Letovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Letovice | |
|---|---|
centrum Letovic |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0621 581917 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
| okres (NUTS 4): | Blansko (CZ0621) |
| obec s rozšířenou působností: | Boskovice |
| pověřená obec: | Letovice |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 51,01 km² |
| počet obyvatel: | 6799 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49°32'49.53" s. š. |
| zeměpisná délka: | 16°34'24.86" v. d. |
| nadmořská výška: | 330 m |
| PSČ: | 679 61 |
| zákl. sídelní jednotky: | 32 |
| místní části: | 17 |
| katastrální území: | 20 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Letovice Masarykovo nám. 19 679 61 Letovice |
| starosta / starostka: | Mgr. Radek Procházka |
| Oficiální web: http://www.letovice.net E-mail: mu@letovice.net |
|
Letovice jsou sedmitisícové město v okrese Blansko. Rozkládají se na soutoku řeky Svitavy a Křetínky, přibližně 40 km severně od Brna.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Město
- Mladší doba kamenná – První známky osídlení údolí, kde se nyní rozkládají Letovice patří do období eolitu. Jedná se o provrtané kamenné mlaty.
- Doba bronzová – Z tohoto období byly vykopány bronzové předměty lužické kultury. Jedná se o kopí a sekyrku s dutinkou a ouškem.
- Doba železná – Z doby halštatské ani z laténského období nejsou žádné důkazy o osídlení.
- Doba římská – Bylo nalezeno několik mincí, které podporují teorii obchodního spojení přes Malou Hanou. Našly se mince z období císaře Trajána (vládl 98 – 117 n.l.), císaře Aureliána (vládl 270 – 275 n.l.) a císaře Konstantina I. (vládl 306 – 337 n.l.).
- Doba stěhování národů – Kolem 6. století se zde začali usazovat první Slované, což potvrzuje nález pískovcové sošky a hlavy bůžka v roce 1840.
- Středověk
- 1145 - rok první písemné zmínky o Letovicích. Jde o listinu Oty III. z Olomouce. Psalo se v ní o darování části mostného klášteru v Litomyšli. Později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z 13. století. Název Letovice je zde uváděn ve tvaru Lethowicz.
- 1241 - Letovice byly vypleněny Tatary, kteří táhli od Olomouce.
- Ve 2. polovině 14. století vznikla v Letovicích sbírka přísloví a sentencí (stručná a výstižná myšlenka), jejímž autorem byl Jan z Letovic.
- 1399 - dobytí hradu Heraldem z Kunštátu.
- 1424 - husité dobyli hrad a vypálili celé město.
- V průběhu 15. století byl v Letovicích přeložen z latiny do staročeštiny cestopis Marca Pola Milion. Tento překlad použil Václav Hanka jako zdroj staročeštiny, kterou posléze využil při padělání Rukopisu zelenohorského.
- Novověk
- 1505 – Ladislav z Boskovic sjednotil Letovice, jež byly téměř 100 let rozděleny na Dolní a Horní.
- 1645 – město a hrad dobyli Švédové.
- 1648 - město bylo vypáleno Švédy.
- 1674 - i po více než dvaceti letech od skončení třicetileté války jsou dvě třetiny domů ve městě prázdné.
- 1754 - byla založena plátenická manufaktura, která se do konce 18. století stala největší na Moravě.
- 1782 - Josef II. udělil městu právo trhu na vlnu.
- 1848 – Letovice byly zařazeny pod správu okresu Boskovice.
- 1. leden 1849 - zprovoznění trati Brno – Česká Třebová.
- Moderní dějiny
- 1906 - byla postavena budova měšťanské školy
- 13. listopad 1936 - městys Letovice byl povýšen na město.
- Noc z 20. na 21. září 1941 - proběhl útok na hotel Lamplota u koupaliště. Akci provedla odbojová skupina „Za svobodu“. Mnoho lidí bylo za útok vězněno a popraveno.
- 1960 – Letovice se staly součástí okresu Blansko.
- 26. listopad 1989 – bylo sepsáno “Prohlášení Občanského fóra v Letovicích”, pod které se podepsalo 269 letovických občanů.
