Doba halštatská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Doba halštatská označuje období při kterém nastalo ve Střední Evropě finální osídlování Kelty, začalo se v hojné míře zpracovávat železo a začalo se z výstavbou prvních oppid. Začátek tohoto období je archeology datován do období 7. století př. n. l. a končí kolem roku 450 př. n. l. Svůj název dostalo podle hornorakouského města Hallstattu v solné komoře. V polovině 19. století tam bylo objeveno přes tisíc hrobů. Nálezy z hrobů s převahou daly zařadit do nejstarší doby železné.

Doba halštatská se dělí do dvou skupin:

• Západohalštatský okruh:

Zahrnuje zhruba území od Čech po střední Francii a od Alp po střední Německo. Předpokládají se hlavně Keltové.

• Východohalštatský okruh:

Na území od Moravy směrem na jihovýchod. Spojován s Iliry

[editovat] Halštatská mohylová kultura

Halštatská kultura se rozšířila na obrovské území. Od Francie přes Německo, Švýcarsko, Rakousko, Česko a Moravu (Na území Česka byl nejrozšířenější kmen Bojů) až na západní část dnešního Slovenska. Toto území bylo považováno za pravlast Keltů. V této době se ve střední Evropě vyskytovaly jazykově a kulturně velmi příbuzné kmeny (což je spojovalo). Tyto kmeny migrovaly, bojovaly společně i proti sobě a obchodovaly spolu. Jedním z významných obchodních středisek byl Hallstatt kde se těžila sůl, která se vyvážela i do velmi vzdálených míst.

Pro tuto dobu byly pro oblasti s vyspělou halštatskou kulturou typické komorové hrobky pod mohylou, často s dřevěnou vnitřní konstrukcí, někdy i s kruhovitým příklopem na obvodu mohyly.V Česku se tyto komorové hroby dají najít v Hradeníně u Kolína, Lhotce u Litoměřic, Straškově u Roudnice a v Lovosicích.Tato kultura ovládající jižní a západní Čechy patřila k okruhu západním halštatských kultur a byla příbuzná s kulturou bylanskou.

Kultura bylanská byla společně s halštatskou kulturou a jinými méně významnými kulturami posledním krokem ke keltizaci Česka. I místní lidé se postupem doby včlenili do keltské kultury. Na přelomu 6. a 5. stol. př. n. l. na území Česka začaly stále víc proudit cizí kmeny a rody ze západu. Splynuly s původním obyvatelstvem a obsazovaly nové kraje. Je třeba uvědomit, že zde v těchto dobách byl obrovský prales, který zmiňuje Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce Galské.

Umělecká tvorba se opírala převážně o geometrické tvary. Od 7. století se objevuje bohatá koňská výstroj z toho se usuzuje že kůň byl v této době velmi důležitým. Mezi jezdecké vybavení patřila mimo jiné dvojdílná udidla, tyčinkové postranice (které nahradily polokruhovité), bohaté koňské řemení, jha pro dvouspřeží a díky rozvinutému obchodu i čtyřkolové vozy pro větší objemy nákladů.

[editovat] Zánik

Doba halštatská na českém území končí kolem roku 370 př. n. l., další období je ve znamení nového osidlování severních a severozápadních Čech. Velká keltská migrace z oblasti Švýcarska a záp. Francie směřovala částečně i na naše území a byla dovršena někdy v polovině 3. stol.př.n.l. Tito západní Keltové byli nositeli kultury, kterou dnes nazíváme laténskou.