Komunistická strana Čech a Moravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Komunistická strana Čech a Moravy
Logo:
Založena:	31. března 1990
Barvy:	rudá
Politické ideologie:	komunismus / marxismus / neokomunismus (částečně, frakce strany) / stalinismus (pouze frakce; KSČM se od stalinismu oficiálně distancuje)
Předseda:	Vojtěch Filip
Evropská strana:	Strana evropské levice (pozorovatel)
Politická skupina EP:	EUL-NGL
Aktuální volební výsledek:	12,8 % (PSP 2006)

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) je česká krajně levicová politická strana, polistopadová nereformovaná pokračovatelka totalitní Komunistické strany Československa (KSČ).

[editovat] Historie

Do roku 1989 existovala v rámci KSČ jako její dílčí územní organizace pouze Komunistická strana Slovenska, zatímco v českých zemích takový protějšek nebyl, ač bylo jeho vytvoření v souvislosti se federalizací státu v roce 1968 zamýšleno. Rozhodnutí mimořádného sjezdu KSČ 20. prosince 1989 tuto situaci napravilo a 31. března 1990 vznikla na ustavujícím sjezdu KSČM, která byla spolu s KSS v rámci stále existujícího Československa zastřešována federální Komunistickou stranou Československa (KSČS). Odlišný politický vývoj v obou částech státu vedl k přejmenování KSS na Stranu demokratickej ľavice a jejímu vystoupení z KSČS 7. dubna 1992.

Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.

[editovat] Současnost

1. máj KSČM v roce 2006

V létě 2006 měla KSČM zhruba 90 000 členů; velká většina do ní vstoupila před rokem 1989, má průměrný věk přes 65 let a vymírá tempem zhruba 10 % ročně. Ve volbách do sněmovny v červnu 2002 získala KSČM 18,5 % hlasů a byla se 41 poslanci třetí nejsilnější stranou ve sněmovně, jíž zůstává i po oslabení ve volbách 2006. Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 byla druhá se ziskem 20,3 % a 6 z 24 poslaneckých křesel (za vítěznou ODS).

Podle své sebeprezentace se KSČM nejdůsledněji zastává zájmů sociálně slabých a v duchu tradičních levicových principů se snaží o co největší míru přerozdělování. Kritici však upozorňují, že životní úroveň se od roku 1989 výrazně zvýšila a že program KSČM je silně populistický. To může být jednou z příčin faktu, se její volební podpora od počátku devadesátých let několikanásobně narostla i přes to, že se strana stále nezbavila stigmatizujícího spojení s totalitním režimem. Hlavní příčinou obliby KSČM je však podle politologů skutečnost, že KSČM zůstala mimo většinu mocenských struktur a vyhnula se jí tak řada afér, jež postihly ostatní strany, a strana tak získává tzv. protestní hlasy. Prvek separace byl ale v letech 2005-6 poněkud oslaben vzájemným sbližováním KSČM a vládní ČSSD na parlamentní úrovni. Tato spolupráce způsobila rozpory i ve vlastní straně [1] a podle některých komentátorů přispěla i k volebnímu propadu ve sněmovních volbách v roce 2006, když značná část voličů KSČM přešla k ČSSD.

Mládežnickou organizací KSČM je Komunistický svaz mládeže.

[editovat] Ideologická orientace strany

[editovat] Volební program

Hlavním ideologickým východiskem KSČM je komunismus a marxismus.

Dlouhodobým programem strany je „Naděje pro ČR“^[1]. Podle něho "za základní příčinu stupňujících se problémů světa a společnosti považuje KSČM kapitalismus". Ten chce vystřídat "novou, pokrokovější společensko-ekonomickou formací" ^[1]

Podle materiálů strany je programovým cílem KSČM socialismus, kterou definuje sama jako "demokratickou společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí". V ekonomice prosazuje "klíčovou úlohu společenského vlastnictví." ^[2]

[editovat] Neokomunismus a Eurokomunismus

Takzvané „liberální křídlo“ KSČM (názorově bližší k sociální demokracii) reprezentuje Miloslav Ransdorf či Jiří Dolejš. Ideologií této frakce je neokomunismu, idea navrácení k původnímu komunismu, doplněného ideami eurokomunismu. Neokomunisté se zasazovali o vstup ČR do Evropské unie a následně o přijetí KSČM do Strany evropské levice.

[editovat] Neostalinismus

Takzvaní „Tradicionalisté“ jej podporují. Extremistické křídlo KSČM, dříve pod ochranou předsedy Grebeníčka, zastávající raný model socialismu z let normalizace. Oficiálně KSČM odsoudila stalinismus (odvolává se na rok 1956 a odsouzení stalisnismu Nikitou Chruščovem), úplně se ho ale nevzdala. Radikálové si udrželi silné pozice například v Praze, ale i v někdejším vedení strany. KSČM zatím odmítla z řady důvodů být členem Strany evropské levice]] [2], která stalinismus odmítla.