[editovat] Majitelé panství
- rod pánů z Letovic 1203? - 1446
- rod pánů z Lomnice 1446 – 1505 - polovina panství
- rod pánů z Boskovic 1446 – 1544 – do roku 1505 vlastnili polovinu panství, poté celé
- rod pánů z Hardeka 1544 - 1613
- rod pánů z Thurnu 1613 – 1654
- Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna 1654 – 1664
- hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová 1664 – 1666
- hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová 1666 -1668
- rod pánů z Pohronce 1668 – 1711
- hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu 1711 – 1724
- rod pánů z Blümegenu 1724 – 1820
- rod pánů Kálnoky z Körës Pataku 1820 - 1945
[editovat] Náboženství
| Český statistický úřad | 2001 | |
|---|---|---|
| Obyvatelstva celkem | 6640 | |
| Věřících | 3675 | |
| církev římskokatolická | 3134 | |
| českobratrská církev evangelická | 241 | |
| církev českosl. husitská | 15 | |
| pravoslavná církev | 5 | |
| Svědkové Jehovovi | 4 | |
| Nezjištěné vyznání | 746 | |
| Bez vyznání | 2219 | |
Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k děkanství boskovskému. Součástí letovického arcikněžství byl i Literátský sbor, kterých bylo na celé Moravě kolem 20. Ten se zabýval především chrámovým zpěvem, náboženstvím a dobročinností. První zmínka o něm pochází z roku 1596, ale doba založení je neznámá. Zrušen byl roku 1783 dvorním dekretem Josefa II.
Když se stali majiteli Letovic pánové z Boskovic, začali na svých panstvích šířit učení Jednoty bratrské na úkor katolíků. Za vlády Hardeků bylo v Letovicích prosazováno Luteránství a na panství vznikaly náboženské třenice. V tomto období již byla většina obyvatel evangelíky. I během třicetileté války a po ní, kdy byli majiteli panství katoličtí Thurnové, zůstala většina obyvatel evangelíky. Proto byli několikrát povoláni jezuité a do konce 17. století přestoupila většina obyvatel na katolickou víru.
Jezuité Letovice navštívili na 8 dní ještě v září 1759. I přesto zůstávala malá část obyvatel Letovic, od středověku až dodnes, vyznání protestantského. Jsou mezi nimi členové Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Církve bratrské. V 70. letech 20. století si členové Církve bratrské postavili novou modlitebnu.
[editovat] Místní obyčeje
[editovat] Kroj
Popis kroje na Letovicku pochází od sběratele lidové slovesnosti Miroslava Dukáta, jenž sbíral místní pověsti, pohádky a zvyky. Všeobecně se kroj nosil do roku 1848, avšak starší lidé kroj nosili i poté. Sváteční kroje se nosily především v neděli, do kostela, k muzice či při přespolních cestách.
- mužský
- sváteční – krátké žluté kalhoty po kolena („koženice“), kolem kapes vyšívané, u kolen zavázané řemínky, které od kolenou dolů visely jako pentle. Naškrobená košile s širokými rukávy a nabíraným límečkem, tmavá jednořadá vesta s velkými kulatými knoflíky, jenž se zapínaly až ke krku a kolem krku uvázaný barevný šátek. O svátcích a v neděli se nosil šátek hedvábný, ve všední dny bavlněný. Kolem pasu vyšívaný (vyšito i jméno majitele), široký kožený opasek, jenž byl uvnitř dutý (na nošení peněz). Na nohách nosili punčochy po kolena (mimo léto) a „naviksované“ (naleštěné) holínky. Na hlavě se nosil široký plstěný klobouk s širokou pentlí, v zimě pak beranice.
- všední – dlouhé soukenné kalhoty, nebo staré koženice a soukenná košile
- ženský
- sváteční - dlouhá lněná sukně „kanafaska“, několik spodniček, barevné bavlněné punčochy a nízké zdobené střevíce s přezkou. Dále plátěná a naškrobená lněná košile (kordulka), která se oblékala přes hlavu, s baňatými krajkami obroubenými rukávy po lokty. Okolo krku řasnatý krajkový věnec a korále. Kordulka byla hluboce vystřižená a zapínala se na na knoflíčky nebo šňůrky. Za špatného počasí se oblékala „marinka“. Živůtek byl stejně jako u kordulky hluboce vystřižen a měla dlouhé úzké rukávy. Zapínala se na knoflíky a přiléhala k tělu. Při chladnějším počasí se oblékal kabátek (fěrtoch či špenzl). Ten byl po okrajích lemován pentlí a na ramenou měl široké baňaté rukávy. V zimě s nosil ještě krátký kožíšek. Na hlavě se nosil květovaný šátek.
