Román
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Román je prozaický epický žánr, smyšlené vyprávění. Vývoj románu je dlouhý, což se výrazně projevilo na proměnlivosti jeho struktury.
Na rozdíl od povídky nebo novely je román co do rozsahu delší (často se uvádí, že román by měl obsahovat minimálně 40 000 slov, ale nejedná se o závazné pravidlo) a co do fabule komplikovanější (často rozvíjí příběh několika směry, zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších, ale ani to není bezpodmínečný rys).
Termín román pochází ze středověku, kdy se pojmem „conte roman“ (románské vyprávění) začala v románsky mluvících zemích označovat literární díla psaná v národním jazyce (místo tehdy běžné latiny).
[editovat] Bukolický román
Bukolický neboli pastýřský román je patrně nestarší formou románu, vznikl ve starém Řecku. Popisuje bezproblémový, poklidný a harmonický život pastýřů na venkově a milostné příběhy těchto pastýřů. Příkladem je Dafnis a Chloe od Longose, který většinu svého života strávil na řeckém ostrově Lesbos.
[editovat] Rytířský román
- Podrobnější informace naleznete v článku Rytířský román.
[editovat] Pikareskní román
Termín pikareskní román je odvozen ze španělského termínu picaro - šibal, taškář, šejdíř, pobuda, což je také označení hlavního hrdiny tohoto románu. Tento hlavní hrdina je většinou záporná postava, intrikán, podvodník, někdy zároveň vypravěč (pak je román prezentován jako jeho autobiografie), pochází většinou z nižších sociálních vrstev či přímo ze spodiny společnosti, často je zaměstnán jako sluha (líčení proto nepostrádá sociálněkritický náboj), přesto může být humorný či satirický. Obsah románu je zcela soustředěn na postavu hlavního hrdiny, děj je založen na popisu jeho služby, často také jeho cest. Žánr vznikl ve Španělsku v období renesance, kde byl také nejvýrazněji pěstován, prvky pikareskního románu ale obsahuje řada dalších literárních děl. Příkladem tohoto žánru může být španělský anonymní román Lazarillo z Tormesu z období renesance.
[editovat] Román Řeka
- román se širokým dějovým základem, hodně postav, který se postupně zužuje
- příklady:
[editovat] Nový román
Viz Nový román
[editovat] Román zbytečného člověka
Viz Zbytečný člověk
[editovat] Román magického realismu
- Hlavní článek: Magický realismus
[editovat] Dobrodružný román
- vzniká v Anglii v 17. století
dramatický děj, množství zápletek s výraznými motivy nebezpečí, dále se větví na:
-
- detektivní
- fantastický - který leckdy směřuje k sci-fi nebo utopii mají k němu blízko i horory.
- příklady: Daniel Defoe – Robinson Crusoe
Hlavní článek: Dobrodružná literatura
[editovat] Realistický román
- vzniká ve Francii
- poprvé se objevují lidské typy, které přechází mezi různými, na sebe mnohdy nenavazujícími, romány jednoho autora
- př.: Honoré de Balzac: Eugénie Grandetová, Lesk a bída kurtizán
- založeny na kritice společenských poměrů
[editovat] Naturalistický román
- místo vzniku: Francie
- z latinského slova natura (příroda)
- ukazuje člověka jako produkt prostředí a zaměřuje se na záporné stránky jeho života (alkoholismus, prostituce ap.)
- člověk se nechává vláčet osudem a propadá depresím, někdy i smrti
- typické jsou „obrazy hnusu“
- východisko pro poezii prokletých básníků
[editovat] Romantický román
[editovat] Psychologický román
- vzniká v Rusku
- zakladatelem je Fjodor Michajlovič Dostojevskij (kniha Idiot – v Česku filmově zpracována pod názvem Návrat idiota)
- předchůdce má již v preromantismu a romantismu
- zaměřuje se na duševní dění postav
[editovat] Filozofický román
- románový žánr demonstrující románovou formou autorovo filozofické stanovisko
- byl oblíbený u osvícenců a později u existencionalistů
[editovat] Román-fejeton
Román-fejeton je dílo vydávané na pokračování v novinách a časopisech, umístěné zde pod tlustou čarou na místě obvyklém pro fejetony. Vyznačuje se dobrodružným obsahem a celou řadou technik, které mají zvýšit dějovou napínavost. Vznik tohoto druhu románu je úzce svázán s obdobím romantismu, kdy jako romány-fejetony byla ještě vydávána i poměrně hodnotná díla (například Tři mušketýři od Alexandra Dumase staršího), později se však z něho vyvinul tzv. kolportážní román, který je již v drtivé většině pokleslou četbou.
Jako román-fejeton byl poprvé otiskován pikareskní román Život Lazarilla z Tormesu v listě Siécle roku 1836 a hned po něm Stará panna od Honoré de Balzaca. I další autoři, například Alfred de Musset nebo George Sandová, navázali na vzniklou tradici a psali po potřeby deníků.
Hlavním představitelem románu-fejetonu je pak Eugène Sue, který jej svou tvorbou definoval jako žánr zaměřený na široký okruh obyvatelstva se zvýrazněním sociálního aspektu dobrodružné tématiky často čerpající z gotického románu.
Po roce 1848 román-fejeton postupně mizí a jeho principy se uplatňují jen ojediněle. Pro příklad lze jmenovat Dostojevského román Uražení a ponížení, které autor psal na pokračování bez představy, co bude následovat, nebo Továrnu na absolutno Karla Čapka.
[editovat] Kolportážní román
Kolportážní román je dílo, které je psáno pro vydávání v sešitech na pokračování. Jde o jednoduše psané romány pro odreagování čtenáře s barvitým dobrodružným dějem, které mnohdy obsahují na svou dobu silně nemravné, v současnosti spíše úsměvné scény. Mezi hlavní hrdiny patří nejrůznější nespravedlivě odsouzení uprchlíci, nevinné dívky (jejichž nevinnost ohrožují a mnohdy i zničí bídní zloduši), ale také loupežníci a loupeživí rytíři. Romány se často odehrávají v exotických zemích jako je Orient nebo Jižní Amerika atp.
Kolportážní román se vyvinul s rozvojem triviální lidové četby (Knížky lidového čtení) v období preromantismu a z románu-fejetonu jeho postupnou komercializací.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje: Portál Literatura |
- http://www.kolportaz.cz/ Stránky o kolportáži
