Turečtina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Turečtina (Türkçe) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: | |||
Počet mluvčích: |
51 milionů – 73 milionů |
||
Klasifikace: |
|
||
Písmo: | Latinka | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
Turecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu) |
||
Úřední jazyk: |
Kypr, Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku |
||
Kódy | |||
ISO 639-1: | tu | ||
--- |
|
||
SIL: | TRK | ||
Wikipedie | |||
tr.wikipedia.org |
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Turečtina používala výhradně arabské písmo až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.
Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kaškajštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Obsah |
[editovat] Rozšíření jazyka
Mimo Turecka a turecké části Kypru, kde je turečtina hlavním jazykem, turecky mluví i menšiny v Bulharsku, Řecku, Íránu, Makedonii, Moldavsku, Sýrii, Iráku a Ázerbájdžánu a komunity v Rumunsku, Albánii, Srbsku, Černé Hoře, Nizozemsku, Německu, Austrálii, Kanadě, USA, Brazílii, ve Venezuele, v Kolumbii, Belgii, ve Velké Británii, v Dánsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Rakousku, Kazachstánu, Rusku, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a na Ukrajině (Krym).
[editovat] Abeceda
Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Některá písmena (Ç, Ğ, I, İ, Ö, Ş a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.
Velká písmena:
Malá písmena:
Turečtina má 8 samohlásek (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek.
[editovat] Názvy písmen
Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho výslovnost je „yumuşak ge“
- a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.
[editovat] Výslovnost
Turecký pravopis je vždy fonetický a výslovnost každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná vyslovnost podle češtiny
Písmeno | IPA | Přibližná výslovnost v češtině |
Písmeno | IPA | Přibližná výslovnost v češtině |
||
---|---|---|---|---|---|---|---|
A | a | /a/ | jako a | M | m | /m/ | jako m |
B | b | /b/ | jako b | N | n | /n/ | jako n |
C | c | /dʒ/ | jako dž | O | o | /o/ | jako o |
Ç | ç | /tʃ/ | jako č | Ö | ö | /œ/ | jako německé ö |
D | d | /d/ | jako d | P | p | /p/ | jako p |
E | e | /e/ | jako e | R | r | /ɾ/ | jako r |
F | f | /f/ | jako f | S | s | /s/ | jako s |
G | g | /g/ nebo /ɟ/ | jako g | Ş | ş | /ʃ/ | jako š |
Ğ | ğ | /ɣ/ | prodlužuje předchozí samohlásku | T | t | /t/ | jako t |
H | h | /h/ | jako h | U | u | /u/ | jako u |
I | ı | /ɯ/ | tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku | Ü | ü | /y/ | jako německé ü |
İ | i | /i/ | jako i | V | v | /v/ | jako v |
J | j | /ʒ/ | jako ž | Y | y | /j/ | jako j |
K | k | /k/ nebo /c/ | jako k | Z | z | /z/ | jako z |
L | l | /ɫ/ nebo /l/ | jako l |
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
Turkické jazyky |
---|
Západoturkické: |
Bolgarské: čuvašština | chazarština | bolgarština |
Oghuzské: turečtina | afšarština | ázerbájdžánština | turkmenština | krymská tatarština | urumština | kaškajština | chorasanská turečtina | salarština | gagauzština | pečeněžština | osmanská turečtina |
Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština | baškirština | barabština) | kypčacko-kumanské (krymská tatarština | urumština | karačajština | kumykština | karaimština | krymčakština | kumanština | kypčakština) | kypčacko-nogajské (kazaština | karakalpačtina | nogajština) |
Čagatajské: uzbečtina | ujgurština (ajnština) | lopština | ili turki | čagatajština |
Východoturkické: |
chaladžština | kyrgyzsko-kypčacké (kyrgyzština | altajština) |
Ujgurské: jakutština | tuvanština | chakaština | šorština | fuyü gïrgïs | čulymština | tofalarština | dolganština | západní jugurština | severní altajština |