- všední – plátěná sukně, košile a zástěra
[editovat] Nářečí
Aktivně nářečí již téměř nikdo nepoužívá s výjimkou některých starších lidí, kteří jím ale mluví také jen v soukromí, či se svými vrstevníky. Jedná se o nářečí vzniklé vlivem nářečí hanáckého (Jede z Olomóca staró Škodó…) a českého (silnica, mlíko, spíchat jako spěchat…). U mladší generace se již spíše vyskytují jen výrazy pocházející z nářečí českého.
[editovat] Geografie a klima
[editovat] Poloha
Letovice se nacházejí 47 km severně od Brna a 27 km jižně od Svitav. Jedná se o rozhraní Malé Hané, Českotřebovské, Moravskotřebovké a Nedvědické vrchoviny. Letovice leží na moravské straně bývalých zemských hranic Čech a Moravy.
- Malá Haná – její součástí je Letovická kotlina, jejíž nejvyšší bod je vrchol Strážnice (443 m n.m.). Nejvyšším bodem Malé Hané je vrchol Nad Amerikou (558 m n.m.).
- Českotřebovská vrchovina – její součástí je i nejvyšší kopec v okolí Letovic Vlkov, který má výšku 599 m n.m.
- Moravskotřebovská pahorkatina – na Letovicko zasahuje jen okrajově a zastupuje ji pouze kopec Na vrších (590 mn.m.).
- Nedvědická vrchovina – spadá do ní údolí řeky Křetínky, jenž tvoří severní hranici mezi ní a Českotřebovskou vrchovinou. Řeka Svitava tvoří její východní hranici mezi ní a Malou Hanou.
[editovat] Klimatické poměry
ČR patří do oblasti mírného podnebného pásu. Letovice se nacházejí na přechodu klimatických oblastí MT3 a MT7, které se dají charakterizovat jako mírně teplé, mírně vlhké s mírnou zimou. Počasí také ovlivňuje převládající směr větrů. Západní či jihozápadní vítr přináší v létě déšť a chladno. Zimu naopak zmírňuje. Vítr východní či severovýchodní přinese teplé a slunečné léto, v zimě naopak tuhé mrazy.
| Klimatická oblast | MT3 | MT7 |
|---|---|---|
| Počet dnů s teplotou nad 10˚C | 120 - 140 | 140 - 160 |
| Počet letních dnů | 20 - 30 | 30 - 40 |
| Počet mrazových dnů | 130 - 160 | 110 - 130 |
| Počet ledových dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |
| Průměrná teplota v lednu v ˚C | -3 až -4 | -2 až -3 |
| Průměrná teplota v dubnu v ˚C | 6 - 7 | 6 - 7 |
| Průměrná teplota v červenci v ˚C | 16 - 17 | 16 - 17 |
| Průměrná teplota v říjnu v ˚C | 6 - 7 | 7 - 8 |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 110 - 120 | 100 - 120 |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) | 350 - 450 | 400 - 450 |
| Srážkový úhrn v zimním období (mm) | 250 - 300 | 250 - 300 |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 100 | 60 - 80 |
| Počet dnů jasných | 40 - 50 | 40 - 50 |
| Počet dnů zamračených | 120 - 150 | 120 - 150 |
[editovat] Vodstvo
Letovice patří do povodí řeky Svitavy, která patří k úmoří Černého moře. Zásobování pitnou vodou zajišťuje vodovod z Vlkova, Písečné a z Poříčí. Březovský vodovod, který Letovicemi také prochází zásobuje především Brno.
[editovat] Svitava
Řeka Svitava pramení na svazích Javornického hřebenu u obce Javorník v nadmořské výšce 465 m n.m., odkud protéká přes Svitavy, Letovice, Blansko až do Brna, kde se vlévá do řeky Svratky. Má celkovou délku 97 km a patří do povodí Dunaje.
