Surinam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republiek Suriname
Surinamská republika

vlajka

znak

Hymna: Opo kondreman

geografie

Hlavní město:

Paramaribo

Rozloha:

163 270 km² (92. na světě)
z toho 1 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Juliana Top (1230 m n. m.)

Časové pásmo:

-3

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

438 144 (169. na světě, odhad 2005)

Hustota zalidnění:

3 ob. / km² (226. na světě)

Jazyk:

nizozemština (úřední), angličtina

Náboženství:

hinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 % (původně převážně čeští bratři (Moravané)), římští katolíci 22,8 %, muslimové 19,6 %, domorodé náboženství beliefs 5 %

státní útvar

Státní zřízení:

republika

Vznik:

25. listopadu 1975 (nezávislost na Nizozemsku)

Prezident:

Runaldo Ronald Venetiaan

Viceprezident:

Jules Rattankoemar Ajodhia

Měna:

surinamský dolar (SRD)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

740 SUR SR

MPZ:

SME

Telefonní předvolba:

+597

Národní TLD:

.sr

Surinam je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany.

[editovat] Geografie

Při pobřeží Atlantského oceánu se vyplňuje nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne a Marowijne. Velká přehradní nádrž Van Blommestein Meer je na řece Suriname. Tropické rovníkové klima má průměrní roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.

[editovat] Historie

Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Ojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměný obchod. Vyměmili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada New Amsterodam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst - New York.

Od roku 1682 začala holandská Společnost Západní Indie přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše. kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako "černoši z buše". Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.

Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a "černoši z buše" začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistům. Vláda uzavřela mír s "černochy z buše". Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.

[editovat] Obyvatelstvo

Pestrost obyvatel Surinamu je až neuvěřitelná. Z 440 000 obyvatel tvoří 38% obyvatel Indové a Pákistánci, 31,5% jsou surinamští Kreolové, 14% "černoši z buše", 3% indiáni (původní obyvatelé), 2,7% Číňané a 1,3% Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel.

[editovat] Hospodářství

Surinam je rozvojová zemědělská země. Nejvýznamnější těžebnou nerostnou surovinou je bauxit a výroba hliníku. Těží se i ropa. 80 % elektrické energie produkují vodní elektrárny. Většinu území pokrývají lesy (92 %, což je nejvíce na světě). Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. V zemi je řídká silniční síť.