jako ž Y y /j/ jako j
K k /k/ nebo /c/ jako k Z z /z/ jako z
L l /ɫ/ nebo /l/ jako l

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy



Turkické jazyky
Západoturkické:
Bolgarské: čuvašština | chazarština | bolgarština
Oghuzské: turečtina | afšarština | ázerbájdžánština | turkmenština | krymská tatarština | urumština | kaškajština | chorasanská turečtina | salarština | gagauzština | pečeněžština | osmanská turečtina
Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština | baškirština | barabština) | kypčacko-kumanské (krymská tatarština | urumština | karačajština | kumykština | karaimština | krymčakština | kumanština | kypčakština) | kypčacko-nogajské (kazaština | karakalpačtina | nogajština)
Čagatajské: uzbečtina | ujgurština (ajnština) | lopština | ili turki | čagatajština
Východoturkické:
chaladžština | kyrgyzsko-kypčacké (kyrgyzština | altajština)
Ujgurské: jakutština | tuvanština | chakaština | šorština | fuyü gïrgïs | čulymština | tofalarština | dolganština | západní jugurština | severní altajština

Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Sub-domains

CDRoms - Magnatune - Librivox - Liber Liber - Encyclopaedia Britannica - Project Gutenberg - Wikipedia 2008 - Wikipedia 2007 - Wikipedia 2006 -

Other Domains

https://www.classicistranieri.it - https://www.ebooksgratis.com - https://www.gutenbergaustralia.com - https://www.englishwikipedia.com - https://www.wikipediazim.com - https://www.wikisourcezim.com - https://www.projectgutenberg.net - https://www.projectgutenberg.es - https://www.radioascolto.com - https://www.debitoformtivo.it - https://www.wikipediaforschools.org - https://www.projectgutenbergzim.com