[editovat] Křetínka
Křetínka pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce Stašov v nadmořské výšce 645 m n.m. Protéká pod hradem Svojanov, dále přes Bohuňov, Křetín až do Letovic, kde se vlévá u podniku Tylex do řeky Svitavy. Její celková délka je 29 km. V letech 1972 – 1976 na ní byla vybudována vodní nádrž Letovice.
[editovat] Kladorubka
Kladorubka pramení za bývalými lázněmi Andělka. V roce 1964 na ní byla započata stavba Letovického rybníka o ploše 3,5 ha a hloubce 5,5 m, jenž slouží k rybolovu a rekreaci. U Letovických strojíren se vlévá do Svitavy.
[editovat] Vodní nádrž Letovice
Hlavní význam této přehrady je ochrana před povodněmi a doplňování stavu řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě březovského vodovodu v letech 1911 – 1912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972 – 1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a vodní elektrárně na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila 31. prosince 1976. Uvedení do plného provozu se konalo 1. října 1979. Přehrada nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají Křetínka.
- Údaje
- Délka hráze: 123 m
- Výška hráze: 28,5 m
- Šířka koruny hráze: 5 m
- Celkový objem násypu hráze: 186 000 m³
- Max délka nádrže: 4,7 km
- Max. šířka nádrže: 397 m
- Max. hloubka nádrže: 27,3 m
- Plocha: 104,6 ha
- Objem: 11 570 000 m3
- Výkon turbíny: 100 kW
- Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne
- Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 Kčs
[editovat] Památky a turistické zajímavosti
[editovat] Keltský skanzen Isarno
Skupinka přátel živé historie založila v bývalém lomu, poblíž hráze vodní nádrže Letovice, keltský skanzen Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro železo. Nalézá se tu například kovárna z doby bronzové, hospůdka (pivo Kvasar, víno, medovina…) a další stavby. Po areálu se volně pohybují prasata, kozy, ovce, psi i kočky. Pro zájemce je i možnost projížďky na koni.
[editovat] Vodárenská věž
Je stále funkční stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911. Věž se nachází hned vedle místního hřbitova.
[editovat] Kostel sv. Prokopa
Původně gotický kostel sv. Prokopa byl postavený v letech 1370 až 1380, a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází fara, o níž je první zmínka již v roce 1353. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství.
[editovat] Klášter Milosrdných bratří
Klášter Milosrdných bratři v Letovicích byl postaven z daru 24 000 zl. od Jindřicha Kajetána Blümegena, jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i nemocnice. Stavitelem barokního kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. Práce započaly 26. dubna 1751 a dokončeny byly roku 1784.
Klášterní kostel sv. Václava je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930 a vybaven novými varhany od letovického rodáka Františka Čapka z toku 1917. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře lékárna s bohatými freskami a původním vybavením z roku 1760. Nyní v klášteře sídlí nemocnice pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.
[editovat] Zámek Letovice
Původně dřevěná tvrz ze 14. století byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Hrad byl později přestaven na zámek. Současnou podobu získal zámek Letovice v 30. letech 19. století, kdy byl v majetku rodu Kálnoky.
[editovat] Zámecký park Letovice
Zámecký park Letovice má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o kulturní památku a zvláště chráněné území. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko – gotickou úpravou.
[editovat] Městská správa
| VOLBY 2006 | POČET HLASŮ | POČET MANDÁTŮ | |
|---|---|---|---|
| Občanská iniciativa, SNK | 13 800 | 5 | |
| ODS | 10 329 | 4 | |
| ČSSD | 9 618 | 4 | |
| KSČM | 9 164 | 3 | |
| KDU-ČSL | 7 025 | 3 | |
| Sdružení nestraníků | 3 691 | 1 | |
| Nestraníci | 2 955 | 1 | |
Při volbách do městského zastupitelstva 20. října a 21.října 2006 byla volební účast 53,95%. Pro funkční období 2006 – 2010 byli do 21-členného zastupitelstva zvoleni zástupci 7 politických subjektů. Na 1. zasedání Zastupitelstva města Letovice pak byla zvolena 7-členná rada ve složení:
- Mgr. Radek Procházka - starosta (Občanská iniciativa, SNK)
- Vladimír Stejskal - místostarosta (ODS)
- Bohuslav Kuda - místostarosta (KDU-ČSL)
- Michal Bula (Občanská iniciativa, SNK)
- JUDr. Jan Královec (KDU-ČSL)
- Karel Synek (ODS)
- RNDr. Petr Janoušek (ODS)
[editovat] Městské části
Letovice mají 17 mísních částí. Jsou to:
- Babolky – Název vznikl od slova „babulky“, což bylo označení místních pro housata. K Letovicím připojeny v roce 1976.
