ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Kolumbie - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Kolumbie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Další významy jsou uvedeny v článku Kolumbie (rozcestník).
Kolumbijská republika
República de Colombia
vlajka

znak
Hymna: Oh Gloria Inmarcesible!
geografie

Hlavní město: Bogotá
Rozloha: 1 138 910 km² (27. na světě)
z toho 9 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Pico Cristobal Colon (5775 m n. m.)
Časové pásmo: -5
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 42 954 279 (28. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 38 ob. / km² (166. na světě)
Jazyk: španělština
Náboženství: římští katolíci 90%, jiní 10%
státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 20. července 1810 (nezávislost na Španělsku)
Prezident: Álvaro Uribe Vélez
Viceprezident: Francisco Santos
Měna: kolumbijské peso (COP)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 170 COL CO
MPZ: CO
Telefonní předvolba: +57
Národní TLD: .co

Kolumbie je stát v Jižní Americe (4 s. a 72. z. ). Je součástí Karibské Jižní Ameriky. Jako jediná země Jižní Ameriky má pobřeží u obou oceánů. U Atlantického oceánu a Tichého oceánu.

Obsah

[editovat] Historie

Původní indiánské státy byly zlikvidovány španěly ve 30. letech 16. století. Krátce nato vznikla generální kapitanánie Nová Granada (později místokrálovství Nová Granada) s hlavním městem Bogotou. Od konce 18. století se odehrávají častá povstání. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar dokázal porazit španělské oddíly. V roce 1821 byl jmenovén prezidentem nově vzniklé Nové Kolumbie (dnešní Kolumbie, Venezuela, Panama, od 1822 Ekvádor). Ta se 1830 opět rozpadla na Novou Granadu (Kolumbie, Panama), Venezuelu a Ekvádor. V roce 1903 byla na popud USA odtržena Panama (kvůli stavbě průplavu). Od konce 19. století probíhají v zemi četné boje mezi jednotlivými stranami. Ty vyústily v současnou guerillovou válku. V 60. letech 20. století vznikají levicově orientované gardy: Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC a o něco umírněnější Národní osvobozenecká armáda - ELN. Proti nim stojí vedle kolumbijské armády pravicová paramilitantní organizace Spojená sebeobrana Kolumbie - AUC (vznik 1997). Mezi jejich praktiky patří mimo jiné únosy civilistů nebo dokonce jejich zabíjení. Prezident Uribe se otevřeně hlásí k boji proti rebelům. Zatím nejsou patrné výsledky.

[editovat] Geografie

Barranquilla - Atlántico
Barranquilla - Atlántico

Má pobřeží s Atlantickým oceánem a Karibským mořem (délka asi 1800 km) s Pacifikem (asi 1500 km). Sousedními státy jsou na severu v Karibském moři: Jamajka, Haiti a Dominikánská republika, na západě Panama (225 km) , mořské hranice s Kostarikou a Guatemalou. Na jihu sousedí s Ekvádorem (590 km), Peru (1496 km)a Brazílií (1643 km). Na východě sousedí s Venezuelou (2050 km). Kolumbie má celkově 1 138 910 km2. Je čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po Brazílii, Argentině a Peru. Dále sedmou největší na celém Americkém kontinentu. Půda má rozlohu 1 038 700 km2 a voda 100 210 km2. Území je rozděleno do čtyř geografických regionů: Andská vysočina (má tři pohoří a údolní nížiny), Karibské nížiny, Pacifické nížiny a Illanos a tropický deštný les na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v Pacifiku a Atlantiku.

Pozoruhodná rozmanitost v teplotě je díky různosti v nadmořské výšce. Ale panují zde pouze malé teplotní rozdíly během ročních obdobích. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých – pod 900 m.n.m., střídmých – mezi 900 a 1980 m.n.m. a studených – mezi 1980 a 2950 m.n.m. klimatických zónách. Srážky bývají většinou těžké ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie. Andské pohoří se v Kolumbii táhne od Jihozápadu (Ekvádorské hranice) až na Severovýchod (Venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a na tři další pohoří (Východní, Centrální a Západní). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – Magdalena a Cauca – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hora na Karibské planině – Sierra Nevada de Santa Marta s nejvyšším bodem zvaným Pico Cristobal Colon vysokým 5775 m.n.m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou.

