Venezuela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bolívarovská republika Venezuela
República Bolivariana de Venezuela

vlajka

znak

Hymna: Gloria al Bravo Pueblo

geografie

Hlavní město:

Caracas

Rozloha:

916 445 km² (34. na světě)
z toho 3 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Pico Bolívar (La Columna) (5007 m n. m.)

Časové pásmo:

UTC-4:30

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

25 375 281 (45. na světě, odhad 2005)

Hustota zalidnění:

28 ob. / km² (179. na světě)

Jazyk:

španělština (úřední), četné domorodé jazyky

Náboženství:

římští katolíci 96 %, protestanti 2 %, jiní 2 %

státní útvar

Státní zřízení:

federativní republika

Vznik:

5. července 1811
(nezávislost na Španělsku)

Prezident:

Hugo Chávez Frías

Viceprezident:

Jorge Rodríguez Gómez

Měna:

venezuelský bolívar (VEB)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

862 VEN VE

MPZ:

Telefonní předvolba:

+58

Národní TLD:

.ve

Mapa Venezuely

Venezuela je federativní republika na severním pobřeží Jižní Ameriky při pobřeží Karibského moře. Skládá se z pevninské části a mnoha malých ostrovů v Karibském moři. Sousedí na západě s Kolumbií, na jihu s Brazílií, a na východě s Guyanou, na jejíž západní polovinu si Venezuela činí nárok. Poněkud severněji pak leží Trinidad a Tobago, Barbados, Nizozemské Antily, Aruba a Závětrné Antily. Venezuela se rozkládá na severní polokouli v tropech poblíž rovníku.

Obsah

1 Hospodářství
2 Geografie
3 Historie
4 Obyvatelstvo
5 Administrativní členění
- 5.1 Spolkové státy
- 5.2 Další subjekty federace
6 Externí odkazy

[editovat] Hospodářství

Venezuela je zemědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou nerostných surovin. Nejdůležitější jsou ropa, zemní plyn, kvalitní železná ruda, bauxit, zlato, uhlí, diamanty, sůl, fosfáty a vápenec. Nejvýznamějším průmyslovým odvětvím je petrochemie, následují hutnictví, výroba surového železa, oceli a hliníku, strojírenství a potravinářství. Tři čtvrtiny elektrické energie produkují vodní elektrárny. Pro rostlinou výrobu je důležitá sklizeň rýže, kukuřice, sorga, manioku, slunečnice, brambor, lustěniny, bavlny, kokosových ořechů, cukrové třtiny, banánů, citrusů, manga, ananasů, kávy, kakaa, tabáku, sisalu a zeleniny. Chová se skot, prasata, drůbež a koně. Význam má rybolov i těžba dřeva. Země má důležitou silniční a leteckou dopravu. Významné je obchodní loďstvo.

[editovat] Geografie

Území Venezuely můžeme rozdělit do tří oblastí. Na severozápadě jsou to Andy, kde se také nachází nejvyšší hora Venezuely Pico Bolívar (4 979 m). Mezi nimi je položena hluboká tektonická poklesová oblast s jezerem Lago de Maracaibo a rozlehlou Maracaibskou nížinou. Severovýchodně od Cord. de Mérida se táhne douhé pásmo Karibských And. Na jih od řeky Orinoco se rozprostíra Guyanská vysočina. Je to rozsáhlá parovina s ojedinělými svědeckými vrchy. Mezi oběma celky se prostírá Orinocká nížina s plošinou Llanos. Nejvýznamnější řekou Venezuely je Orinoco, jehož pravé přítoks překonávají v místech, kde opouští Guyanskou vysočinu, výškové rozdíly pomocí vodopádů. Ve Venezuele je nejvyšší vodopád světa Salto de Ángel a měří 979 metrů. Největšími přítoky Orinoka jsou Caroni, Apure a Meta. Významné je limanové jezero Maracaibo. Klima Venezuely je subekvatoriální horké s deštivým létem a suchou zimou. V Maracaibu je průměrná roční teplota 29^°C. 570 mm srážek za rok, výše položená Mérida 18,5^°C, 1 750 mm, Caracas 20^°C, Santa Elena v Guyanské vysočině 23^°C a 1 600 mm.

[editovat] Historie

V roce 1498 objevil pobřeží Kryštof Kolumbus a od 20 let 16. století začali kolonizovat venezuelské území Španělé. V 16. až 18. století bylo součástí generálního kapitanátu Nová Granada. Dne 5. července 1811 byla deklarována nezávislost Spojených států venezuelských. Roku 1819 se stala Venezuela součástí Velké Kolumbie. Z ní vystoupila a v roce 1830 se prohlásila samostatnou republikou.

[editovat] Obyvatelstvo

Obyvatelstvo je z 67% tvořeno mestici, z 21% potomky Evropanů, z 10% potomky Afričanů a ze 2% domorodými obyvateli. Žije zde přibližně 200.000 Indiánů, zbytků společenstev, která se stále živí lovem a sběrem. Obyvatelstvo je především římskokatolického (96%) a protestantského vyznání.