- Dolní Smržov - „Dolní“ podle polohy a „Smržov“ podle houby, která zde byla velmi hojná. K Letovicím připojen v roce 1986.
- Chlum – Vesnice leží na úpatí kopce Vlkov (599 m.n.m.) , nejvyššího bodu Letovic, jenž má protažený hřbet. Takový kopec se někdy označuje jako chlum. K Letovicím připojen v roce 1976.
- Jasinov – Název pochází od slova jas nebo jeseň. K Letovicím se připojil v roce 1986.
- Kladoruby – První zmínka pochází z roku 1295. Název se odvozuje od zaměstnání místních lidí - „klády rubali“. Nalézá se zde také areál bývalých lázní Andělka s parkovou úpravou. K Letovicím připojeny v roce 1986.
- Klevetov - K Letovicím se připojil v roce 1968.
- Kněževísko – Ves, která byla ve vlastnictví kněze či knížete. K Letovicím připojeno 1980.
- Kochov – První zmínka pochází z roku 1274. Roku 1848 většina obce vyhořela. Název odvozen od jména Koch. K Letovicím připojen 1980.
- Letovice – Jsou dvě verze původu názvu:
- Jelikož jsou Letovice v údolí, tak zde vydrželo teplejší počasí déle a zima byla mírnější - „léta více“.
- Druhá a méně pravděpodobná verze je, že název je odvozen od náčelníka Leta, který měl být majitelem letovského panství.
- Lhota – K Letovicím připojena 1952. Je to nejběžnější název v ČR. Původ názvu viz Lhota.
- Meziříčko – Název vznikl od toho, že se vesnice nalézá mezi dvěma řekami. Těmi jsou Svitava (dříve Březová) a Křetínka (dříve Svitavice). První zmínka pochází z roku 1407. K Letovicím připojeno 1976.
- Novičí – Název se odvozuje od toho, že tato vesnice byla založena později než ostatní – je novější. K Letovicím připojeno 1976.
- Podolí – Označení vyplynulo z polohy v údolí (dol, dolina). K Letovicím připojeno 1986.
- Slatinka – Název vznikl pravděpodobně podle místa, na kterém byla obec vystavěna – „slatina“ = močál. K Letovicím připojena 1960.
- Třebětín - Název odvozen od jména Třebata. K Letovicím připojen 1960.
- Zábludov - Název odvozen od jména Záblud. K Letovicím připojen 1980.
- Zboněk - První zmínka o obci pochází z roku 1201. V úrovni řeky Svitavy je zde nejnižší bod Letovic - 318 m.n.m. Název odvozen od jména Zbyněk. K Letovicím připojen 1968.
[editovat] Starostové
Seznam starostů Letovic od roku 1848 do současnosti, jak jsou uvedeni na pamětní desce v budově radnice.