[editovat] Kritika a protesty

Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu 198/1993 Sb. deklaroval, že KSČ byla „zločinná a zavrženíhodná organizace“; komunistický režim a ideologii odsuzují i další zákony. KSČM je ovšem brána jako legální strana působící v rámci ústavního řádu; ostatní strany a političtí činitelé ji verbálně odsuzují, zároveň s ní ale často na různých úrovních jednají a spolupracují.

Odpůrci KSČM na jejím srazu 1. května 2006

Tento protiklad je zdrojem časté kritiky zejména z pravicových antikomunistických pozic, ale často i zleva. Po listopadové revoluci nebylo proti komunistické straně použito žádné opatření tvrdší než zabavení majetku. Zůstává tak v postkomunistických zemích jediná, která se netransformovala ve standardní levicovou stranu a zachovala si komunismus v názvu. To je jejími kritiky často označováno za pars pro toto jejího nedostatečného zavržení totalitní praxe KSČ; podobně zásadní symbolický význam však názvu přisuzuje i členská základna.

V posledních letech vznikají projekty (např. akce „Trikem proti komunismu“, která pracuje i s motivem "nenech vládnout rudé svine" a "Zabij komunistu, posílíš mír", na Dekomunizace.cz), které se snaží upozornit na nebezpečnost komunistické ideologie a na krvavou minulost KSČ. Konají se i antikomunistické demonstrace, např. na 1. máje, často proti akcím KSČM (Jan Šinágl). Iniciativa Zrušme komunisty žádá o „zákaz propagace nacismu, komunismu a fašismu v názvech a programech politických stran“; byla vyhlášena řadou známých osobností v únoru 2005 a na internetu získala více než 70 000 podpisů.

Na internetu se také objevil útok na komunistickou stranu pomocí tzv. Google bomby zločinci a vrazi.

[editovat] Volební výsledky

Mítink KSČM na Václavském náměstí před parlamentními volbami, 1. června 2006

[editovat] Parlamentní volby

1992 Česká národní rada 14,05 % v koalici Levý blok (Sněmovna lidu 14,27 %; Sněmovna národů 14,48 %)
1996: 10,33 %
1998: 11,03 %
2002: 18,51 %
2006: 12,81 %

[editovat] Senátní volby

1996: 2 mandáty - Ladislav Drlý, volební obvod Chomutov (22,0 a 56,0 % hlasů; na 4 roky) a Antonín Petráš, Karviná (druhý obvod č. 75 - vlastní město s okolím; 28,2 a 52,3 % hlasů; na 6 let)
1998: 2 mandáty - Rostislav Harazin, Bruntál (26,9 a 60,5 %) a Jaroslav Doubrava, Ústí nad Labem (27,6 a 52,4 %)
2000: 0 mandátů; Drlý ve 2. kole těsně poražen kandidátem ODS
2002: 1 mandát - Eduard Matykiewicz, Karviná (obvod č. 75; 28,8 a 51,8 %)
2004: 1 mandát - Vlastimil Balín, Most (27,1 a 52,4 %); Harazin i Doubrava v obou kolech těsně poraženi kandidáty ODS
2006: 0 mandátů
2007: 1 mandát

KSČM tak má aktuálně 3 senátory: RSDr. Vlastimil Balín, Eduard Matykiewicz, Václav Homolka

[editovat] Komunální volby

1994: 14,7 %
1998: 13,58 %
2002: 14,49 %

[editovat] Krajské volby

2000: 21,16 %
2004: 19,68 %

[editovat] Volby do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu 2004: 20,26 % - 6 poslanců z 24 (2. místo po ODS): RSDr. Ing. Věra Flasarová , Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., MUDr. Jiří Maštálka, PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc., Ing. Vladimír Remek a Daniel Strož.

[editovat] Literatura

Balík, Stanislav. KSČM a její vztah k minulosti. Středoevropské politické studie, Brno : Mezinárodní politologický ústav MU Brno, VI, 2-3, od s. 1-13, 13 s. ISSN 1212-7817. 2004. URL.
Drda, Adam, Petr Dudek: Kdo ve stínu čeká na moc. Čeští komunisté po listopadu 1989 Paseka 2006, ISBN 80-7185-802-1. Stránka na webu nakladatele s recenzemi, kritika Štěpána Kotrby (Britské listy)
Fiala, Petr - Holzer, Jan - Mareš, Miroslav - Pšeja, Pavel. Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice. 1. vyd. Brno : MPÚ MU, 1999. 315 s. monografie. ISBN 80-210-2249-3.

[editovat] Reference

↑ ^a ^b [http://www.kscm.cz/index.asp?thema=2679&category= KSČM: Program "Naděje pro ČR"
↑ KSČM: kdo jsme

[editovat] Související články

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Komunistická strana Čech a Moravy

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu