Baškirština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Baškirština (Башҡорт теле ) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | Baškortostán, Tatarstán, Rusko, Kazachstán | ||
|
Počet mluvčích: |
1,4 Miliónu |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Azbuka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | Není | ||
| Úřední jazyk: | Baškortostán | ||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | ba | ||
| --- |
|
||
| SIL: | TT | ||
| Wikipedie | |||
| ba.wikipedia.org | |||
Baškirština je turkický jazyk.
[editovat] Mluvčí
Podle sčítání lidu žilo v SSSR v roce 1989 1 047 000 baškirských rodilých mluvčích. Dalších 26 737 uvedlo, že baškirštinu používá jako svůj druhý jazyk. Přibližně 30 000 Baškirů používalo jako mateřský jazyk tatarštinu.
Baškirští mluvčí žijí převážně v ruské republice Baškortostánu a v sousedním Tatarstánu a Udmurtsku. Významný počet žije také Permském kraji a v Čeljabinské, Orenburgské, Sverdlovské a Kurganské oblasti. Velké baškirské menšiny žijí také v Kazachstánu a Uzbekistánu.
[editovat] Písmo a dialekty
Ačkoliv mají Baškirové původ mezi ugrickými nebo finskými kmeny, zpočátku přijali bolgarský jazyk. Po mongolské invazi do Ruska převládl jazyk kmenů zlaté hordy Kypčak.
Moderní Baskirština stejně jako jí podobná tatarština vychází z kypčacké skupiny jazyků. Dnes má mnoho dialektů tatarštině podobných a v minulosti baškirové tatarštinu používali i jako psaný jazyk. V 15. století byla nahrazena chatagajštinou (nebo její starou tatarskou variantou) jež byla užívána do roku 1923. Jak tatarština, tak chatagajština používaly pro zápis arabské písmo.
V roce 1923 byl pro baškirštinu vytvořen systém zápisu a z několika tatarských dialektů též literární jazyk. Nejprve byla používána upravená abeceda arabská, v roce 1930 byla nahrazena abecedou založenou na latince jež byla v roce 1938 nahrazena upravenou cyrilicí.
[editovat] Externí odkazy
- Texty baškirských lidových písní (baškirsky)
| Turkické jazyky |
|---|
| Západoturkické: |
| Bolgarské: čuvašština | chazarština | bolgarština |
| Oghuzské: turečtina | afšarština | ázerbájdžánština | turkmenština | krymská tatarština | urumština | kaškajština | chorasanská turečtina | salarština | gagauzština | pečeněžština | osmanská turečtina |
| Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština | baškirština | barabština) | kypčacko-kumanské (krymská tatarština | urumština | karačajština | kumykština | karaimština | krymčakština | kumanština | kypčakština) | kypčacko-nogajské (kazaština | karakalpačtina | nogajština) |
| Čagatajské: uzbečtina | ujgurština (ajnština) | lopština | ili turki | čagatajština |
| Východoturkické: |
| chaladžština | kyrgyzsko-kypčacké (kyrgyzština | altajština) |
| Ujgurské: jakutština | tuvanština | chakaština | šorština | fuyü gïrgïs | čulymština | tofalarština | dolganština | západní jugurština | severní altajština |