| Období | Jméno |
|---|---|
| 1848 – 1856 | Kašpar Kašparides |
| 1856 – 1867 | Hynek Háder |
| 1867 – 1876 | Jan Biegner |
| 1876 – 1879 | František Jeřábek |
| 1879 – 1884 | Jan Pivnička |
| 1884 – 1889 | Hynek Háder |
| 1889 – 1894 | Jan Pivnička |
| 1894 – 1910 | Karel Synek |
| 1910 – 1911 | Karel Chládek |
| 1911 – 1918 | Josef Biegner (úřadující radní) |
| 1918 – 1919 | MUDr. Josef Daníček |
| 1919 – 1920 | Josef Macháček |
| 1920 – 1924 | František Štorek (úřadující první náměstek) |
| 1924 – 1928 | Josef Petr |
| 1928 – 1932 | Jeňko Plevač |
| Období | Jméno |
|---|---|
| 1932 – 1939 | František Pelíšek |
| 1939 – 1945 | František Chmelař (městský komisař) |
| 1945 – 1945 | Jaroslav Skoupý |
| 1945 – 1951 | František Kalina |
| 1951 – 1952 | František Šimek |
| 1952 – 1964 | Jaroslav Dvořáček |
| 1964 – 1976 | Antonín Konopáč |
| 1976 – 1980 | Aleš Šoch |
| 1980 – 1989 | František Adam |
| 1989 – 1990 | Miloslav Bursa (zastupující místopředseda) |
| 1990 – 1992 | Ing. Zdeněk Kolár |
| 1993 – 1994 | Bohuslav Kuda |
| 1994 – 2006 | Josef Novotný |
| 2006 – 2010 | Mgr. Radek Procházka |
[editovat] Mikroregion Letovicko
Mikroregion Letovicko byl založen 18. května 2000. Jeho účelem je podpořit projekty, jenž přesahují svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Je v něm sdruženo 15 obcí. Jsou to Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky a Vranová. Mikroregion Letovicko zabírá plochu 103 km², což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko. Má 9 600 obyvatel, což je cca 9 % obyvatelstva okresu Blansko. Průměrnou hustotou zalidnění zde činí 96 obyvatel na 1 km², což je výrazně pod celostátním průměrem (132 obyvatel na 1 km²).
[editovat] Doprava
Již v minulosti procházela Letovicemi důležitá dopravní cesta. Jednalo se o tzv. “trstenickou stezku” vedoucí z Brna přes Černou Horu a Svitávku do Letovic, odkud pokračovala přes Bystré a Poličku do Polabí. Nyní Letovicemi prochází důležitá silniční a železniční komunikace. Jedná se o:
- mezinárodní silnici E461 – Vede po trase Svitavy – Brno – Mikulov a Vídeň. Na území ČR má délku 127,714 km. Začíná na křižovatce silnic I/35 a I/43, jenž tvoří součást mezinárodní silnice E442. V Letovicích se na ni napojují silnice 2. třídy číslo 365 a 368. Až do Brna vede E461 po silnici první třídy I/43. Z Brna pokračuje po rychlostní silnici R52 a od Pohořelic silnicí první třídy I/52 až k hraničnímu přechodu Mikulov.
- železniční koridor Brno - Česká Třebová – Přípravné práce na 91 km dlouhém koridoru začaly v roce 1842. Vlastní stavba začala roku 1843 a provoz na ní byl zahájen 1. ledna 1849. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 došlo ke zdvoukolejňování stávající tratě. V roce 1996 započala elektrifikace tratě, která byla úspěšně dokončena 24. ledna 1999.
[editovat] Školství
Ve městě existují:
- tři mateřské školy – na ulici Komenského 671/11, Čapkova 802/10 a Třebětínská 28/19.
- Základní škola Letovice – Jedna budova se nalézá na ulici Tyršova 23/1023 a druhý, nověji postavený areál na ulici Komenského 5.
- Základní umělecká škola Letovice – Škola vznikla 1. října 1952. Vystřídala několik prostor a nyní sídlí na Masarykově náměstí 29. ZUŠ má výtvarné, klavírní a taneční oddělení. Působí na ní dětský pěvecký sbor „Sluníčko“, dechový orchestr, mažoretky a houslový soubor.
- Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Masarykova škola práce - Budova školy byla slavnostně otevřena 23. srpna 1931. V důsledku zvyšujícího se počtu žáků byla budova školy několikrát přestavována a rozšiřována. Probíhá zde výuka tří maturitních, tří učňovských a jednoho nástavbového oboru.
- Biskupské gymnázium Letovice – právně vzniklo 27. září 1991, ale výuka započala až 1. září 1993. Gymnázium je humanitního zaměření s výukou zaměřenou na výuku angličtiny, němčiny a latiny.
