Lipovec (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lipovec
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0621 581950
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Blansko (CZ0621)
obec s rozšířenou působností:	Blansko
pověřená obec:	Blansko
historická země:	Morava
katastrální výměra:	11,54 km²
počet obyvatel:	1063 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 23’ 20’’
zeměpisná délka:	16° 48’ 18’’
nadmořská výška:	555 m
PSČ:	679 06 až 679 15
zákl. sídelní jednotky:	2
místní části:	2
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Lipovec 200 67915 Lipovec u Blanska
starosta / starostka:	František Kopřiva
E-mail: obeclipovec@tiscali.cz

Obec Lipovec se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1063 obyvatel.

[editovat] Historie

Počátky osídlení obce Lipovec je možno zařadit do 2. poloviny 13. století, kdy došlo ke kolonizaci řídce osídlené Drahanské vrchoviny. První písemná zmínka o Lipovci pochází až z roku 1349, kdy se jako součást holštejnského panství uvádí pod německým názvem Zybothslag. V roce 1371 měla obec již slovanské jméno Lypowka. Od konce 14. století stával v Lipovci panský dvůr, který byl sídlem Voka IV. z Holštejna a Lipovce. V tomto období pravděpodobně existoval již i kostel, který se prvně připomíná roku 1437. V roce 1567 se obec stala součástí rájeckého panství. První soupis usedlých rolníků je z poloviny 17. století, kdy bylo v Lipovci 27 osedlých a 10 pustých gruntů.

Roku 1785 byla v obci obnovena samostatná farnost, s níž souvisejí počátky školství v Lipovci; první samostatná školní budova byla vystavěna v roce 1804. Roku 1822 vyhořel starobylý kostel, nový kostel Narození Panny Marie, postavený v letech 1828–1842 v pseudogotickém slohu, byl vysvěcen 8. září 1843. Školní budova, která po různých adaptacích a přístavbách slouží dodnes, byla zbudována v roce 1899. Po první světové válce postavili lipovečtí občané, známí tradicí těžby vápence a pálení vápna v selských vápenicích, dvě moderní šachtové vápenky. Za druhé světové války byla obec součástí tzv. Vyškovské střelnice. Z původních 1266 obyvatel bylo v letech 1943–1944 vystěhováno 1087 občanů, z nichž většina se po osvobození vlasti vrátila do rodné obce. V letech 1956–1958 byl na kopci Kojál nad vsí zbudován televizní a rozhlasový vysílač. Stožár vysílače, který je dominantou kraje, měří po celkové rekonstrukci 340 metrů.