Haiti (Republika Haiti, francouzsky Republique d'Haiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Ve východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Hlavní město Port-au-Prince (1 277 000 obyv.).

Obsah

1 Geografie
2 Historie
3 Obyvatelstvo
4 Ekonomika
5 Administrativní dělení
6 Externí odkazy

[editovat] Geografie

Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora Chaine de la Selle má výšku 2 680 metrů. K Haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona, a La Grande Caye. Vlhké tropické podnebí.

[editovat] Historie

MINUSTAH (Photo: Patrick-André Perron)

Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa Maria najela na mělčinu. Nazval jej La Espaňola (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (vánoce), ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiáni byli do roku 1533 vyvražděni. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti), začali usazovat piráti, především francouzští a 1697 bylo prohlášeno francouzskou kolonií.

Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů. Otrok Toussiant l’Overture jako vůdce povstalců 1791 ovládl francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po USA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem, v roce 1806 byl zavražděn. Jeho nástupce král Jindřich I. vládl do roku 1820. V letech 1822-1844 byla republika v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 1915-1934 bylo Haiti okupováno USA.

[editovat] Obyvatelstvo

Obyvatelé Haiti žijí především ve velkých městech a podél pobřeží, zatímco hornaté vnitrozemí je osídleno málo. 95% obyvatel jsou černoši, 5% je mulatů a bílých. Původní indiánské kmeny Taino a Arawak byly vybity Španěly, přesto se část haitského obyvatelstva domnívá, že má předky z kmene Arawak. Římskokatolíků je 80% lidí, protestantů 16%, mnoho Haiťanů praktikuje woodoo, které si přinesli z Afriky. Gramotnost 53%. Oficiální jazyky jsou francouzština a kreolština. Lidé se v průměru dožívají 53,23 let. Průměrný věk je 18,2 let. 5,6% lidí trpí AIDS.

[editovat] Ekonomika

Haiti je nejchudší země na západní polokouli, kde 80% obyvatel žije pod hranicí chudoby. Zahraniční pomoc tvoří celkem 25% HDP. HDP v přepočtu na člověka činí 1 700 USD. Exportuje se káva, nafta, kakao, importují potraviny a stroje.