[editovat] Sport
Letovice nabízejí několik možností sportovního vyžití, mezi nimi posilovnu v centru města nebo sportovní halu (24x42m) s přilehlými volejbalovými kurty (včetně plážového volejbalu). Dále je ve městě letní koupaliště s tobogánem, u jehož areálu je minigolf a 7 venkovních antukových tenisových dvorců. Hrát je možné i v zimě, jelikož od 14. října do 11. dubna je nad dvěma kurty velká nafukovací hala.
V Letovicích je i několik sportovních klubů:
- Letecký klub Letovice – Vznikl 11. července 1997. Zasloužil se o vybudování letiště Letovice, jenž umožňuje provoz letadel spadajících do kompetence Letecké amatérské asociace. Letiště bylo úspěšně zaregistrováno 1. října 1999.
- Aikido Letovice - oddíl japonského bojového umění Aikido.
- TJ Sokol Letovice - zahrnuje volejbal, florbal, kulturistika, tenisový oddíl, jachetní oddíl …
- Orel – křesťanská sportovní organizace
- AFK Letovice – Amatérský fotbalový klub Letovice hraje 1. B třídu skupinu A. Hřiště je vybaveno automatickou závlahou a má kapacitou 2500 lidí.
[editovat] Průmysl a zemědělství
Zemědělství se zaměřuje především na pícninářství, pěstování méně náročných plodin a chov skotu. Průmysl v Letovicích je textilní, keramický, strojírenský a kamenický. Mezi nejvýznamnější firmy patří:
- Tylex - výrobce záclon, krajek, tylů, voálů, technických síťovin a 3D textilií
- Letovické strojírny s.r.o. - výroba, montáž a prodej strojních součástí a celků, včetně jejich povrchové úpravy.
- Letoplast - výroba součástí z plastů pro výrobní spotřebu.
- Keramika Letovice s.r.o. - výroba a prodej kachlí, kachlových doplňků, šamotových vyzdívek, plátků, hlíny s šamotových komínových vložek.
- Alfachem s.r.o. - výroba a prodej mycích a čistících prostředků.
- Českomoravská textilní s.r.o. - výroba bytového textilu
- Kamenoprůmysl Komárek s.r.o. - výroba je především zaměřena na oblast stavebnictví, ale i na hřbitovní a církevní architekturu.
[editovat] Významní rodáci
- Josef Brauner (23. prosince 1863 - 19. července 1942 ) – 1. července 1895 nastoupil jako konstruktér firmy Daimler - Motoren – Gesselschaft, kde mimo jiné zkonstruoval motor pro automobil typ 35 HP, či vedl konstrukci vozu Mercedes model 1904. V roce 1908 firmu opouští a odchází do Berlína, kde se nadále věnuje konstrukci automobilů. Za svou práci obdržel v roce 1918 Kříž za zásluhy.
- Hubert Lamplota (17. března 1877 - 7. října 1958) – velký patriot a mecenáš Letovic. Podařilo se mu z chudých poměrů vypracovat až na brněnského velkoprůmyslníka. 16. dubna 1932 byl jmenován Čestným občanem Letovic. V době hospodářské krize vytvářel pro místní obyvatele pracovní příležitosti stavbou areálu koupaliště. Při příležitosti povýšení Letovic na město (13. listopadu 1936 ) , nechal pro MěÚ zhotovit stříbrné pečetidlo, vykládané drahokamy. Po roce 1948 mu byl znárodněn veškerý majetek.
- Josef Novák (6. března 1912 – 2. června 1940) – vyučil se truhlářem. Poté absolvoval Školu leteckého dorostu v Prostějově (1931 - 1933), byl jmenován - polním pilotem (1934), stíhacím pilotem (1936) a nočním pilotem (1937). Po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde měsíc sloužil u 1. pěšího pluku Cizinecké legie, následně absolvoval pilotní kurz (francouzský pilotní diplom získal 16. prosince 1939). Dne 2. června 1940 se při zkušebním letu s Dewoitine D.520 dostal do vývrtky a zřítil se. Je pohřben na čekoslovenském vojenském hřbitově Neuville-La Targette u Arrasu. Josef Novák byl vyznamenán československým válečným křížem 1939, československou medailí Za chrabrost před nepřitelem a pamětní medaili československé armády v zahraničí s bronzovým štítkem „F“ (příslušnost k vojenské jednotce ve Francii). V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovník.