Jižní část Kolumbie je tvořen savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinocské povodí. Severní část nazývaná Los Illanos je region savan (zvláště právě u Orinocského povodí). jižní část je nazývána Amazonie a je pokryta Amazonským deštným pralesem a patří převážně do Amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě.

Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. Andský region, Karibský region, Pacifický region, Orinoquijský region a Amazonský region. Někteří označují ještě za region Insularní region separovaný na pobřeží.

[editovat] Politický systém

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím Ústavy v roce 1991. V roce 1998 byl podle pravidel nové Ústavy zvolen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociální právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na participativní a pluralistické demokracii. Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce 2002 došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným terorismem. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti gerile FARC a ELN, tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami.

Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13 ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 departementů (zde španělsky označovány jako departament) stojí guvernér. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členů.

[editovat] Departamenty Kolumbie

Podrobnější informace naleznete v článku Kolumbijské departementy.
  • Huila (Neiva)
  • Magdalena (Santa Marta)
  • Meta (Villavicencio)
  • Nariño (Pasto)
  • Departement Norte de Santander (Cúcuta)
  • Putumayo (Mocoa)
  • Quindío (Armenia)
  • Risaralda (Pereira)
  • Departement San Andrés y Providencia (San Andrés)
  • Santander (Bucaramanga)
  • Sucre (Sincelejo)
  • Tolima (Ibagué)
  • Departement Valle del Cauca (Cali)
  • Vaupés (Mitú)
  • Vichada (Puerto Carreño)

Existuje ještě jeden hlavní Departement (distrito capital), Bogotá D.C.

[editovat] Kolumbijská literatura

Podrobnější informace naleznete v článku Latinskoamerická literatura.

Kolumbijská literatura byla v koloniální době závislá na literatuře španělské. Začala se utvářet v 19. století v romantickém proudu (především Rafael Pombo a Jorge Isaacs) a v realistické próze (Tomás Carrasquilla). Poezie vyvrcholila v modernistické lyrice J. A. Silvy a v avantgardní tvorbě L. Greiffa, na niž navázala skupina Kámen a nebe (Jorge Rojas). K nejvýznamnějším romanopiscům Latinské Ameriky patřil ve 20. letech J. E. Rivera, v současnosti Gabriel García Marquez. Místní význam přesáhla i tvorba dalších romanopisců, jako byli například Eduardo Zalamea Borda, Jorge Zalamea, Eduardo Caballero Calderón.

[editovat] Externí odkazy


 
Kolumbie – Colombia – (CO)

Departementy a jejich hlavní města:

Amazonas (Leticia) | Antioquia (Medellín) | Arauca (Arauca) | Atlántico (Barranquilla) | Bolívar (Cartagena) | Boyacá (Tunja) | Caldas (Manizales) | Caquetá (Florencia) | Casanare (Yopal) | Cauca (Popayán) | Cesar (Valledupar) | Chocó (Quibdó) | Córdoba (Montería) | Departement Cundinamarca (Bogotá) | Guainía (Puerto Inírida) | Guajira (Riohacha) | Guaviare (San José del Guaviare) | Huila (Neiva) | Magdalena (Santa Marta) | Meta (Villavicencio) | Nariño (Pasto) | Departement Norte de Santander (Cúcuta) | Putumayo (Mocoa) | Quindío (Armenia) | Risaralda (Pereira) | San Andrés y Providencia (San Andrés) | Santander (Bucaramanga) | Sucre (Sincelejo) | Tolima (Ibagué) | Departement Valle del Cauca (Cali) | Vaupés (Mitú) | Vichada (Puerto Carreño)

Distrikt hlavního města:

Bogotá D.C.



mapa Jižní Ameriky
Státy a území v Jižní Americe
ArgentinaBolívieBrazílieEkvádorGuyanaChileKolumbieParaguayPeruSurinamUruguayVenezuela
Teritoria, kolonie a zámořská území: Falklandy (GB) • Francouzská Guyana (F) • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy (GB)

V jiných jazycích


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -