Drnovice (okres Blansko)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Drnovice | |
---|---|
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0621 581551 |
kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
okres (NUTS 4): | Blansko (CZ0621) |
obec s rozšířenou působností: | Boskovice |
pověřená obec: | |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 7,99 km² |
počet obyvatel: | 1152 (28. 8. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 28’ 18’’ |
zeměpisná délka: | 16° 32’ 14’’ |
nadmořská výška: | 351 m |
PSČ: | 679 76 |
zákl. sídelní jednotky: | 1 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
adresa obecního úřadu: | Drnovice 102 67976 Drnovice u Lysic |
starosta / starostka: | Tenora Bohumil |
Oficiální web: http://www.drnovice.cz E-mail: obec@drnovice.cz |
Obec Drnovice se nachází necelých 15 km severozápadně od Blanska a 9 km jihozápadně od Boskovic v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1152 obyvatel.
[editovat] Historie
Kdy byly Drnovice přesně založeny, není známo. Drnovická školní kronika z roku 1881 uvádí, že první písemná zpráva o obci pochází z roku 1131. Tento údaj pochází ze seznamu statků olomouckého biskupství pořízeného olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem téhož roku. O tento údaj se rovněž opírají i Drnovice na Vyškovsku. Z roku 1252 existuje zmínka o jakémsi Mikuláši z Drnovic v jednom rukopise žďárského kláštera. Drnovická školní kronika z roku 1881 cituje blíže neurčený pramen, podle kterého praotcem pánů z Drnovic byl jistý Mikuláš, jeden ze synů rakouského hraběte Gerharda z Bernegu. Starší bratr Mikuláše Kuno založil podle tohoto pramene Kunštát a rod pánů z Kunštátu. Pro tuto tézi svědčí, že erby pánů z Kunštátu a pánů z Drnovic jsou téměř totožné. První písemná zpráva o existenci osady pochází z roku 1353 a je spjata s postavou Jindřicha z Drnovic (historicky doloženého v letech 1353 - 1368). Rod pánů z Drnovic, píšící se po vsi a tvrzi (hist. doložené v roce 1391) zůstal spjat s dějinami Drnovic až do poloviny 16. století ačkoli od poloviny 15. století se hlavním a nejvýznamnějším sídlem pánů z Drnovic stává Rájec. Roku 1508 vstupuje do dějin nejvýzamnější osoba drnovického rodu Ctibor, který ve své době představoval výraznou osobnost a je znám jako tvůrce právnického spisu Kniha drnovská a tím, že v roce 1535 byl členem komise na sněmu ve Znojmě, který připravoval nové zemské zřízení pro Markrabství moravské Ctibor z Drnovic nechal v roce 1526 přestavět původní kapli na kostel. Posledním mužským výhonkem tohoto starobylého a kdysi významného šlechtického rodu byl Jan z Drnovic, který zemřel v roce 1619. Z dalších šlechtických majitelů Drnovic je třeba jmenovat rodinu rytířů Piati, kteří se rovněž psali po Drnovicích (1745 - 1811). 25. února 1811 přešel veškerý majetek na hraběnku Antonii Dubskou, rozenou Piati z Drnovic a až do roku 1945 vlastnili Drnovice hrabata Dubští z Třebomyslic, sídlící na nedalekém zámku v Lysicích. Posledním majitelem Drnovic byl hrabě Albert Dubský, který v roce 1945 emigroval do zahraničí.
[editovat] Pamětihodnosti
- Kostel Nejsvětější Trojice
Pravděpodobně už ve 13. století stála v Drnovicích kaple. První písemná zpráva o ní je z roku 1525. O rok později ji nechal Ctibor z Drnovic přebudovat na kostel . Z té doby se dochoval na kostelní klenbě nápis. V létech 1883-38 byl kostel Nejsvětější Trojice úplně přestavěn. Další velké opravy prodělal v roce 1945 a v roce 1965 byla opravena fasáda a nově oplechována střecha a věže. Po roce 1989 byl opraven celý vnitřek kostela včetně elektro a plynofikace. Poslední úpravy drnovského kostela kostela byly dokončeny v roce 2000 generální opravou a nátěry fasád a nátěren hlavní věže. Kostel má gotický presbytář,nepravidelnou hvězdicivou klenbu. Hlavní oltář Nejsvětější Trojice pochází z 2. ploviny 17. století. Z téže doby je i kazatelna a oltář Narození Páně. Třetí oltář je umístěn v boční kapli. Sochy a většina obrazů pochází z 1. poloviny 18. století. Uvnitř kostela se nachází náhrobek rytířů Drnovských z Drnovic z roku 1522 a náhrobky rodiny Schlagernů jedněch z pozdejších majitelů. Na podzim roku 1996 byl odhalen na místním hřbitově památník obětem 1. světové války, protože původní pamětní desky umístěné po obou stranách vchodu do kostela byly již časem a povětrnostními podmínkami silně poškozeny Dnes je kostel, obklopený hřbitovem, krásnou dominantou obce a pýchou všech obyvatel Drnovic.
- Socha svatého Floriána