- Jaromír Toul (13. února 1917 – 16. Prosince 1940) – sloužil jako palubní střelec u 311. bombardovací perutě RAF. 16. prosince 1940 se zúčastnil náletu na Mannheim, ale pro poruchu se jeho stroj Vickers Wellington musel předčasně vrátit. Letoun se zřítil nedaleko domovského letiště East Wretham do lesa. Při havárii zemřel kapitán Jan Křivda a přední střelec Jiří Janoušek . Jaromír Toul zemřel při převozu do nemocnice. Pohřben je na hřbitově All Saints Chuchyard v Honingtonu. V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti podplukovník.
- Alois Páteček (20. května 1914– 19. října 1959) – sloužil jako mechanik u 310. stíhací perutě RAF. V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovník.
- Jindřich Nováček (11. prosince 1924) – sloužil u RAF od ledna 1943.
- Emil Janoušek (5. července 1916– 1971) – zbrojní důstojník u 311. bombardovací perutě RAF.
- Emanuel Janoušek (29. září 1875 – 15. listopadu 1939) – spolupodílel se na zřízení (1905) Průmyslové školy pokračovací v Letovicích. Zúčastnil se1. světové války. Byl hlavním iniciátorem založení Masarykovy školy (výuka začala 1. září 1931), kde se posléze stal prvním ředitelem. Spolupodílel se na Almanachu městyse Letovic a byl autorem knihy Pamětí města Letovic, jehož druhý díl již nestihl dokončit.
- Jan Daněk (1894-1961) – malíř a restaurátor - pracoval na výzdobě a restauraci kostelů ve Zlíně, Letovicích, Starém Svojanově, Hrabyni či Bílém Újezdu.
- Ing.arch. Bedřich Rozehnal, DrSc. (2. června 1902 – 11. června 1984) – architekt, který projektoval především nemocnice a zdravotnická zařízení. Projektoval např. Zdravotní středisko ČKD Blansko (1950); Nemocnici v Novém Městě na Moravě (1937-1940); prosekturu, chirurgický a interní pavilon nemocnice v Hodoníně; dětskou nemocnice v Brně Černých Polích – jeho nejznámější projekt (1947 - 1948). Působil také jako profesor architektury na Vysoké škole technické v Brně.
- páter Eduard Bígner (1843 - 20. Ledna 1923) – Používal své klášterní jméno Josef, které dostal v klášteře řádu trapistů v Bosně. Roku 1864 se stal misionářem v Africe, kde se později potkal s Dr. Emilem Holubem, kterému zachránil život. Pochován je v Emauzích.
[editovat] Literatura
- Milan Illa a Alexander Hugo Kálnoky, Historie rodo Kálnoky. K&B tisk s.r.o., Letovice, 2000.
- RNDr. Marta Makovská a Mgr. Rostislav Mrázek, Letovice a okolí 2. díl. Základní škola Letovice, Letovice, 1996.
- Milan Illa a Radek Jurnečka, Letovice Farní kostel sv. Prokopa. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
- Milan Illa, Letovice Milosrdní bratři. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
- Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa, Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
- Ing. František Mlateček, Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Artron Boskovice, Boskovice, 2000. ISBN 80-238-6959-0
- Slavomír Brodesser, Staletími podél řeky Svitavy. MTZ – Tiskárna Lipník a.s., Brno, 2005. ISBN 80-7028-217-7
- redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.
- František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Neoficiální stránky města
- Městského kulturní středisko Letovice
- Český statistický úřad - Brno
- Keltský skanzen Isarno
- Festival 3+1 v Letovicích
- Architekt Bedřich Rozehnal
- Historie železničních koridorů
- SOŠ a SOU Masarykova škola práce
- Biskupské gymnázium Letovice
- Základní umělecká škola Letovice
- Pořad České televize o Velkém dechovém orchestru ZUŠ Letovice
- Základní škola Letovice
- Historie podniku Tylex
- Mikroregion Letovicko
| Město Letovice | |
|---|---|
|
Babolky | Dolní Smržov | Chlum | Jasinov | Kladoruby | Klevetov | Kněževísko | Kochov | Letovice | Lhota | Meziříčko | Novičí | Podolí | Slatinka | Třebětín | Zábludov | Zboněk |
|
